Město Kastoria
Karviná
Přehled zpráv z lokality "Karviná". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Karviná
Karviná (polsky Karwina, německy Karwin) je statutární město v Moravskoslezském kraji.
Žije zde 120 000 obyvatel.
Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o území dnešního města (osadě Solca) je z roku 1268. Na dnešní místo byl Fryštát přemístěn po roce 1290 knížetem Měškem I. Těšínským. Vratislavský desátek z let 1302–1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Vzhledem k strategicky výhodné poloze Fryštátu na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel, které se mezi léty 1290 až 1945 stalo sídlem nejvyšší slezské aristokracie. Fryštát dal také základ pro vznik zcela nového města Karviné, které se na jeho katastrálním území začalo budovat od 50. let 20. století.
První výstavbu budoucího nového města, ulici Zakladatelská, zahájil předseda Benešovy vlády Klement Gottwald slavnostním výkopem roku 1946. Moderní Karviná vznikla roku 1949 sloučením města Fryštátu (německy Freistadt; dnešní Karviná 1, centrum starého Fryštátu je městskou památkovou zónou), původní Karvinné (díky intenzivní těžbě uhlí dnes již neexistuje; je to předměstská část Karviná-Doly), Darkova (Karviná 3), Ráje (Karviná 4) a Starého Města (Karviná 5). Později ještě byly připojeny Louky nad Olší. Na území sloučeného města nastal velký stavební rozvoj, který trval až do 80. 20. století. Svého vrcholu dosáhla Karviná na konci 80. let 20. století s počtem obyvatel téměř 90 tisíc.
Ve městě Karviné se dochovalo několik významných umělecko-historických památek soustředěných většinou na území městské památkové zóny. V Karviné-Fryštátě to jsou: kostel Povýšení sv. Kříže, zámek, radnice, litinová kašna a kostel sv. Marka.
V Karviné-Darkov: staré lázeňské vily, Společenský dům, kaple sv. Anny a obloukový železobetonový most Sokolských hrdinů.
V Karviné-Hranicích: vodárenská věž.
V Karviné-Dolech: kostel sv. Petra z Alkantary, hřbitov a zámecký park.
Žije zde 120 000 obyvatel.
Nejstarší dochovanou písemnou zmínkou o území dnešního města (osadě Solca) je z roku 1268. Na dnešní místo byl Fryštát přemístěn po roce 1290 knížetem Měškem I. Těšínským. Vratislavský desátek z let 1302–1315 obsahuje původní názvy některých zdejších lokalit jako Fryenstat (Fryštát), Roy (Ráj), Carwina (Karviná), Bertholdi Villa (Darkov). Vzhledem k strategicky výhodné poloze Fryštátu na obchodní cestě z Uher do Pobaltí se zde vytvořilo významné středisko obchodu a řemesel, které se mezi léty 1290 až 1945 stalo sídlem nejvyšší slezské aristokracie. Fryštát dal také základ pro vznik zcela nového města Karviné, které se na jeho katastrálním území začalo budovat od 50. let 20. století.
První výstavbu budoucího nového města, ulici Zakladatelská, zahájil předseda Benešovy vlády Klement Gottwald slavnostním výkopem roku 1946. Moderní Karviná vznikla roku 1949 sloučením města Fryštátu (německy Freistadt; dnešní Karviná 1, centrum starého Fryštátu je městskou památkovou zónou), původní Karvinné (díky intenzivní těžbě uhlí dnes již neexistuje; je to předměstská část Karviná-Doly), Darkova (Karviná 3), Ráje (Karviná 4) a Starého Města (Karviná 5). Později ještě byly připojeny Louky nad Olší. Na území sloučeného města nastal velký stavební rozvoj, který trval až do 80. 20. století. Svého vrcholu dosáhla Karviná na konci 80. let 20. století s počtem obyvatel téměř 90 tisíc.
Ve městě Karviné se dochovalo několik významných umělecko-historických památek soustředěných většinou na území městské památkové zóny. V Karviné-Fryštátě to jsou: kostel Povýšení sv. Kříže, zámek, radnice, litinová kašna a kostel sv. Marka.
V Karviné-Darkov: staré lázeňské vily, Společenský dům, kaple sv. Anny a obloukový železobetonový most Sokolských hrdinů.
V Karviné-Hranicích: vodárenská věž.
V Karviné-Dolech: kostel sv. Petra z Alkantary, hřbitov a zámecký park.