The Guardian: Ve Francii po 31 letech skončil nejdelší hon za pokladem
Ilustrační fotografie. zdroj:istock.com
Paříž 7. října (ČTK/The Guardian) - Kdesi ve Francii se z hlíny, v níž ležela zakopaná více než tři desetiletí, vynořila malá soška letícího nočního dravce. Zdá se, že pátrání po zlaté sově, jedno z nejdéle trvajících hledání pokladu na světě, je teď u konce, napsal zpravodajský server The Guardian.
"Potenciálně vítězné řešení bylo ověřeno," oznámil příspěvek na oficiálním chatu hledačů ve čtvrtek 3. října. "Žádné další řešení hádanky už by nemělo být předkládáno. Další informace budou sděleny, jakmile to bude možné." A o pouhé dvě hodiny později následovalo další oznámení: "Nepokračujte v kopání! Potvrzujeme, že minulou noc byla vykopána replika zlaté sovy a zároveň bylo předáno řešení."
Pisatelem těchto zpráv byl Michel Becker, francouzský výtvarník, který ilustroval obrázkovou knihu Sur la trace de la Chouette d'Or (Na stopě zlaté sovy) Maxe Valenina vydanou v roce 1993. Zároveň vytvořil sovu ze zlata a stříbra, kterou slíbil jako odměnu komukoli, kdo jako první rozluští stopy skryté na stránkách knihy.
Hon na zlatou sovu byl inspirován bestsellerem Masquerade (Maškaráda) britského výtvarníka Kita Williama z roku 1979, kterého se prodal více než milion výtisků. Rozpoutal celonárodní pátrání po pokladu, dokud nebyl o tři roky později objeven v parku v Bedfordshire v podobě králíka z 18karátového zlata vykládaného drahými kameny.
Podle pravidel francouzského pátrání měl ten, kdo najde bronzovou repliku sovy právo vyměnit ji za Beckerův originál, jehož hodnota byla v době prvního vydání knihy odhadována na milion franků. To dnes odpovídá částce téměř 300.000 eur (asi 7,6 milionu Kč).
Nálezce však musel prokázat, že ho k místu, kde byla replika zakopána, dovedlo správné vyřešení jedenácti tajuplných hádanek, které zadal autor knihy Max Valentin, a nikoliv jiné prostředky, například detektor kovů.
Hledání zlaté sovy trvalo 31 let. Zúčastnila se ho oddaná armáda desítek tisíc lidí a pátrání nabralo na ještě větší popularitě s příchodem internetu; posedlost hledáním zlaté sovy se dokonce objevila mezi příčinami rozpadu manželství zmiňovanými při rozvodovém řízení.
Internetová fóra umožnila hledačům tohoto pokladu (ve francouzštině známým jako chouetteurs podle slova chouette-sova), vyměňovat si poznámky a teorie, a vytvářet on-line databázi. V průběhu let dospěli ke shodě, jak několik hádanek interpretovat.
Nikomu se však nepodařilo vyřešit poslední, skrytou dvanáctou hádanku složenou z různých kousků hlavních jedenácti a mnozí starší hledači si stěžovali, že nekonečné sféry možností, které jim internet servíruje, jejich úkol jen komplikují.
Pátrání vyvolalo několik soudních sporů, včetně jednoho, který zahájil sám Becker proti Valentinově rodině, aby získal přesné informace o tom, kde se zakopaný pták nachází. Autor, jehož skutečné jméno bylo Régis Hauser, v roce 2009 zemřel.
V té době měl sochař k dispozici zlatou sovu, nikoli však zapečetěnou obálku, do níž Valentin - jediný člověk, který věděl, kde je pták zakopán - vložil řešení svých hádanek, a která byla v rukou autorových dědiců.
Samotného Beckera pak před několika lety pohnali před soud rozzuření hledači, když se Becker pokusil sovu prodat. Soud nakonec rozhodl, že sošku prodat nelze, protože legálně patří osobě, která najde její zakopanou repliku.
Becker, který zjevně toužil po ukončení desítek let trvajícího hledání, v posledních letech ještě více popudil hledače tím, že zveřejňoval další a další stopy vedoucí k umístění repliky ptáka.
Ve čtvrtek mnozí vyjádřili lítost nad tím, že pátrání skončilo. Tato zpráva byla "opravdovou ranou", uvedl na fóru jeden z členů komunity. "Je těžké se s tím smířit," napsal další, zatímco třetí dodal: "Musím přiznat, že jsem uronil pár slz." Jiný však poznamenal, že se mu kupodivu docela ulevilo. "Jsem volný!"
Většinu z hledačů nyní zajímají především dvě věci: kdo repliku našel a kde přesně byla ukrytá. Zatím se ale nepodařilo zjistit ani jedno, ani druhé, dodává The Guardian.
Za nejdéle trvající honbu za pokladem na světě je považována kniha The Secret (Tajemství) od Byrona Preisse, která vyšla v roce 1982. Jde o hledání 12 krabic s pokladem zakopaných na tajných místech v USA a Kanadě, z nichž zatím byly nalezeny pouze tři.
dk spr - sdílejte článek
Následuje: Independent: Do čtyř let by mohli znovu ožít mamuti, dodo či vakovlk
New York 7. října (ČTK/Independent) - Technologická společnost Colossal Biosciences, která sídlí v Dallasu v americkém státě Texas, věří, že už v roce 2028 by se mohli na Zemi vrátit tvorové vyhynulí v dávných - i ne tak dávných - dobách, jako například mamuti srstnatí, dronte mauricijský či vakovlk tasmánský. A to vše díky financím od hollywoodských hvězd, jako je Paris Hiltonová či Chris Hemsworth, napsal zpravodajský server Independent. Zmíněná začínající firma se sama označuje za první na světě usilující o de-extinkci, tedy vytváření organismů splňujících charakteristiky druhu, který je považován za vyhynulý nebo je výsledkem křížení takových či příbuzných druhů. V současnosti vyvíjí způsob, jak oživit základní geny vyhynulých zvířat. Podle serveru The Intercept získala tato texaská společnost 235 milionů dolarů (asi 5,4 miliardy Kč) od sponzorů, mezi nimiž jsou krom výše zmíněných i další známé osobnosti včetně motivačního řečníka Tonyho Robbinse či spoluzakladatele společnosti PayPal Petera Thiela. Přispěla ale také americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Generální ředitel Colossal Biosciences Ben Lamm v rozhovoru s Daily Mail přirovnal proces oživení vyhynulých tvorů k obrácenému Jurskému parku. "Stanovili jsme si termín pro našeho prvního mamuta na konec roku 2028 a v současné době jsme na dobré cestě, což je skvělé," řekl Lamm. Oživení prehistorického obra podle něj vyžaduje 22 měsíců trvající březost. "Ale vzhledem k tomu, že ostatní druhy mají březost mnohem kratší, je velmi pravděpodobné, že se dočkáme jiného druhu dříve než mamuta," dodal. Například oživení vakovlka tasmánského, který vyhynul na začátku 80. let 20. století, by podle něj trvalo "pouhé týdny". Pták dronte mauricijský, známý také jako dodo či blboun nejapný, který byl naposledy spatřen v roce 1600, by podle Lamma potřeboval asi jeden měsíc. "Domnívám se, že je velmi pravděpodobné, že do roku 2028 budeme nějaký druh mít, a bude to jeden z těch tří, o kterých jsem mluvil," řekl Lamm. Ačkoli mamut vyhynul zhruba před 4000 lety, sdílí toto velké zvíře 99,5 procenta genů se slonem indickým. Upravené geny a kmenové buňky by byly spojeny s vajíčkem samice slona indického. (pokračování...)
New York 7. října (ČTK/Independent) - Technologická společnost Colossal Biosciences, která sídlí v Dallasu v americkém státě Texas, věří, že už v roce 2028 by se mohli na Zemi vrátit tvorové vyhynulí v dávných - i ne tak dávných - dobách, jako například mamuti srstnatí, dronte mauricijský či vakovlk tasmánský. A to vše díky financím od hollywoodských hvězd, jako je Paris Hiltonová či Chris Hemsworth, napsal zpravodajský server Independent. Zmíněná začínající firma se sama označuje za první na světě usilující o de-extinkci, tedy vytváření organismů splňujících charakteristiky druhu, který je považován za vyhynulý nebo je výsledkem křížení takových či příbuzných druhů. V současnosti vyvíjí způsob, jak oživit základní geny vyhynulých zvířat. Podle serveru The Intercept získala tato texaská společnost 235 milionů dolarů (asi 5,4 miliardy Kč) od sponzorů, mezi nimiž jsou krom výše zmíněných i další známé osobnosti včetně motivačního řečníka Tonyho Robbinse či spoluzakladatele společnosti PayPal Petera Thiela. Přispěla ale také americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Generální ředitel Colossal Biosciences Ben Lamm v rozhovoru s Daily Mail přirovnal proces oživení vyhynulých tvorů k obrácenému Jurskému parku. "Stanovili jsme si termín pro našeho prvního mamuta na konec roku 2028 a v současné době jsme na dobré cestě, což je skvělé," řekl Lamm. Oživení prehistorického obra podle něj vyžaduje 22 měsíců trvající březost. "Ale vzhledem k tomu, že ostatní druhy mají březost mnohem kratší, je velmi pravděpodobné, že se dočkáme jiného druhu dříve než mamuta," dodal. Například oživení vakovlka tasmánského, který vyhynul na začátku 80. let 20. století, by podle něj trvalo "pouhé týdny". Pták dronte mauricijský, známý také jako dodo či blboun nejapný, který byl naposledy spatřen v roce 1600, by podle Lamma potřeboval asi jeden měsíc. "Domnívám se, že je velmi pravděpodobné, že do roku 2028 budeme nějaký druh mít, a bude to jeden z těch tří, o kterých jsem mluvil," řekl Lamm. Ačkoli mamut vyhynul zhruba před 4000 lety, sdílí toto velké zvíře 99,5 procenta genů se slonem indickým. Upravené geny a kmenové buňky by byly spojeny s vajíčkem samice slona indického. (pokračování...)
Česká tisková kancelář (ČTK)
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'The Guardian: Ve Francii po 31 letech skončil nejdelší hon za pokladem' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Magazínový servis (mag) - Politika (pol). ID zprávy: T2024100402366|511708. Vydána 07.10.2024 5:35:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
(anglicky: Czech News Agency nebo Czech Press Agency) je česká zpravodajská agentura. Jejím posláním je poskytovat objektivní a všestranné informace pro svobodné vytváření názorů. Výběr zpráv ekonomického zpravodajství vám usnadní rychlou orientaci ve světě financí a drahých kovů. Zpráva 'The Guardian: Ve Francii po 31 letech skončil nejdelší hon za pokladem' je zařazena do kategorií Monitor (mnt) - Magazínový servis (mag) - Politika (pol). ID zprávy: T2024100402366|511708. Vydána 07.10.2024 5:35:00. Jakékoli publikování nebo další šíření obsahu ČTK je bez písemného souhlasu zakázáno.
