Město Fumban
Fulnek
Přehled zpráv z lokality "Fulnek". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Fulnek
Fulnek je město rozkládající se na obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska.
Žije zde přibližně 5 600 obyvatel.
Za zakladatele města Fulnek jsou považováni páni z Lichtenburka, kteří obdrželi od krále Přemysla Otakara II. část půdy na Opavsku. První písemná doložená zmínka o městě je z roku 1293. V tomto roce však již bylo město plně organizováno - mělo kostel, faru, hrad, rychtáře i měšťany. Fulnek byl zřejmě plánován jako středisko většího panství, k němuž tehdy patřilo i okolí Bílovce. Nasvědčuje tomu i neobvykle velké čtvercové náměstí (o délce stran cca 95 m), jímž diagonálně procházela tranzitní cesta údolím. V 16. století byla úřední řečí na radnici němčina. Od roku 1481 patřil Fulnek trvale na Moravu a byl významným střediskem Jednoty bratrské. V této souvislosti nutno vzpomenout největšího spisovatele pobělohorské emigrace, posledního biskupa Jednoty bratrské a učitele národů Jana Amose Komenského, který v letech 1618 - 1621 ve Fulneku pobýval. Díky této osobnosti se město Fulnek zapsalo do povědomí nejen našeho národa, ale i celého kulturního světa.
Během osvobozovacích bojů na konci války /květen 1945/ bylo historické jádro města těžce poškozeno velkým požárem. Městské dominanty sice zasaženy nebyly, zmizely však všechny domy na náměstí a většina domů ostatních přilehlých ulic. Po odklizení trosek zbyla jen radniční věž a čelní zdi domů severní zástavby. Později byl střed města obnoven podle projektu brněnského architekta Z. Sedláčka z roku 1948.
Mezi nejvýznamnější památky a zajímavosti patří zámek, postavený na základech gotického hradu. V pozdně gotické stavbě Bratrského sboru je umístěn Památník Jana Ámose Komenského, Národní kulturní památka ČR. V sousedství této budovy stojí Knurrův palác. Nová radnice se starobylou věží má v přízemí původní starou klenbu s renesanční dekorací, desku s nápisem a datem vzniku stavby (1610). Uprostřed náměstí zaujme barokní sloup obláčkového typu z roku 1718 od sochaře Sturmera i další kulturní památky - sousoší sv. Jana Nepomuckého, vzácná sochařská práce z poloviny 18. století a kašna sv. Jana Sarkandra. Dominantu nezastavěné čtvrté strany čtvercového náměstí tvoří chrám Nejsvětější Trojice, barokní stavba z let 1748-1760, patrně dílo Mikuláše Štěpána Thalherra. Vede k němu schodiště z počátku 18. století. Kapucínský klášter a kostel sv. Josefa z roku 1674 jsou chráněnými památkami, jejich správcem je Muzeum Novojičínska.
V historii města najdeme slavné rodáky a osobnosti s ním spjaté. Jsou to například barokní hudebník Antonín Jan Nepomuk Brosmann, hudebníci Franz Konwitschny senior a Franz Konwitschny junior, cyklista Anton Goedrich, cestovatel Ferenc Hopp či výtvarníci František Kledenský a Franz Wanek. Současnou generaci rodáků představuje mladá úspěšná tenistka Petra Kvitová.
Žije zde přibližně 5 600 obyvatel.
Za zakladatele města Fulnek jsou považováni páni z Lichtenburka, kteří obdrželi od krále Přemysla Otakara II. část půdy na Opavsku. První písemná doložená zmínka o městě je z roku 1293. V tomto roce však již bylo město plně organizováno - mělo kostel, faru, hrad, rychtáře i měšťany. Fulnek byl zřejmě plánován jako středisko většího panství, k němuž tehdy patřilo i okolí Bílovce. Nasvědčuje tomu i neobvykle velké čtvercové náměstí (o délce stran cca 95 m), jímž diagonálně procházela tranzitní cesta údolím. V 16. století byla úřední řečí na radnici němčina. Od roku 1481 patřil Fulnek trvale na Moravu a byl významným střediskem Jednoty bratrské. V této souvislosti nutno vzpomenout největšího spisovatele pobělohorské emigrace, posledního biskupa Jednoty bratrské a učitele národů Jana Amose Komenského, který v letech 1618 - 1621 ve Fulneku pobýval. Díky této osobnosti se město Fulnek zapsalo do povědomí nejen našeho národa, ale i celého kulturního světa.
Během osvobozovacích bojů na konci války /květen 1945/ bylo historické jádro města těžce poškozeno velkým požárem. Městské dominanty sice zasaženy nebyly, zmizely však všechny domy na náměstí a většina domů ostatních přilehlých ulic. Po odklizení trosek zbyla jen radniční věž a čelní zdi domů severní zástavby. Později byl střed města obnoven podle projektu brněnského architekta Z. Sedláčka z roku 1948.
Mezi nejvýznamnější památky a zajímavosti patří zámek, postavený na základech gotického hradu. V pozdně gotické stavbě Bratrského sboru je umístěn Památník Jana Ámose Komenského, Národní kulturní památka ČR. V sousedství této budovy stojí Knurrův palác. Nová radnice se starobylou věží má v přízemí původní starou klenbu s renesanční dekorací, desku s nápisem a datem vzniku stavby (1610). Uprostřed náměstí zaujme barokní sloup obláčkového typu z roku 1718 od sochaře Sturmera i další kulturní památky - sousoší sv. Jana Nepomuckého, vzácná sochařská práce z poloviny 18. století a kašna sv. Jana Sarkandra. Dominantu nezastavěné čtvrté strany čtvercového náměstí tvoří chrám Nejsvětější Trojice, barokní stavba z let 1748-1760, patrně dílo Mikuláše Štěpána Thalherra. Vede k němu schodiště z počátku 18. století. Kapucínský klášter a kostel sv. Josefa z roku 1674 jsou chráněnými památkami, jejich správcem je Muzeum Novojičínska.
V historii města najdeme slavné rodáky a osobnosti s ním spjaté. Jsou to například barokní hudebník Antonín Jan Nepomuk Brosmann, hudebníci Franz Konwitschny senior a Franz Konwitschny junior, cyklista Anton Goedrich, cestovatel Ferenc Hopp či výtvarníci František Kledenský a Franz Wanek. Současnou generaci rodáků představuje mladá úspěšná tenistka Petra Kvitová.