V Nigérii se kvůli silným dešťům propadl důl, uvěznil desítky horníků

Nepřehlédněte:

Následuje: Soudci musí zvládnout kritiku, ale být opatrní i při chvále, uvedl Šimíček
Brno 6. června (ČTK) - Vlna verbálních útoků v e-mailech či anonymních dopisech, kterým ústavní soudci čelili po lednovém nálezu o zkrácené valorizaci penzí, byla nejsilnější, jakou místopředseda soudu Vojtěch Šimíček pamatuje, a dosud zcela neustala. Ještě minulý týden dostal dopis s výhrůžkou. Soudci však podle Šimíčka musí kritiku ustát. 'Já osobně jsem velmi opatrný, nejenom když jsem za něco hodně kritizován, ale možná ještě více, když jsem za některá rozhodnutí některými aktéry příliš chválen,' řekl Šimíček v rozhovoru s ČTK. Nález, podle kterého zkrácená valorizace penzí neodporovala ústavě, připravoval jako soudce zpravodaj. Desetileté Šimíčkovo působení u Ústavního soudu (ÚS) příští týden končí. Na otázku, který název filmu nejlépe vystihuje poslední dekádu činnosti soudu, jmenoval s velkou nadsázkou Nudu v Brně. Perspektivou ústavních soudců to bylo období relativní politické stability. Některé potenciálně zajímavé otázky se k soudu vůbec nedostaly, protože nikdo nepodal odpovídající návrh. Předešlé dvě dekády stavěly soudce před daleko větší výzvy, uvedl Šimíček. Český ÚS vznikl v roce 1993. Při zachování filmových přirovnání lze první, zakladatelskou dekádu pojmenovat třeba Zrození hrdiny. Právě tehdy se vymezovalo postavení soudu, který přispěl k transformaci předlistopadového politického a právního systému a později pomohl zabránit pokusu o přepsání ústavního systému v době opoziční smlouvy. Pro druhou dekádu se podle Šimíčka nabízí označení Patnáct rozhněvaných mužů a žen s podtitulem Báječná léta s Klausem. Bylo to totiž období permanentní politické krize, do které musel ÚS vstupovat, často v interakci s tehdejším prezidentem Václavem Klausem. Šimíček připomněl kauzy Lisabonské smlouvy nebo pokusu o odvolání tehdejší předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové. 'Jakkoliv to nechci bagatelizovat, tak závažnost kauz, které jsme řešili my, nedosahovala závažnosti první a druhé dekády. Některé problémy, které se objevovaly, se nakonec k ÚS nedostaly: kompetenční spory, nejmenování některého ministra, vláda bez důvěry, otázka způsobilosti prezidenta vykonávat mandát a tak dále,' uvedl Šimíček. Zatěžkávací zkoušku představovalo období pandemie a případy s ním spojené, které však ukázaly, že na ně nebyl připraven nikdo – ani zákonná úprava řízení před ÚS. Co čeká čtvrtou generaci soudců ÚS, která se nyní formuje, lze podle Šimíčka těžko předjímat. Záleží na vývoji politické situace i na tom, jaké podněty k soudu přijdou. 'Pokud ČR nebude zažívat nějaké třeskutější období, nebudou probíhat politické a ústavní krize, tak i agenda ÚS bude převážně provozní. Pokud ale situace klidná nebude, tak ÚS ... (pokračování)