Město Čiba
MĚSTA
NAJÍT
Český Těšín
Přehled zpráv z lokality "Český Těšín". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Muzeum Těšínska připravuje výstavu, která představí šperky ke krojům
Český Těšín (Karvinsko) 20. října (ČTK) - Muzeum Těšínska připravuje výstavu Krása v kovu zakletá, která představí šperky používané k tradičním lidovým krojům v oblasti Těšínského Slezska. Expozice bude v Historické budově muzea v Českém Těšíně od 25. Výstava Muzea Těšínska představuje vývoj mincovnictví v českých zemích a Polsku
Český Těšín (Karvinsko) 17. ledna (ČTK) - Nová výstava Muzea Těšínska představuje vývoj mincovnictví v českých zemích a Polsku. Zaměřuje se především na prvky, které se na obou stranách státní hranice v minulosti prolínaly.
Český Těšín (Karvinsko) 20. října (ČTK) - Muzeum Těšínska připravuje výstavu Krása v kovu zakletá, která představí šperky používané k tradičním lidovým krojům v oblasti Těšínského Slezska. Expozice bude v Historické budově muzea v Českém Těšíně od 25. Výstava Muzea Těšínska představuje vývoj mincovnictví v českých zemích a Polsku
Český Těšín (Karvinsko) 17. ledna (ČTK) - Nová výstava Muzea Těšínska představuje vývoj mincovnictví v českých zemích a Polsku. Zaměřuje se především na prvky, které se na obou stranách státní hranice v minulosti prolínaly.
Český Těšín
Český Těšín (polsky Czeski Cieszyn, německy Tschechisch
Teschen, slezsky Czeski Ćeszyn) je město na východě Česka, ve Slezsku, na hranici s Polskem.
Žije zde přibližně 24 tisíc obyvatel.
První písemná zmínka o Těšíně je uvedena v listině papeže Hadriána IV. pro vratislavského biskupa Valtera z 23. dubna roku 1155. Jednalo se o hrad Těšín, který byl střediskem hradského obvodu. Z podhradí vzniklo město. V té době již byl sídelním městem těšínského knížete Měška I. Piastovce. Kníže Měšek I. se stal nejen zakladatelem těšínské linie Piastovců. Piastovci v Těšíně vládli až do roku 1653.
První světová válka přinesla rozpad Rakouska-Uherska. Území Těšínska si nárokovala jak Československá republika, tak Polsko. Spor měl být řešen plebiscitem a do Těšína byly vyslány mezinárodní komise a vojenské jednotky k udržení pořádku. Nakonec však bylo Těšínsko rozděleno rozhodnutím velvyslanecké konference dohodových mocností 28. července 1920 v belgických lázních Spa. Historický Těšín se stal dvojměstím Cieszyn - Český Těšín. Historická část města na pravém břehu řeky připadla Polsku, levobřežní část města připadla Československu. Po Mnichovské konferenci v roce 1938 byla česká část Těšínského Slezska připojena k Polsku. Již 1. září 1939, po vypuknutí druhé světové války, bylo zabrané území obsazeno hitlerovským Německem a oficiálně začleněno do Německé říše. Obě města byla spojena v jeden celek. Dne 3. května 1945 byl Těšín osvobozen sovětskou armádou a krátce nato byly státní hranice obnoveny v jejich předválečné podobě. Po roce 1945 nastaly veliké změny ve výstavbě obou měst - Českého Těšína i Cieszyna. Města se podstatně zvětšila díky administrativnímu připojení okolních vesnic. V roce 1960 ztratil Český Těšín statut okresního města. Na okrajích města vzniklo několik sídlišť. V centru města byly postupně zastavovány proluky, např. na náměstí, ale ne vždy ve sjednocené architektonické formě. Bylo postaveno několik škol, jiné byly rozšířeny přístavbou. V roce 1961 byl slavnostně otevřen nový kulturní dům s divadlem - českou a polskou scénou, knihovnou a hvězdárnou. V osmdesátých letech se stal Český Těšín známý zejména jako středisko papírenského a polygrafického průmyslu.
Dominantou náměstí ČSA je neorenesanční radnice z roku 1928. Pozoruhodný obloučkový štít s hodinami se stal předlohou pro logo města. V době svého vzniku se k mimořádným stavbám v ČSR zařadily funkcionalistické budovy České pošty nebo Gymnázia. Ve městě nalezneme i památky odkazující k početné židovské populaci, např. bývalou ortodoxní synagogu na ulici Božkově 16. Bývalá židovská synagoga je vývojově důležitá sakrální stavba v obraze a historii města z roku 1928 podle projektu Eduarda Davida. Třípodlažní řadový dům s průčelím v historizujícím maurském stylu. V přízemí v severozápadním rohu je dvojice vstupních dveří v profilovaném portálu s oblouky ve tvaru oslího hřbetu. V současnosti využívána jako klub PZKO. V Masarykových sadech stojí socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století. Kostel Božského Srdce Páně v Masarykových sadech je monumentálních rozměrů, postavený v roce 1894. Hlavní průčelí má po levé straně věž s vysokou štíhlou oktogonální špicí ozdobenou bohatě členěnými štíty na všech čtyřech stěnách.
Od města je odvozen název Těšínit, což je vyvřelá hornina. Jméno ji dal německý geolog a báňský inženýr Ludwig Hohenegger (1807–1864) v roce 1861. Tento název však použil pro širší spektrum typů vyvřelin, které se vyskytují v sedimentech Moravskoslezských Beskyd. Uvedený horninový komplex dnes nazýváme těšínitovou formací. Původně se název horniny psal teschenit, protože byl odvozen od německého pojmenování Těšína. Mineralog Josef Klvaňa použil jméno těšenit (1892) a prof. František Slavík (1876–1957) roku 1918 definitivně těšínit. Původní název teschenit je mezinárodní. Pro Český Těšín je typickou rostlinou Hvězdnatec zubatý. Květ, či přesněji celé květenství, ať jako obrázek nebo snímek, se často využívají jako symbol v mnoha publikacích o Těšínsku a označují se jím mnohá sdružení, vydavatelství a iniciativy.
Po Jablunkovu a Třinci je třetím nejvýchodnějším městem celého Česka.
Mezi známé osobnosti patří např.: písničkář a kytarista Jaromír Nohavica (1953) nebo herec Jaromír Hanzlík (1948).
Žije zde přibližně 24 tisíc obyvatel.
První písemná zmínka o Těšíně je uvedena v listině papeže Hadriána IV. pro vratislavského biskupa Valtera z 23. dubna roku 1155. Jednalo se o hrad Těšín, který byl střediskem hradského obvodu. Z podhradí vzniklo město. V té době již byl sídelním městem těšínského knížete Měška I. Piastovce. Kníže Měšek I. se stal nejen zakladatelem těšínské linie Piastovců. Piastovci v Těšíně vládli až do roku 1653.
První světová válka přinesla rozpad Rakouska-Uherska. Území Těšínska si nárokovala jak Československá republika, tak Polsko. Spor měl být řešen plebiscitem a do Těšína byly vyslány mezinárodní komise a vojenské jednotky k udržení pořádku. Nakonec však bylo Těšínsko rozděleno rozhodnutím velvyslanecké konference dohodových mocností 28. července 1920 v belgických lázních Spa. Historický Těšín se stal dvojměstím Cieszyn - Český Těšín. Historická část města na pravém břehu řeky připadla Polsku, levobřežní část města připadla Československu. Po Mnichovské konferenci v roce 1938 byla česká část Těšínského Slezska připojena k Polsku. Již 1. září 1939, po vypuknutí druhé světové války, bylo zabrané území obsazeno hitlerovským Německem a oficiálně začleněno do Německé říše. Obě města byla spojena v jeden celek. Dne 3. května 1945 byl Těšín osvobozen sovětskou armádou a krátce nato byly státní hranice obnoveny v jejich předválečné podobě. Po roce 1945 nastaly veliké změny ve výstavbě obou měst - Českého Těšína i Cieszyna. Města se podstatně zvětšila díky administrativnímu připojení okolních vesnic. V roce 1960 ztratil Český Těšín statut okresního města. Na okrajích města vzniklo několik sídlišť. V centru města byly postupně zastavovány proluky, např. na náměstí, ale ne vždy ve sjednocené architektonické formě. Bylo postaveno několik škol, jiné byly rozšířeny přístavbou. V roce 1961 byl slavnostně otevřen nový kulturní dům s divadlem - českou a polskou scénou, knihovnou a hvězdárnou. V osmdesátých letech se stal Český Těšín známý zejména jako středisko papírenského a polygrafického průmyslu.
Dominantou náměstí ČSA je neorenesanční radnice z roku 1928. Pozoruhodný obloučkový štít s hodinami se stal předlohou pro logo města. V době svého vzniku se k mimořádným stavbám v ČSR zařadily funkcionalistické budovy České pošty nebo Gymnázia. Ve městě nalezneme i památky odkazující k početné židovské populaci, např. bývalou ortodoxní synagogu na ulici Božkově 16. Bývalá židovská synagoga je vývojově důležitá sakrální stavba v obraze a historii města z roku 1928 podle projektu Eduarda Davida. Třípodlažní řadový dům s průčelím v historizujícím maurském stylu. V přízemí v severozápadním rohu je dvojice vstupních dveří v profilovaném portálu s oblouky ve tvaru oslího hřbetu. V současnosti využívána jako klub PZKO. V Masarykových sadech stojí socha sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století. Kostel Božského Srdce Páně v Masarykových sadech je monumentálních rozměrů, postavený v roce 1894. Hlavní průčelí má po levé straně věž s vysokou štíhlou oktogonální špicí ozdobenou bohatě členěnými štíty na všech čtyřech stěnách.
Od města je odvozen název Těšínit, což je vyvřelá hornina. Jméno ji dal německý geolog a báňský inženýr Ludwig Hohenegger (1807–1864) v roce 1861. Tento název však použil pro širší spektrum typů vyvřelin, které se vyskytují v sedimentech Moravskoslezských Beskyd. Uvedený horninový komplex dnes nazýváme těšínitovou formací. Původně se název horniny psal teschenit, protože byl odvozen od německého pojmenování Těšína. Mineralog Josef Klvaňa použil jméno těšenit (1892) a prof. František Slavík (1876–1957) roku 1918 definitivně těšínit. Původní název teschenit je mezinárodní. Pro Český Těšín je typickou rostlinou Hvězdnatec zubatý. Květ, či přesněji celé květenství, ať jako obrázek nebo snímek, se často využívají jako symbol v mnoha publikacích o Těšínsku a označují se jím mnohá sdružení, vydavatelství a iniciativy.
Po Jablunkovu a Třinci je třetím nejvýchodnějším městem celého Česka.
Mezi známé osobnosti patří např.: písničkář a kytarista Jaromír Nohavica (1953) nebo herec Jaromír Hanzlík (1948).