Město Dobřany
Dobruška
Přehled zpráv z lokality "Dobruška". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Dobruška
Dobruška (německy Gutenfeld) je druhé největší město v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji.
Žije zde přibližně 6 700 obyvatel.
Nejstarší písemnost, týkající se Dobrušky, je z roku 1320. V tomto tzv. Mutinově narovnání se uvádí, že město bylo obehnáno hradbami (městskou zdí) a mělo již některá městská práva. O významu města svědčí i udělení práv hradeckých čili magdeburských v roce 1364. Stál zde i kostel, tehdy zasvěcený Panně Marii a sv. Václavu, v němž se nachází středověká krypta pánů z Dobrušky a prvních Trčků z Lípy.
Na přelomu 18. a 19. století se Dobruška stala jedním z regionálních center národního obrození. Vlastenecké myšlenky zde šířil a propagoval vzdělaný kupec František Vladislav Hek, na jehož aktivitu navázali ve druhé polovině 19. století místní duchovní Josef Mnohoslav Roštlapil a Antonín Flesar, kteří byli také prvními historiky města. Druhá polovina 19. století přinesla velký rozvoj spolkového života ve městě a na konci století se začíná rozvíjet místní průmysl, zejména textilní. Roku 1908 byla otevřena železniční trať Dobruška – Opočno. První světová válka stála Dobrušku a obce, které jsou dnes její součástí, životy více než 130 obyvatel, z nichž mnozí bojovali v zahraničních protirakouských legiích. Na základě mylné zprávy byl ve městě slaven rozpad Rakousko-Uherska již 5. října 1918.
Dominantou města je renesanční radnice, v jejíž reprezentačních prostorách nalezly své místo prvotiny světově proslulého malíře Františka Kupky, který v Dobrušce prožil své mládí. Pohledu na město ze širokého okolí vévodí renesanční kostel sv. Ducha. Zájemci o české dějiny si mohu prohlédnout stálou expozici v rodném domku Františka Vladislava Heka, proslaveného spisovatelem Aloisem Jiráskem v románu F. L. Věk. Mezi další památky patří: hrobka rodiny Laichterovy, děkanství, které se nachází v sousedství kostela. Původní dřevěná stavba shořela při požáru roku 1806 a v roce 1807 ji nahradila nová budova, vybudovaná stavitelem Josefem Vilémem Ehemannem z Rychnova nad Kněžnou. Kostel sv. Ducha, kostel sv. Václava, který je jedním ze svědků nejstarší minulosti Dobrušky. Kovárna čp. 364, Laichterův dům čp. 360, Mariánský sloup, městské lapidárium, měšťanský dům čp. 14 a 17, Mikve, Rýdlova vila, čp. 187, socha F. L. Věka, socha Nejsvětější Trojice, socha sv. Jana Nepomuckého na Studánce.
Žije zde přibližně 6 700 obyvatel.
Nejstarší písemnost, týkající se Dobrušky, je z roku 1320. V tomto tzv. Mutinově narovnání se uvádí, že město bylo obehnáno hradbami (městskou zdí) a mělo již některá městská práva. O významu města svědčí i udělení práv hradeckých čili magdeburských v roce 1364. Stál zde i kostel, tehdy zasvěcený Panně Marii a sv. Václavu, v němž se nachází středověká krypta pánů z Dobrušky a prvních Trčků z Lípy.
Na přelomu 18. a 19. století se Dobruška stala jedním z regionálních center národního obrození. Vlastenecké myšlenky zde šířil a propagoval vzdělaný kupec František Vladislav Hek, na jehož aktivitu navázali ve druhé polovině 19. století místní duchovní Josef Mnohoslav Roštlapil a Antonín Flesar, kteří byli také prvními historiky města. Druhá polovina 19. století přinesla velký rozvoj spolkového života ve městě a na konci století se začíná rozvíjet místní průmysl, zejména textilní. Roku 1908 byla otevřena železniční trať Dobruška – Opočno. První světová válka stála Dobrušku a obce, které jsou dnes její součástí, životy více než 130 obyvatel, z nichž mnozí bojovali v zahraničních protirakouských legiích. Na základě mylné zprávy byl ve městě slaven rozpad Rakousko-Uherska již 5. října 1918.
Dominantou města je renesanční radnice, v jejíž reprezentačních prostorách nalezly své místo prvotiny světově proslulého malíře Františka Kupky, který v Dobrušce prožil své mládí. Pohledu na město ze širokého okolí vévodí renesanční kostel sv. Ducha. Zájemci o české dějiny si mohu prohlédnout stálou expozici v rodném domku Františka Vladislava Heka, proslaveného spisovatelem Aloisem Jiráskem v románu F. L. Věk. Mezi další památky patří: hrobka rodiny Laichterovy, děkanství, které se nachází v sousedství kostela. Původní dřevěná stavba shořela při požáru roku 1806 a v roce 1807 ji nahradila nová budova, vybudovaná stavitelem Josefem Vilémem Ehemannem z Rychnova nad Kněžnou. Kostel sv. Ducha, kostel sv. Václava, který je jedním ze svědků nejstarší minulosti Dobrušky. Kovárna čp. 364, Laichterův dům čp. 360, Mariánský sloup, městské lapidárium, měšťanský dům čp. 14 a 17, Mikve, Rýdlova vila, čp. 187, socha F. L. Věka, socha Nejsvětější Trojice, socha sv. Jana Nepomuckého na Studánce.