Osmašedesátiletá Britka už 23 let denně jí vánoční večeři, snědla jich přes 8000
Bristol (Británie) 23. prosince 2023 (ČTK) - Osmašedesátiletá obchodní poradkyně z anglického Bristolu každý den za posledních 23 let jedla vánoční večeři - v Británii tradičního pečeného krocana se zeleninou a tmavou omáčkou - a i když jich nyní od začátku milénia spořádala přes 8000, přestat nehodlá. Na letošní štědrovečerní menu se prý opět těší, jen ho zpestří yorkshirským pudinkem, párky obalené ve slanině a nádivkou, řekla serveru Independent.
Někdy to střídám, aby to bylo pořád zajímavé, a přidávám různá ochucovadla, třeba křen, brusinky, hořčici nebo mátovou omáčku...
"Peču ho i v létě, prostě za každého počasí. A musí to být teplé, není nic horšího než studená pečeně," popsala Jayne Winteringhamová, která si vánoční večeři prý dává, i když je v restauraci. "Nebo aspoň to, co je jí nejblíž," dodává.
Navzdory vyšším cenám potravin se Winteringhamové daří vánoční pečeni připravovat za méně než dvě libry za porci (méně než 57 korun). Na jejím talíři prý kromě pečeného masa a omáčky, britské gravy, nesmí chybět růžičková kapusta a brambory. Krocana někdy vymění za kuřecí a ze zbytků pak vaří bubble and squeak - tradiční britský pokrm venkovanů připravovaný z vařených brambor a zelí nebo kapusty.
"Někdy to střídám, aby to bylo pořád zajímavé, a přidávám různá ochucovadla, třeba křen, brusinky, hořčici nebo mátovou omáčku," vysvětluje Winteringhamová a dodává, že růžičkovou kapustu používá vždycky, i když samotná podle ní chutná "celkem odporně".
Své nejoblíbenější jídlo dokáže matka čtyř dětí, se kterými ho také ráda sdílí, připravit za méně než 40 minut: "Nejdřív předvařím brambory, aby trochu změkly, pak s nimi párkrát zatřesu a dám je do trouby k masu, kde se pečou ve šťávě. Když je to skoro hotové, dám do mikrovlnky v páře vařit zeleninu," popisuje Jayne. Tmavou omáčku umíchá ze šťávy ze zeleniny a masa, bujónu a trochy kukuřičného škrobu.
"(Vánoční pečeni) mám spojenou s obdobím, kdy jsem byla ještě dítě. Moji rodiče byli věřící a v neděli jsme vždycky chodili do kostela, pak přišli domů a měli pečeni, nebo jsme navštívili příbuzné a jedli ji tam. Mám s tím jídlem spojených spoustu hezkých vzpomínek," vysvětlila 68letá Britka.
vdv mka - sdílejte článek
Následuje: AP: Budoucnost zemědělství na vodě - krávy na lodích, sazenice na vorech
Rotterdam (Nizozemsko) 23. prosince (ČTK/AP) - Na horní palubě třípatrové konstrukce zakotvené nedaleko centra Rotterdamu hnědobílé krávy spásají seno shazované z dopravního pásu nad jejich hlavami a také slupky pomerančů z automatů na džusy. Nad hlavou mají střechu, která je chrání před sluncem a zároveň slouží ke sběru dešťové vody, kterou mohou krávy pít, píše agentura AP o farmě na vodě. Tři krávy jsou pojmenované po třech nizozemských řekách Máza, Rýn a IJssel, na palubě jich je ale víc. O jejich dojení se stará automat, ke kterému krávy mohou kdykoliv přijít. Na palubě plovoucí farmy je s nimi také robot sbírající hnůj, který bude přeměněn na hnojivo. "Říkáme našim kravám upcyklistky," říká Minke van Wingerdenová z Plovoucí farmy s odkazem na opětovnou recyklaci. Mléko, sýr a podmáslí, které krávy vyprodukují, organizace prodává v malém obchůdku na souši vedle kotviště plovoucího kravína. Plovoucí farma, která funguje od roku 2019, se prohlašuje za první svého druhu na světě. S nápadem přišel v roce 2012 manžel van Wingerdenové Peter, když byl svědkem nedostatku potravin po průchodu hurikánu Sandy New Yorkem. Plovoucí farmy by totiž v budoucnu mohly být řešením potravinové bezpečnosti i problémů spojených se změnou klimatu. Snahy o zemědělství na vodě nebo ve vodě už měli Aztékové, kteří kdysi dávno na území dnešního Mexika vybudovali umělé ostrůvky pro pěstování potravin. V dnešní době v pobřežních a nízko položených oblastech Indie a Bangladéše nevládní organizace oživuje tradiční praxi vytváření plovoucích vorů. Sazenice na nich mohou přečkat i v době stoupající hladiny za monzunových dešťů, které by jinak úrodu mohly zaplavit. Jihoasijské fórum pro životní prostředí se sídlem v Kalkatě provedlo několik technologických vylepšení pod heslem "plovoucí zemědělství odolné vůči klimatu". Jejich bambusové vory jsou větší a těžší než dřív, aby lépe odolávaly bouřím. Plastové potahy a stínící sítě chrání křehké rostliny a čerpadla na solární pohon sbírají dešťovou vodu k zavlažování sazenic. Organizace spolupracuje s místními výzkumnými ústavy, aby zemědělcům dodávala co nejkvalitnější osivo odolné vůči klimatickým změnám, a zároveň je zásobuje poznatky o boji proti škůdcům. To je důležité zejména v době extrémních veder, jako například letos v létě, kdy teplota místy dosáhla 45 stupňů Celsia, uvedla ředitelka komunikace tohoto fóra Amrita Čatterdžíová. "Vory nejsou příliš obvyklým způsobem hospodaření a je třeba trpělivosti, aby si na ně člověk zvykl," uvedla Čatterdžíová. Počet plovoucích farem v různých vesnicích se ale za několik let zdvojnásobil na zhruba 500. Na plovoucích plošinách se pěstují léčivé byliny, špenát nebo chilli papričky a zemědělci na nich také v klecích chovají a vykrmují kraby, které pak prodávají na trzích. (pokračování...)
Rotterdam (Nizozemsko) 23. prosince (ČTK/AP) - Na horní palubě třípatrové konstrukce zakotvené nedaleko centra Rotterdamu hnědobílé krávy spásají seno shazované z dopravního pásu nad jejich hlavami a také slupky pomerančů z automatů na džusy. Nad hlavou mají střechu, která je chrání před sluncem a zároveň slouží ke sběru dešťové vody, kterou mohou krávy pít, píše agentura AP o farmě na vodě. Tři krávy jsou pojmenované po třech nizozemských řekách Máza, Rýn a IJssel, na palubě jich je ale víc. O jejich dojení se stará automat, ke kterému krávy mohou kdykoliv přijít. Na palubě plovoucí farmy je s nimi také robot sbírající hnůj, který bude přeměněn na hnojivo. "Říkáme našim kravám upcyklistky," říká Minke van Wingerdenová z Plovoucí farmy s odkazem na opětovnou recyklaci. Mléko, sýr a podmáslí, které krávy vyprodukují, organizace prodává v malém obchůdku na souši vedle kotviště plovoucího kravína. Plovoucí farma, která funguje od roku 2019, se prohlašuje za první svého druhu na světě. S nápadem přišel v roce 2012 manžel van Wingerdenové Peter, když byl svědkem nedostatku potravin po průchodu hurikánu Sandy New Yorkem. Plovoucí farmy by totiž v budoucnu mohly být řešením potravinové bezpečnosti i problémů spojených se změnou klimatu. Snahy o zemědělství na vodě nebo ve vodě už měli Aztékové, kteří kdysi dávno na území dnešního Mexika vybudovali umělé ostrůvky pro pěstování potravin. V dnešní době v pobřežních a nízko položených oblastech Indie a Bangladéše nevládní organizace oživuje tradiční praxi vytváření plovoucích vorů. Sazenice na nich mohou přečkat i v době stoupající hladiny za monzunových dešťů, které by jinak úrodu mohly zaplavit. Jihoasijské fórum pro životní prostředí se sídlem v Kalkatě provedlo několik technologických vylepšení pod heslem "plovoucí zemědělství odolné vůči klimatu". Jejich bambusové vory jsou větší a těžší než dřív, aby lépe odolávaly bouřím. Plastové potahy a stínící sítě chrání křehké rostliny a čerpadla na solární pohon sbírají dešťovou vodu k zavlažování sazenic. Organizace spolupracuje s místními výzkumnými ústavy, aby zemědělcům dodávala co nejkvalitnější osivo odolné vůči klimatickým změnám, a zároveň je zásobuje poznatky o boji proti škůdcům. To je důležité zejména v době extrémních veder, jako například letos v létě, kdy teplota místy dosáhla 45 stupňů Celsia, uvedla ředitelka komunikace tohoto fóra Amrita Čatterdžíová. "Vory nejsou příliš obvyklým způsobem hospodaření a je třeba trpělivosti, aby si na ně člověk zvykl," uvedla Čatterdžíová. Počet plovoucích farem v různých vesnicích se ale za několik let zdvojnásobil na zhruba 500. Na plovoucích plošinách se pěstují léčivé byliny, špenát nebo chilli papričky a zemědělci na nich také v klecích chovají a vykrmují kraby, které pak prodávají na trzích. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Osmašedesátiletá Britka už 23 let denně jí vánoční večeři, snědla jich přes 8000' je zařazena do kategorií Magazínový servis (mag) - Mix zajímavostí (mix) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2023121105139|508296. Vydána 23.12.2023 4:33:51. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'Osmašedesátiletá Britka už 23 let denně jí vánoční večeři, snědla jich přes 8000' je zařazena do kategorií Magazínový servis (mag) - Mix zajímavostí (mix) - Sociální problematika (sop). ID zprávy: T2023121105139|508296. Vydána 23.12.2023 4:33:51. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
