AP: Poláci v obavách z bezpečnostní situace více investují do zlata

Varšava 8. července (ČTK/AP) - Když udeřila pandemie covidu-19, tvořily se před obchody se zlatem v Polsku dlouhé fronty. Pak přišla ruská invaze na Ukrajinu, která v sousední zemi vyvolala další shon po žlutém kovu. Vedoucí varšavského obchodu se zlatými pruty a mincemi z produkce Polské mincovny Piotr Kozik vzpomíná, jak připadl den ruské invaze, 24. únor 2022, na takzvaný Tučný čtvrtek, kdy Poláci jedí koblihy plněné marmeládou. 'Ten den byly v našem obchodě delší fronty na zlato než na koblihy v pekárně,' řekl Kozik agentuře AP. Lidmi v Polsku válka za hranicemi otřásla, do jejich země přišli uprchlíci. Mnohým se tehdy zdálo, že zlato nabízí finanční a psychologickou jistotu. Dnes jsou fronty pryč, ale poptávka po zlatě zůstává stabilní, protože válka pokračuje už třetím rokem. K neklidu přispívá migrační krize na polských hranicích s Běloruskem, kterou polské úřady považují za hybridní válku vyvolanou Moskvou a Minskem. Osmatřicetiletý podnikatel ze západopolského města Vratislav Radoslaw Paklikowski začal nakupovat zlaté a stříbrné mince v roce 2021. Nyní má v drahých kovech pět procent svých aktiv. 'Mít skutečné fyzické zlato je důležité, a tím nemyslím tunu zlata, ale množství, které vám pomůže překročit hranice nebo zajistí bezpečnost vaší rodiny, pokud se něco stane,' řekl. Členství v NATO dává některým Polákům pocit bezpečí. Přesto se mnozí v tomto regionu, který byl kdysi pod kontrolou Moskvy, obávají, že pokud Rusko na Ukrajině zvítězí, nezůstane jen u toho. Zatímco vlády posilují obranu a posílají na Ukrajinu zbraně, běžní lidé hledají ochranu. Ti, kteří si to mohou dovolit, si koupili domy ve Španělsku a v Itálii. Na rozdíl od investic do nemovitostí nebo uměleckých děl je možné zlato, diamanty a stříbro snadno přemístit. V Polsku se kouzlo zlata prolíná s přetrvávajícím traumatem druhé světové války, kdy zlato mohlo zajistit přežití. V rodinách se stále vyprávějí příběhy příbuzných, kteří přežili díky zlatým šperkům nebo mincím, které jim umožnily koupit si jídlo nebo překročit hranice a odejít do bezpečí, když byla země okupována německými a sovětskými vojsky. V této válce zahynulo téměř šest milionů polských občanů, mezi nimi i většina polských Židů. Marta Bassaniová-Prusiková vede v Polské mincovně oddělení obchodu s drahými kovy. Říká, že mezi její klienty patří Poláci, kteří vzpomínají na takové rodinné příběhy, a také lidé s polskými kořeny, kteří se vracejí do země svých předků, z nichž někteří uprchli z varšavského ghetta. 'Říkají, že jsou naživu jen díky zlatu, protože jejich prarodiče měli zlatý slitek nebo zlatou minci,' uvádí Bassaniová-Prusiková. Trh s investičními zlatými pruty a mincemi podle ní v letech před covidem-19 chřadnul, ale rozjel se s pandemií a válkou, 'protože se všichni báli toho, co se děje'. Právě v čase, když se trh se zlatem vzpamatovával, dostal další impuls v podobě postpandemické inflace, která v Polsku dosáhla více než 18 procent. Cena zlata je podobně jako u akcií kolísavá a investoři mohou prodělat, pokud nakoupí draze a jsou pak nuceni prodat, když je cena zrovna nízko. Někdo ho může ukrást, nebo ho majitel ztratí. Vzhledem k tomu, že na světovém trhu se zlato stejně jako ropa oceňuje v dolarech, může pro některé majitele zvýšit riziko i kolísání měn. To, že je zlato stále atraktivní, svědčí o jeho univerzálním půvabu, píše AP. Cena zlata se za posledních deset let vyšplhala z přibližně 1300 dolarů (asi 30.460 Kč) za troyskou unci, což je zhruba 31 gramů a standard pro měření drahých kovů, na více než 2300 USD. Za růstem ceny stojí stále více poptávka ze strany jednotlivců a centrálních bank v Asii, říká expert Michal Teklinský ze společnosti Goldsaver, což je nová populární pobočka obchodníka s investičním zlatem Goldenmark Group. Ten umožňuje klientům nakupovat fyzické zlato na splátky. Teklinský předpovídá, že ceny budou v nadcházejících letech nadále růst, protože centrální banky v Číně a na mnoha rozvíjejících se trzích zvyšují své zlaté rezervy. Trh s fyzickým zlatem v Polsku je v rámci globálního boomu po roce 2020 jedním z nejsilnějších v Evropě, hned po Německu, Švýcarsku a Rakousku. Zásluhu má na tom bohatnutí a nedůvěra k autoritám. 'Po roce 2020 se lidé začali vracet ke svým kořenům,' řekl Teklinský. Polská mincovna, která funguje od roku 1766, byla kdysi státním podnikem, ale po pádu komunismu ji zprivatizovali a nyní se s jejími akciemi obchoduje na varšavské burze. Udržuje si výhradní právo vyrábět pro Polsko oběžné mince. Razí také mince pro země po celém světě, od Paraguaye přes Irsko a Lucembursko až po Thajsko. Společnost uvádí, že její zlato pochází z polských dolů a že se získává a vyrábí etickým způsobem. To znamená, že se při těžbě dodržují lidská práva a chrání životní prostředí. V prodejně Polské mincovny v centru Varšavy, která se nachází uprostřed mrakodrapů na pozemku, kde stávalo varšavské ghetto, se cena zlata v průběhu dne aktualizuje na obrazovce. Jednoho odpoledne tam přišel čtyřicetiletý majitel soukromé firmy Marcin Grzesiak a objednal si tři zlaté mince. Zaplatil 29.000 polských zlotých (169.000 Kč) v hotovosti a strčil si mince do kapsy. Grzesiak žije ve východním Polsku nedaleko hranic s Běloruskem a říká, že chce diverzifikovat své investice kvůli obavám z geopolitické situace a kvůli hrozbě kybernetických útoků, které mohou narušit globální finanční stabilitu. 'Žijeme v neklidné době,' říká. 'Nečekal jsem, že Rusko zaútočí na Ukrajinu. Ani moji přátelé z Ukrajiny nečekali, že je Rusko napadne. Stát se může cokoli,' dodal. vjn spr - sdílejte článek