Město Hořice na Šumavě
MĚSTA
NAJÍT
Hořice
Přehled zpráv z lokality "Hořice". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Pašijové hry v Hořicích na Šumavě chtějí na seznam UNESCO, prezident je ocenil
Hořice na Šumavě (Českokrumlovsko) 19. července (ČTK) - Pašijové hry v Hořicích na Šumavě na Českokrumlovsku by se do konce roku mohly dostat na národní seznam nehmotného kulturního dědictví ČR. Jejich pořadatelé usilují také o zápis na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, což by se mohlo povést příští rok. Stavba obřího trpaslíka v Hořicích je v závěrečné fázi, hotový má být do roka
Hořice (Jičínsko) 28. října (ČTK) - Stavba obřího pískovcového trpaslíka na vrchu Mohejlík u Hořic na Jičínsku se po čtyřech letech od zahájení dostala do závěrečné fáze. Po nedávném usazení předposlední vrstvy kamenů zbývá ještě osadit poslední vrstvu čtyř kamenů a na ně čepici trpaslíka, která bude z jednoho mimořádně velkého kusu. Venkovní prostory Hořic ozvláštnilo pět uměleckých děl od pěti výtvarníků
Hořice (Jičínsko ) 13. července (ČTK) - Devítitisícové Hořice na Jičínsku v minulých dnech ozvláštnilo pět uměleckých děl od pěti výtvarníků. Díla různých forem vytvořili v rámci projektu U_mění Hořice pro konkrétní venkovní prostory ve městě. Muzeum Hořice otevře 4. května, chystá výstavu o drahých kamenech v pravěku
Hořice (Jičínsko) 27. dubna (ČTK) - Městské muzeum v Hořicích na Jičínsku po nuceném uzavření kvůli epidemickým restrikcím opět otevře v úterý 4. května. O týden později 11. května návštěvníkům představí výstavu Za drahými kameny do pravěku.
Hořice na Šumavě (Českokrumlovsko) 19. července (ČTK) - Pašijové hry v Hořicích na Šumavě na Českokrumlovsku by se do konce roku mohly dostat na národní seznam nehmotného kulturního dědictví ČR. Jejich pořadatelé usilují také o zápis na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, což by se mohlo povést příští rok. Stavba obřího trpaslíka v Hořicích je v závěrečné fázi, hotový má být do roka
Hořice (Jičínsko) 28. října (ČTK) - Stavba obřího pískovcového trpaslíka na vrchu Mohejlík u Hořic na Jičínsku se po čtyřech letech od zahájení dostala do závěrečné fáze. Po nedávném usazení předposlední vrstvy kamenů zbývá ještě osadit poslední vrstvu čtyř kamenů a na ně čepici trpaslíka, která bude z jednoho mimořádně velkého kusu. Venkovní prostory Hořic ozvláštnilo pět uměleckých děl od pěti výtvarníků
Hořice (Jičínsko ) 13. července (ČTK) - Devítitisícové Hořice na Jičínsku v minulých dnech ozvláštnilo pět uměleckých děl od pěti výtvarníků. Díla různých forem vytvořili v rámci projektu U_mění Hořice pro konkrétní venkovní prostory ve městě. Muzeum Hořice otevře 4. května, chystá výstavu o drahých kamenech v pravěku
Hořice (Jičínsko) 27. dubna (ČTK) - Městské muzeum v Hořicích na Jičínsku po nuceném uzavření kvůli epidemickým restrikcím opět otevře v úterý 4. května. O týden později 11. května návštěvníkům představí výstavu Za drahými kameny do pravěku.
Hořice
Město Hořice (německy Horschitz) se nalézá v Královéhradeckém kraji.
Žije zde přibližně 8 500 obyvatel.
První středověká osada s tvrzí je doložena na vrchu Gothard (352 m), na němž pražští premonstráti zakládají v polovině 12. století kostelík zasvěcený sv. Gothardovi. Jeho jméno se později vžilo pro pojmenování celého návrší. Ve 13. století se osídlení přesouvá na strategicky výhodnější místo pod kopcem, což nepochybně souviselo s přeměnou vsi v městečko. Je zde založen druhý z hořických kostelů zasvěcený Panně Marii, rozsáhlé tržiště a rovněž druhá tvrz. V r. 1365 se již Hořice uvádějí jako městečko. Počátkem 15. století zasáhlo do osudů zdejšího kraje husitské hnutí. V dubnu 1423 byla na vrchu Gothard svedena bitva, v níž Žižkova polní vojska porazila oddíly panské jednoty vedené Čeňkem z Vartenberka. V držení městečka a hořického panství se v průběhu staletí vystřídala celá řada drobných feudálů, hospodářský rozkvět však zdejší krajina zaznamenává především za vlády Smiřických od poloviny 16. století do první čtvrtiny 17. století.
Blízkost Hradce Králové, jednoho z hlavních center národního obrození, ovlivnila i kulturní život v Hořicích. Již koncem 18. století jsou ve městě doložena česká ochotnická představení a ve 20. letech 19. století zpřístupňuje veřejnosti svou knihovnu obrozenecký kněz Antonín Tadeáš Hanl. Ačkoliv převážně dřevěné městečko zaznamenalo ve své historii nespočet požárů, ten největší a nejničivější přichází r. 1846, kdy během půlhodiny shořela celá východní polovina náměstí. Pro obnovu domů se místo dřeva začíná ve větší míře uplatňovat kámen, což podnítilo rozvoj jeho těžby v četných místních lomech a nastává proměna Hořic ve skutečné město. To pochopitelně úzce souviselo i s rozvojem hospodářským. Již od 18. století sídlí ve městě řada faktorských firem, vykupujících od domáckých tkalců jejich dílo, které bylo následně vyváženo do Prahy, Vídně a dalších velkých měst. Ve druhé polovině 19. století zde zakládají židovští podnikatelé (Hirsch, Goldschmidt, Mauthner a Feuerstein) několik mechanických tkalcoven a staví si své rezidenční vily. Rozvíjí se i těžba pískovce, který je ze zdejších lomů dodáván na nejvýznamnější stavby v našem státě. V r. 1882 byl v Hořicích zahájen provoz železniční dopravy.
Mezi pamětihodnosti patří např.: kostel Narození Panny Marie, Mariánský sloup, kostel svatého Gotharda na vrchu Gothard, kaple Panny Marie Hlohové.
Žije zde přibližně 8 500 obyvatel.
První středověká osada s tvrzí je doložena na vrchu Gothard (352 m), na němž pražští premonstráti zakládají v polovině 12. století kostelík zasvěcený sv. Gothardovi. Jeho jméno se později vžilo pro pojmenování celého návrší. Ve 13. století se osídlení přesouvá na strategicky výhodnější místo pod kopcem, což nepochybně souviselo s přeměnou vsi v městečko. Je zde založen druhý z hořických kostelů zasvěcený Panně Marii, rozsáhlé tržiště a rovněž druhá tvrz. V r. 1365 se již Hořice uvádějí jako městečko. Počátkem 15. století zasáhlo do osudů zdejšího kraje husitské hnutí. V dubnu 1423 byla na vrchu Gothard svedena bitva, v níž Žižkova polní vojska porazila oddíly panské jednoty vedené Čeňkem z Vartenberka. V držení městečka a hořického panství se v průběhu staletí vystřídala celá řada drobných feudálů, hospodářský rozkvět však zdejší krajina zaznamenává především za vlády Smiřických od poloviny 16. století do první čtvrtiny 17. století.
Blízkost Hradce Králové, jednoho z hlavních center národního obrození, ovlivnila i kulturní život v Hořicích. Již koncem 18. století jsou ve městě doložena česká ochotnická představení a ve 20. letech 19. století zpřístupňuje veřejnosti svou knihovnu obrozenecký kněz Antonín Tadeáš Hanl. Ačkoliv převážně dřevěné městečko zaznamenalo ve své historii nespočet požárů, ten největší a nejničivější přichází r. 1846, kdy během půlhodiny shořela celá východní polovina náměstí. Pro obnovu domů se místo dřeva začíná ve větší míře uplatňovat kámen, což podnítilo rozvoj jeho těžby v četných místních lomech a nastává proměna Hořic ve skutečné město. To pochopitelně úzce souviselo i s rozvojem hospodářským. Již od 18. století sídlí ve městě řada faktorských firem, vykupujících od domáckých tkalců jejich dílo, které bylo následně vyváženo do Prahy, Vídně a dalších velkých měst. Ve druhé polovině 19. století zde zakládají židovští podnikatelé (Hirsch, Goldschmidt, Mauthner a Feuerstein) několik mechanických tkalcoven a staví si své rezidenční vily. Rozvíjí se i těžba pískovce, který je ze zdejších lomů dodáván na nejvýznamnější stavby v našem státě. V r. 1882 byl v Hořicích zahájen provoz železniční dopravy.
Mezi pamětihodnosti patří např.: kostel Narození Panny Marie, Mariánský sloup, kostel svatého Gotharda na vrchu Gothard, kaple Panny Marie Hlohové.