Bagdád

Přehled zpráv z lokality "Bagdád". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Ilustrační fotografie zdroj:istock.com

Islámský stát je v Iráku stále hrozbou, uvedla americká velvyslankyně v Bagdádu
Bagdád 24. března (ČTK) - Teroristická organizace Islámský stát (IS) v Iráku stále představuje hrozbu. Agentuře Reuters to dnes v rozhovoru řekla velvyslankyně Spojených států v Bagdádu Alina Romanowská, podle které práce vojenské koalice vedené Spojenými státy s Irákem na úplné porážce této skupiny není u konce. Americká základna na severu Iráku se stala terčem dalšího dronového útoku
Bagdád 31. prosince (ČTK) - Americká základna u severoiráckého Irbílu se dnes stala terčem dalšího dronového útoku. Bezpilotní letoun byl sestřelen, aniž by způsobil škody, uvedly podle agentury Reuters bezpečnostní složky v iráckém Kurdistánu. Na Blízkém východě protestovaly desetitisíce lidí na podporu Palestinců
Bagdád/Teherán 13. října (ČTK) - V několika zemích na Blízkém východě i mimo něj se dnes konaly protesty na podporu Palestinců, kterých se zúčastnily desítky tisíc lidí. Informovala o tom agentura Reuters. Irácký nejvyšší soud rozhodl, že nemůže rozpustit parlament
Bagdád 7. září (ČTK) - Irácký nejvyšší soud dnes oznámil, že nemůže rozpustit parlament, což je požadavek vlivného šíitského duchovního Muktady Sadra a milionů jeho stoupenců. Patová politická situace tak v zemi po krvavých střetech z minulého měsíce pokračuje, píše agentura Reuters. Irácká herečka zažaluje týdeník The Economist kvůli fotce k článku o tloušťce
Bagdád 11. srpna (ČTK) - Irácká herečka Inás Tálibová žaluje časopis The Economist za to, že použil její fotografii ke článku o tom, že arabské ženy jsou tlustší než muži. Podle herečky týdeník použil snímek bez jejího svolení, vytrhl ho z kontextu, upravil ve photoshopu a porušil její svobodu i soukromí, napsal zpravodajský server BBC News. Irácký šíitský duchovní Muktada Sadr vyzval k rozpuštění parlamentu
Bagdád 10. srpna (ČTK) - Irácký šíitský duchovní Muktada Sadr dnes vyzval soudní orgány, aby do konce příštího týdne rozpustily parlament. Pohrozil, že pokud jeho výzvu nesplní, bude to mít následky, ale neupřesnil jaké. Sadrovi příznivci pronikli do iráckého parlamentu, aby zabránili vzniku vlády
Bagdád 30. července (ČTK) - Tisíce příznivců šíitského duchovního Muktady Sadra dnes pronikly do iráckého parlamentu. Tento týden se tak stalo už podruhé. Demonstranti, které se snažila zastavit policie, agentuře AP řekli, že protest uspořádali, aby zabránili zasedání parlamentu. V Iráku vystavili vzácnou tabulku s Eposem o Gilgamešovi, kterou vrátily USA
Bagdád 8. prosince (ČTK) - V Iráku v úterý po třech desetiletích vystavili na 3500 let starou tabulku s částí eposu o Gilgamešovi, informovala stanice BBC. Artefakt ze země zmizel na začátku 90. let minulého století a později se objevil ve Spojených státech. Příznivci proíránských milicí v Bagdádu protestovali proti výsledkům voleb
Bagdád 19. října (ČTK) - V centru Bagdádu dnes demonstrovalo proti výsledkům nedávných parlamentních voleb několik stovek příznivců šíitských milicí Hašd Šaabí. Hlasování, v němž zaznamenaly porážku na Írán napojené strany, podle nich provázely podvody. Irák získal zpět z USA a jiných zemí více než 17.000 ukradených artefaktů
Bagdád 3. srpna (ČTK) - Více než 17.000 starodávných uměleckých děl ukradených v Iráku a vrácených ze Spojených států a dalších zemí dnes převzalo irácké ministerstvo kultury. Irácká vláda uvádí, že jde o největší objem vrácených památek v historii země, napsala agentura AP. Papež František zahájil svou první návštěvu Iráku
Bagdád 5. března (ČTK) - Papež František dnes v poledne přiletěl do Bagdádu. Cílem jeho první návštěvy Iráku je přimět místní křesťany, kterých v zemi ubývá, aby vlast neopouštěli a podíleli se na obnově státu po mnohaletých bojích a diskriminaci, píše agentura AP.

AFP: Stále víc iráckých křesťanů sleduje chaos v Iráku z exilu

Bagdád 2. března (ČTK/AFP) - Komunita iráckých křesťanů se scvrkává jako šagrénová kůže. Mnozí její příslušníci sledují dění ve své bývalé vlasti z emigrace a o návratu ani neuvažují. Zpravodajové agentury AFP se setkali s některými z těchto exulantů, rozuteklých do Jordánska, Austrálie nebo Švédska. Všichni očekávají podporu od papeže Františka na jeho nadcházející, březnové návštěvě Iráku. Nikdo si nedělá iluze o situaci v zemi zmítané ozbrojenými konflikty, ekonomickou krizí a vražděním. Když byl v roce 2003 svržen bývalý prezident Saddám Husajn, měl 25milionový Irák 1,5 milionu vyznavačů křesťanství, asi šest procent obyvatel. Sčítání lidu se nekonalo mnoho let, takže se jenom odhaduje, že Irák má dnes 40 milionů občanů a ke křesťanství se hlásí 300.000 až 400.000 z nich, řekl William Warda, který stojí v čele nevládní organizace hájící práva menšin. "Doufám, že papež na návštěvě požádá země, jež přijímají křesťanské uprchlíky, aby pomohly. Vrátit se do Iráku je nemožné," řekl Saad Hormúz, který u uprchl ze severoiráckého Mosulu do Jordánska. Skoro půl milionu iráckých křesťanů se vydalo do USA, jiní dali přednost Skandinávii nebo Austrálii. To je případ Rany Saídové, která z Mosulu uprchla před více než deseti lety. Když na Nový rok 2007 zemřeli její strýc a teta při palbě amerických vojáků, rozhodla se tato příslušnice syrské pravoslavné církve s manželem, že zůstanou. V roce 2008 ale uprchli do iráckého Kurdistánu před občanskou válkou, která zahrnovala i útoky na křesťany. Ranin manžel Ammár Kas je veterinář. V roce 2013 se pár rozhodl přesídlit do Austrálie. Oba našli práci ve svých profesích a rodina se rozrostla o tři dcery. Odtud sledovala řádění Islámského státu (IS) ve vesnici, kde žila původně. V době Ranina těhotenství Kas odstranil z manželčina dosahu telefon i počítač, aby ji ušetřil nejhorších zpráv. Pak někde objevil fotografie zničeného mosulského kostela starého 1200 let, v němž se ženil jeho otec. Kasovy dcery mluví arabsky, rodiče je naučili aramejštinu, ale jejich hlavním jazykem je angličtina. Dvaapadesátiletý Hormúz viděl příjezd aut naložených bojovníky IS s černými prapory na vlastní oči. Do Bartally ležící u Mosulu, kde Hormúz pracoval jako taxikář, přijeli 6. srpna 2014. Hormúz se ženou Afnánou a čtyřmi dětmi uprchl do Irbílu. Měsíc žili v kostele a pak si pronajali byt. Když armáda v roce 2017 Bartallu osvobodila, vrátili se. Museli opravit vypálený dům, ale po čase si Hormúz uvědomil, že se vše změnilo. Místo ovládly šiitské milice Hašd Šaabí a začaly si vyřizovat účty se sunnity a křesťany, kteří v provincii Ninive do té doby převládali. "Všude byli milicionáři a kontroly, žilo se ve strachu. Manželce řekli, aby si vzala závoj! V roce 2018 jsem vše prodal a odjeli jsme," říká Hormúz, který nyní žije v dvoupokojovém ammánském bytě. Je to ale jenom přestupní stanice, protože rodina míří do Kanady za příbuznými. Vyřízení dokladů zpomaluje pandemie a Hormúz uvízl v zemi, kde uprchlíci nemají právo pracovat, a rodina je tak někdy závislá na jídlu podávaném v kostelech. Manželé se věnují jako dobrovolníci výuce dětí uprchlých iráckých křesťanů. Vrátit do vlasti se nechtějí ani lidé z komunity, o niž se stará chaldejský biskup Saad Sirop Hanna. V roce 2017 chaldejská církev vyslala tohoto rodáka z Bagdádu do Švédska, aby vedl největší evropskou chaldejskou kongregaci čítající asi 25.000 věřících. Hanna sleduje stejně jako 146.000 Iráčanů, kteří nyní žijí ve Švédsku, chaos v Iráku. Po studiích v Římě se usadil v Södertälje, jihozápadně od Stockholmu, kudy procházejí noví iráčtí uprchlíci. Byl mezi nimi i Raghíd Bana, který sem v roce 2007 přijel za bratrem. "Žije tady tolik chaldejců, že ani nemám dojem, že jsem v exilu," říká zubař, který kdysi míval kliniku v Mosulu. Bratři Banaové stejně jako Kasovi a Hormúzovi nechali doma rodiče. Rodiny křesťanů v Iráku se změnily, přiznává William Warda. "Kdysi bývaly v průměru pětičlenné, dnes mají tři členy," říká. Zůstali ti nejstarší, děti odešly do ciziny. Ortodoxní kněz Júnán Faríd říká, že mnozí s odchodem čekají jen na to, až našetří dost peněz. Ty jsou hlavním problémem pro Havala Emmanuela, jehož nejstarší dcera s manželem už je v Norsku. Emmanuel čeká na vyřízení emigrace, o niž požádal se ženou a třemi dětmi. Tento chaldejec žije v iráckém Kurdistánu od roku 2004. "Plat dostávám jednou za dva měsíce. Když mi ho dají, zaplatím dluhy a nemám zase nic. Kdyby se všechno otevřelo, ujišťuji vás, že druhý den v Iráku nebude jediný křesťan. Dusíme se tady, není pro nás sociální pomoc, zdravotní péče, školy ani práce," tvrdí Emmanuel. Po invazi z roku 2003 si moc rozdělili většinoví šíité a menšinoví sunnité a podle vůle muslimů se utváří i legislativa. sva jrm

MĚSTA NAJÍT