Město Choltice
Choceň
Přehled zpráv z lokality "Choceň". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Choceň
Město Choceň (německy Chotzen) se nalézá v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.
Ve městě žije přibližně 8 600 obyvatel.
Choceň se svým nejbližším okolím byla osídlena už v době bronzové. Důkazem osídlení jsou četné archeologické lokality, zbytky tvrzišť a hrádků v okolí. Původní osada vznikla na území ovládaném mocným rodem Slavníkovců, později Vršovců, sídlících v nedaleké Vraclavi. První zmínka o Chocni pochází z roku 1227, kdy Kojata Hrabšic (syn komorníka českého knížete) ve své závěti odevzdává „Hocen“ novým držitelům, bratrům Sezimovi a Milotovi. Z toho zápisu se odvozuje název města.
Během 18. století vzniká komplex architektonicky velmi cenných barokních staveb: fara (1731), nový kostel (1732), budova špitálu (1750) a zvonice. V roce 1829 byl zámek přestavěn do dnešní klasicistní podoby a v letech 1849–1850 nechala kněžna Vilemína Kinská přistavět pseudogotickou kapli Nanebevzetí Panny Marie. V polovině 19. století nastal významný hospodářský rozvoj důsledkem výstavby železničních tratí Praha–Olomouc (1845), Choceň–Broumov (1875) a Choceň–Litomyšl (1881). Tímto se stala Choceň důležitou železniční křižovatkou. Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5500 obyvatel a řadu průmyslových podniků. Za první světové války byla vybudována baráková kolonie pro Poláky a Rusíny. Hospodářský rozvoj za první republiky zastavila druhá světová válka. Po válce se rozvinul textilní průmysl – přádelny a tkalcovny bavlny – a strojírenský průmysl – zejména výroba letadel a chladírenských vozů.
Dominantou města je kostel sv. Františka Serafinského. Choceňský zámek, nacházející se na levém břehu Tiché Orlice, byl postaven jako renesanční jednopatrový objekt v roce 1562 Zikmundem ze Šelmberka. Na Tyršově náměstí se na místě původní dřevěné rychty nachází budova radnice z roku 1564, která byla do dnešní novorenesanční podoby přestavěna roku 1880. Původní domky na náměstí bývaly dřevěné se starodávným podloubím, později kamenné s průčelím. Většinu z nich však v průběhu let zničily požáry. Dřívější sešlou dřevěnou sochu sv. Floriana nahradil v roce 1760 Mariánský sloup.
Z významných osobností se v Chocni narodili děkan filozofické fakulty, rektor Karlovy university, radní Starého Města pražského, znalec věcí politických a náboženských, nakladatel a majitel knihtiskárny a autor spisů lékařských Mistr Jan Choceňský, skladatel barokní chrámové hudby, kantor a regenschori v Chocni Tomáš Norbert Kautník, významný choceňský kulturní pracovník, zakladatel Městského muzea a jeho první správce Karel Prudič, filmový scénárista, herec a majitel Bromfilmu RNDr. Ladislav Kořínek-Brom a jeho sestra, spisovatelka PhDr. Milena Lukešová.
Ve městě žije přibližně 8 600 obyvatel.
Choceň se svým nejbližším okolím byla osídlena už v době bronzové. Důkazem osídlení jsou četné archeologické lokality, zbytky tvrzišť a hrádků v okolí. Původní osada vznikla na území ovládaném mocným rodem Slavníkovců, později Vršovců, sídlících v nedaleké Vraclavi. První zmínka o Chocni pochází z roku 1227, kdy Kojata Hrabšic (syn komorníka českého knížete) ve své závěti odevzdává „Hocen“ novým držitelům, bratrům Sezimovi a Milotovi. Z toho zápisu se odvozuje název města.
Během 18. století vzniká komplex architektonicky velmi cenných barokních staveb: fara (1731), nový kostel (1732), budova špitálu (1750) a zvonice. V roce 1829 byl zámek přestavěn do dnešní klasicistní podoby a v letech 1849–1850 nechala kněžna Vilemína Kinská přistavět pseudogotickou kapli Nanebevzetí Panny Marie. V polovině 19. století nastal významný hospodářský rozvoj důsledkem výstavby železničních tratí Praha–Olomouc (1845), Choceň–Broumov (1875) a Choceň–Litomyšl (1881). Tímto se stala Choceň důležitou železniční křižovatkou. Na počátku 20. století měla Choceň téměř 5500 obyvatel a řadu průmyslových podniků. Za první světové války byla vybudována baráková kolonie pro Poláky a Rusíny. Hospodářský rozvoj za první republiky zastavila druhá světová válka. Po válce se rozvinul textilní průmysl – přádelny a tkalcovny bavlny – a strojírenský průmysl – zejména výroba letadel a chladírenských vozů.
Dominantou města je kostel sv. Františka Serafinského. Choceňský zámek, nacházející se na levém břehu Tiché Orlice, byl postaven jako renesanční jednopatrový objekt v roce 1562 Zikmundem ze Šelmberka. Na Tyršově náměstí se na místě původní dřevěné rychty nachází budova radnice z roku 1564, která byla do dnešní novorenesanční podoby přestavěna roku 1880. Původní domky na náměstí bývaly dřevěné se starodávným podloubím, později kamenné s průčelím. Většinu z nich však v průběhu let zničily požáry. Dřívější sešlou dřevěnou sochu sv. Floriana nahradil v roce 1760 Mariánský sloup.
Z významných osobností se v Chocni narodili děkan filozofické fakulty, rektor Karlovy university, radní Starého Města pražského, znalec věcí politických a náboženských, nakladatel a majitel knihtiskárny a autor spisů lékařských Mistr Jan Choceňský, skladatel barokní chrámové hudby, kantor a regenschori v Chocni Tomáš Norbert Kautník, významný choceňský kulturní pracovník, zakladatel Městského muzea a jeho první správce Karel Prudič, filmový scénárista, herec a majitel Bromfilmu RNDr. Ladislav Kořínek-Brom a jeho sestra, spisovatelka PhDr. Milena Lukešová.