Město Kladruby nad Labem
MĚSTA
NAJÍT
Kladno
Přehled zpráv z lokality "Kladno". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Zemřel architekt a podnikatel Vladimír Stehlík spojený s Poldi Kladno
Kladno 12. února (ČTK) - Zemřel architekt a podnikatel Vladimír Stehlík spojený s Poldi Kladno. Bylo mu 79 let. V devadesátých letech vyhlášený kladenský podnik několik let vedl, jeho společnost také Poldi spoluvlastnila. U soudu v případu těžby kamene v Lánské oboře zazněly odposlechy
Kladno 28. června (ČTK) - U soudu v případu těžby kamene v Lánské oboře dnes zazněly odposlechy. Obžalovaný šéf Lesní správy Lány Miloš Balák se na nich domlouvá se svým známým o provedení i fakturování zakázky. Nový depozitář Středočeské vědecké knihovny urychlil proces půjčování knih
Kladno 19. května (ČTK) - Nový depozitář Středočeské vědecké knihovny v Kladně urychlil proces půjčování knih. Knihovna dříve využívala několik externích skladů, ze kterých museli zaměstnanci svážet objednané knihy. Z kladenského bytu zloděj odnesl trezor, zlato, stříbrnou cihlu a peníze
Kladno 18. února (ČTK) - Z kladenského bytu zloděj odnesl trezor, zlato, stříbrnou cihlu a peníze, celková škoda je zhruba půl milionu korun. Pachateli hrozí trest až pět let vězení, policisté po něm pátrají. Stálá kladenská expozice věnovaná autorovi Krtečka je dokončená
Kladno 22. února (ČTK) - Stálá kladenská expozice věnovaná autorovi Krtečka, Zdeňku Milerovi, je dokončená. Od Milerova narození v Kladně v neděli uplynulo 100 let. Loni otevřenou výstavu v kladenském zámku nyní doplnil autentický Milerův pracovní stůl, malířský stojan a další předměty spojené s jeho životem.
Kladno 12. února (ČTK) - Zemřel architekt a podnikatel Vladimír Stehlík spojený s Poldi Kladno. Bylo mu 79 let. V devadesátých letech vyhlášený kladenský podnik několik let vedl, jeho společnost také Poldi spoluvlastnila. U soudu v případu těžby kamene v Lánské oboře zazněly odposlechy
Kladno 28. června (ČTK) - U soudu v případu těžby kamene v Lánské oboře dnes zazněly odposlechy. Obžalovaný šéf Lesní správy Lány Miloš Balák se na nich domlouvá se svým známým o provedení i fakturování zakázky. Nový depozitář Středočeské vědecké knihovny urychlil proces půjčování knih
Kladno 19. května (ČTK) - Nový depozitář Středočeské vědecké knihovny v Kladně urychlil proces půjčování knih. Knihovna dříve využívala několik externích skladů, ze kterých museli zaměstnanci svážet objednané knihy. Z kladenského bytu zloděj odnesl trezor, zlato, stříbrnou cihlu a peníze
Kladno 18. února (ČTK) - Z kladenského bytu zloděj odnesl trezor, zlato, stříbrnou cihlu a peníze, celková škoda je zhruba půl milionu korun. Pachateli hrozí trest až pět let vězení, policisté po něm pátrají. Stálá kladenská expozice věnovaná autorovi Krtečka je dokončená
Kladno 22. února (ČTK) - Stálá kladenská expozice věnovaná autorovi Krtečka, Zdeňku Milerovi, je dokončená. Od Milerova narození v Kladně v neděli uplynulo 100 let. Loni otevřenou výstavu v kladenském zámku nyní doplnil autentický Milerův pracovní stůl, malířský stojan a další předměty spojené s jeho životem.
Kladno
Kladno (německy Kladen) je město ve Středočeském kraji.
Žije zde přibližně 69 tisíc obyvatel.
První bezpečná písemná zmínka o Kladně pochází z počátku 14. století. Ves vlastnil rod Kladenských z Kladna, který roku 1543 vymřel "po meči" a Kladno vlastnicky převzal rytířský rod Žďárských ze Žďáru. Za jejich vlády se dočkalo roku 1561 povýšení na městečko i právo používat vlastního znaku - modrého štítu s polovinou stříbrné orlice a rysem v přirozené barvě. Kladenské panství zakoupila roku 1701 od potomků Žďárských ze Žďáru Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská. Ta jej však již roku 1705 odprodala mnišskému řádu benediktinů z Břevnovského kláštera, v jehož držení pak Kladno zůstalo až do roku 1848. Z této doby pochází i nejvýznamnější kladenské barokní památky.
Bouřlivý růst města s rozvojem jeho ekonomického potenciálu přispěl v roce 1870 k povýšení Kladna na město. Závěrem předminulého století, roku 1898, byl Kladnu udělen čestný titul "královského horního města" a v předvečer první světové války roku 1914 císař František Josef I. polepšil znak města o symboly hornictví - zkřížená stříbrná kladívka ovinutá zlatou stuhou. Od devadesátých let devatenáctého století za řízení starosty města MUDr. Jaroslava Hrušky začalo Kladno nabývat moderního rázu, výstavbou infrastruktury i řadou výstavních veřejných budov.
Město se pyšní mnoha kulturními, architektonickými a také průmyslovými památkami. Za dominantu města Kladno lze považovat zdejší zámek. Původně se jednalo o tvrz. Na jejím místě byla v 60. letech 16. století vystavěna renesanční čtyřkřídlá dvoupatrová budova. Zámek byl po roce 1705 barokně přestavěn architektem Ignácem Kiliánem Dienzenhoferem do dnešní podoby. V západním křídle se nachází zámecká kaple sv. Vavřince s freskovou výzdobou od J. K. Koláře, která slouží k pořádání mší a svatebních obřadů. Zrekonstruován byl v 90. letech 20. století a sídlí v něm Zámecká galerie města, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně a pobočka Městské knihovny Kladno. Další památky: Radnice, Mariánské sousoší, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple sv. Floriána, Dělnický dům, vila Libochvíle.
V historické části města Kladno nalezneme převážně pseudorenesanční městské domy, v jiné části zase tzv. Rozdělovské věžáky – šestice výškových domů z 50. let 20. století ve stylu socialistického realismu podle návrhu Josefa Havlíčka, při severním okraji města se dochoval židovský hřbitov. Na náměstí Edvarda Beneše v parčíku u gymnázia stojí sousoší Hornictví s Váňovým kamenem. Tzv. Váňův kámen z roku 1854, připomínající první naražení uhlí na (tehdejším) území města Kladna Janem Váňou byl roku 1954 doplněn sousoším Hornictví od akademického sochaře Ladislava Nováka. Na katastrálním území města se nachází i hojně navštěvovaný hornický skanzen a muzeum dolu Mayrau.
Žije zde přibližně 69 tisíc obyvatel.
První bezpečná písemná zmínka o Kladně pochází z počátku 14. století. Ves vlastnil rod Kladenských z Kladna, který roku 1543 vymřel "po meči" a Kladno vlastnicky převzal rytířský rod Žďárských ze Žďáru. Za jejich vlády se dočkalo roku 1561 povýšení na městečko i právo používat vlastního znaku - modrého štítu s polovinou stříbrné orlice a rysem v přirozené barvě. Kladenské panství zakoupila roku 1701 od potomků Žďárských ze Žďáru Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská. Ta jej však již roku 1705 odprodala mnišskému řádu benediktinů z Břevnovského kláštera, v jehož držení pak Kladno zůstalo až do roku 1848. Z této doby pochází i nejvýznamnější kladenské barokní památky.
Bouřlivý růst města s rozvojem jeho ekonomického potenciálu přispěl v roce 1870 k povýšení Kladna na město. Závěrem předminulého století, roku 1898, byl Kladnu udělen čestný titul "královského horního města" a v předvečer první světové války roku 1914 císař František Josef I. polepšil znak města o symboly hornictví - zkřížená stříbrná kladívka ovinutá zlatou stuhou. Od devadesátých let devatenáctého století za řízení starosty města MUDr. Jaroslava Hrušky začalo Kladno nabývat moderního rázu, výstavbou infrastruktury i řadou výstavních veřejných budov.
Město se pyšní mnoha kulturními, architektonickými a také průmyslovými památkami. Za dominantu města Kladno lze považovat zdejší zámek. Původně se jednalo o tvrz. Na jejím místě byla v 60. letech 16. století vystavěna renesanční čtyřkřídlá dvoupatrová budova. Zámek byl po roce 1705 barokně přestavěn architektem Ignácem Kiliánem Dienzenhoferem do dnešní podoby. V západním křídle se nachází zámecká kaple sv. Vavřince s freskovou výzdobou od J. K. Koláře, která slouží k pořádání mší a svatebních obřadů. Zrekonstruován byl v 90. letech 20. století a sídlí v něm Zámecká galerie města, Sládečkovo vlastivědné muzeum v Kladně a pobočka Městské knihovny Kladno. Další památky: Radnice, Mariánské sousoší, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kaple sv. Floriána, Dělnický dům, vila Libochvíle.
V historické části města Kladno nalezneme převážně pseudorenesanční městské domy, v jiné části zase tzv. Rozdělovské věžáky – šestice výškových domů z 50. let 20. století ve stylu socialistického realismu podle návrhu Josefa Havlíčka, při severním okraji města se dochoval židovský hřbitov. Na náměstí Edvarda Beneše v parčíku u gymnázia stojí sousoší Hornictví s Váňovým kamenem. Tzv. Váňův kámen z roku 1854, připomínající první naražení uhlí na (tehdejším) území města Kladna Janem Váňou byl roku 1954 doplněn sousoším Hornictví od akademického sochaře Ladislava Nováka. Na katastrálním území města se nachází i hojně navštěvovaný hornický skanzen a muzeum dolu Mayrau.