Český Krumlov

Český Krumlov (německy Böhmisch Krumau, popřípadě Krummau) je město v Jihočeském kraji.

Žije zde přibližně 13 tisíc obyvatel.

Středověké centrum města, které obklopuje meandry Vltavy, je od roku 1963 městskou památkovou rezervací a od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. V roce 2003 bylo městskou památkovou zónou vyhlášeno předměstí Plešivec (jižně od historického jádra). Poselství, které vyjadřuje zápis na Seznam světového dědictví UNESCO říká, že Český Krumlov patří k tomu nejlepšímu, co kdy člověk na této planetě vytvořil.

Jméno města Krumlov je odvozováno z německého výrazu "Krumme Aue", který je překládán jako "Křivý luh". V 9. století území patřilo patrně českému knížecímu rodu Slavníkovců. Ti byli roku 995 vyvražděni konkurenčním knížecím rodem Přemyslovců. Přemyslovci tak získali i tuto oblast. V souladu s uplatňováním principů vnitřní kolonizace a udělováním panovnických držav v léno členům panovnické družiny získávají pak od vládnoucích Přemyslovců tyto državy jejich družiníci - Vítkovci. Roku 1253 bylo poprvé zmíněno jméno Krumlova na listině moravského markraběte a rakouského a štýrského vévody Otakara, budoucího českého krále Přemysla Otakara II., ve které je mezi svědky uváděn Vítek z Krumlova (Witigo De Chrumbenowe). Město vznikalo ve dvou stavebních etapách. Jeho první část vznikala spontánně pod krumlovským hradem. Nazývala se Latrán a osídlili ji především lidé, jejichž existence byla spjata se zajišťováním hospodářského chodu hradu. Druhá část města byla typickým příkladem osídlení založeného na "zelené louce", tzn. v místech, kde dosud žádné sídliště nestálo. Tím byla umožněna dispozice města ve tvaru typického kolonizačního půdorysu s kvadratickým náměstím v centru, z jehož rohů vybíhají ulice směřující k městským hradbám. Roku 1302 vymřela krumlovská větev Vítkovců a jejich državy by bývaly měly podle práva odúmrti připadnout králi. Petr I. z Rožmberka byl významnou osobností, která dala městu tvářnost ve 14. století. V Krumlově založil kostel sv. Víta (kostel sv. Víta ve městě Český Krumlov), špitál s kostelem sv. Jošta (kostel sv. Jošta ve městě Český Krumlov) na Latránu, povolal do města klarisky a františkány a na hradě nechal vystavět kapli sv. Jiří. Petr Vok z Rožmberka, poslední člen rodu, byl v důsledku svého zadlužení donucen postoupit roku 1601 Krumlov císaři Rudolfovi II. Habsburskému, který sem na krátkou dobu dal umístit svého levobočka dona Julia d\'Austria. V lednu 1611 město čelilo náporu pasovských vojsk, za třicetileté války bylo obsazeno císařskými vojsky a roku 1648 došlo ke vpádu Švédů. Třicetiletá válka přinesla městu také novou vrchnost, císař Ferdinand II. Habsburský jej roku 1622 udělil štýrskému rodu Eggenberků za to, že ho v průběhu třicetileté války finančně podporovali.

V 19. století Český Krumlov ztratil svůj charakter šlechtické rezidence a město nebylo ani tehdy průmyslovým centrem. To jsou důvody, proč si město uchovalo svůj renesančně barokní charakter a mladší stavební zásahy se ho dotkly pouze v nepodstatné míře. Za druhé světové války neprobíhaly v Krumlově žádné výrazné boje, nedošlo ani k bombardování. Krumlov byl v roce 1945 osvobozen americkými vojsky a po osvobození došlo k odsunu obyvatelstva německé národnosti.

Hlavní dominantou města je zámek Český Krumlov, který je po Pražském hradě nejrozsáhlejší zámecký areál v České republice. Neméně významný je most Na plášti, který spojuje zámeckou zahradu se zámkem.

Státní hrad a zámek Český Krumlov je původní gotický hrad přestavěný zejména v renesančním slohu. Skládá se z Dolního hradu (původního Hrádku) s dominující věží a Horního hradu. V původní půdorysné dispozici, hmotové skladbě, interiérové instalaci i architektonickém detailu je dochován stavební vývoj od 14. do 19. století. Monumentální komplex hradu a zámku Český Krumlov je situován na protáhlém vysokém skalním ostrohu, který z jihu obtéká řeka Vltava a na severní straně potok Polečnice. Areál zahrnuje čtyřicet budov a palácových stavení soustředěných kolem pěti zámeckých nádvoří a 10 ha zámecké zahrady. Areál můžeme také rozlišit do těchto celků: Dolní hrad, Horní hrad, Plášťový most, Zámecké barokní divadlo, Letní a Zimní jízdárna, Zámecká zahrada.

Vnitřní město je centrální městská část se spolu přiléhajícím Ostrovem, kterou zcela obklopuje meandr řeky Vltavy. Spojení s ostatními městskými částmi zajišťují tři mosty – Lazebnický most, most Dr. Edvarda Beneše, most Na Horní bráně; a tzv. Jelení lávka. Systém ulic s pravidelným náměstím je téměř nezměněn od doby svého založení. Nalezneme zde velký počet zachovalých městských domů – gotických, renesančních a v menší míře i barokních. Např.: Radnice, Kaplanka, Kašna s morovým sloupem, Kostel sv. Víta, Široká ulice, Vlašský dvůr, Jezuitská kolej a Krčínův dům.

Latrán, kdysi samostatné město, je další historická čtvrť za řekou, severně od Vnitřního města, v podhradí zámku, ke kterému ve středověku správně náležela. S Vnitřním městem je spojen dřevěným Lazebnickým mostem a i zde nalezneme velké množství menších gotických domů. V části Latrán se nacházejí tyto památky: Budějovická brána, Kostel sv. Jošta, Zámecký pivovar a Minoritský klášter.

Městská část Plešivec je část města ležící jižně od jeho historického jádra na levém břehu Vltavy. Nachází se zde např.: Synagoga, Plešivecké náměstí a Fotoateliér Josefa Seidela, který je jeden z mála dochovaných funkčních historických foto-ateliérů v Evropě.

Technickým divem Českého Krumlova je Otáčivé hlediště. Na krumlovském zámku se chovají medvědi. Je to 400 let stará tradice. Další zajímavostí je, že můžeme po celém Českém Krumlově pozorovat nejrůznější rodovou symboliku.