Město Lány
MĚSTA
NAJÍT
Lanškroun
Přehled zpráv z lokality "Lanškroun". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Zbigniew Czendlik se po 32 letech duchovní služby v Česku cítí být více Čechem
Lanškroun (Orlickoústecko) 5. září (ČTK) - Zbigniew Czendlik se po 32 letech duchovní služby v Česku už někdy cítí být více Čechem. Dávají mu to najevo i jeho přátelé a rodina v Polsku, podle nichž je už Čechy "demoralizovaný". Firmě Kyocera AVX Components meziročně vzrostl čistý zisk na 171 milionů korun
Lanškroun (Orlickoústecko) 7. srpna (ČTK) - Výrobce elektronických součástek Kyocera AVX Components (dříve AVX Czech Republic) se sídlem v Lanškrouně na Orlickoústecku vytvořil ve finančním období od 1. Ve věku 90 let zemřel významný český medailér a sochař Zdeněk Kolářský
Lanškroun (Orlickoústecko) 1. dubna (ČTK) - Ve věku 90 let zemřel 28. března významný český medailér a sochař Zdeněk Kolářský. ČTK o tom informovala Dita Hálová z Městského muzeum Lanškroun. Kolářský ve své rozsáhlé medailérské a sochařské tvorbě propojoval další obory výtvarné a užitné tvorby, především typografii a tvorbu log v pracích vytvořených z různých kovů, nebránil se ani jejich kombinacím.
Lanškroun (Orlickoústecko) 5. září (ČTK) - Zbigniew Czendlik se po 32 letech duchovní služby v Česku už někdy cítí být více Čechem. Dávají mu to najevo i jeho přátelé a rodina v Polsku, podle nichž je už Čechy "demoralizovaný". Firmě Kyocera AVX Components meziročně vzrostl čistý zisk na 171 milionů korun
Lanškroun (Orlickoústecko) 7. srpna (ČTK) - Výrobce elektronických součástek Kyocera AVX Components (dříve AVX Czech Republic) se sídlem v Lanškrouně na Orlickoústecku vytvořil ve finančním období od 1. Ve věku 90 let zemřel významný český medailér a sochař Zdeněk Kolářský
Lanškroun (Orlickoústecko) 1. dubna (ČTK) - Ve věku 90 let zemřel 28. března významný český medailér a sochař Zdeněk Kolářský. ČTK o tom informovala Dita Hálová z Městského muzeum Lanškroun. Kolářský ve své rozsáhlé medailérské a sochařské tvorbě propojoval další obory výtvarné a užitné tvorby, především typografii a tvorbu log v pracích vytvořených z různých kovů, nebránil se ani jejich kombinacím.
Lanškroun
Město Lanškroun (německy Landskron) se nachází v okrese Ústí nad Orlicí v Pardubickém kraji.
Žije v něm přibližně 9 900 obyvatel.
Město Lanškroun (hist. Landeskrone) bylo založeno asi v 2. polovině 13. století v souvislosti s královskou kolonizační činností jako hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanšperského panství. Mezi nejvýznamnější kolonizátory patřili Heřman z Ostěchu, Oldřich z Drnholce a Přemysl Otakar II. První dochovaná písemná zmínka o Lanškrouně pochází z roku 1285, kdy jej od českého krále Václava II. převzal Záviš z Falkenštějna. Od roku 1304 byl Lanškroun součástí majetku Zbraslavského kláštěra, později litomyšlského biskupství (1358).
V 2. polovině 19. století vznikají centra vzdělanosti - Gymnázium (1874) a Střední odborná tkalcovská škola, dochází k výraznému vzestupu německého nacionalismu. Po vzniku ČSR odmítli uznat československou vládu, a tak byla vytvořena německá národní rada, která se hlásila k tzv. Deutsch-böhmen. Teprve po zásahu vojenského oddílu z Vysokého Mýta v listopadu 1918 byl Lanškroun donucen uznat svrchovanost nového státu, ale k nacionalistickým vystoupením proti novému státu docházelo ve městě ještě na jaře 1919. Postupně se nacionální vášně zklidnily a v průběhu 20. let došlo k vzrůstu vlivu českého obyvatelstva ve městě a byla zde zřízena i česká měšťanská škola. V 30. letech 19. století byl zřízen Okresní úřad. Prostory pro činnosti Okresního úřadu byly získány přestavbou a rekonstrukcí bývalého městského pivovaru.
Důležitou historickou a architektonickou památku města Lanškroun tvoří zámek, původně augustiniánský klášter postavený v roce 1393, po husitských bouřích přestavěný na zámek. Dnes je kulturním a společenským centrem. Sídlí zde Městské muzeum se stálými expozicemi a galerií. Mezi stálé expozice se řadí Historie města Lanškrouna, Kabinet mincí, medailí a sochařských prací akademického sochaře Zdeňka Kolářského, Sklářství na pomezí Čech a Moravy, Pamětní síň hudebního skladatele a dirigenta Jindřicha Pravečka. Uprostřed čtvercového náměstí stojí honosná renesanční radnice z let 1581 až 1582 s kamennými portály. Ozdobou náměstí je morový sloup z roku 1684 i empírová kašna s vázou a delfíny. K dalším významným památkám patří roubený zájezdní hostinec Krčma, kostel sv. Václava ze 14. století, kostel sv. Anny z roku 1705, kostel sv. Máří Magdaleny z roku 1827, dům Piano z konce 18. století a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera z 18. století.
Hlavní historické náměstí nese jméno nejvýznamnějšího lanškrounského rodáka Jana Marka Marci, polyhistora, rektora Karlovy Univerzity a zakladatele spektroskopie.
Do hospodářského a společenského života města Lanškroun zasáhly další osobnosti, ke kterým se řadí Petr Jelito, arcibiskup, kancléř Karla IV. a zakladatel kláštera v Lanškrouně, Michael Weisse, bratrský kazatel, autor zpěvníku duchovních písní Českých bratří, Jan Kašpar Artzt, zemský prokurátor v Praze, mecenáš kostela sv. Václava či Christian Polykarp Erxleben, lékárník a textilní podnikatel.
Žije v něm přibližně 9 900 obyvatel.
Město Lanškroun (hist. Landeskrone) bylo založeno asi v 2. polovině 13. století v souvislosti s královskou kolonizační činností jako hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanšperského panství. Mezi nejvýznamnější kolonizátory patřili Heřman z Ostěchu, Oldřich z Drnholce a Přemysl Otakar II. První dochovaná písemná zmínka o Lanškrouně pochází z roku 1285, kdy jej od českého krále Václava II. převzal Záviš z Falkenštějna. Od roku 1304 byl Lanškroun součástí majetku Zbraslavského kláštěra, později litomyšlského biskupství (1358).
V 2. polovině 19. století vznikají centra vzdělanosti - Gymnázium (1874) a Střední odborná tkalcovská škola, dochází k výraznému vzestupu německého nacionalismu. Po vzniku ČSR odmítli uznat československou vládu, a tak byla vytvořena německá národní rada, která se hlásila k tzv. Deutsch-böhmen. Teprve po zásahu vojenského oddílu z Vysokého Mýta v listopadu 1918 byl Lanškroun donucen uznat svrchovanost nového státu, ale k nacionalistickým vystoupením proti novému státu docházelo ve městě ještě na jaře 1919. Postupně se nacionální vášně zklidnily a v průběhu 20. let došlo k vzrůstu vlivu českého obyvatelstva ve městě a byla zde zřízena i česká měšťanská škola. V 30. letech 19. století byl zřízen Okresní úřad. Prostory pro činnosti Okresního úřadu byly získány přestavbou a rekonstrukcí bývalého městského pivovaru.
Důležitou historickou a architektonickou památku města Lanškroun tvoří zámek, původně augustiniánský klášter postavený v roce 1393, po husitských bouřích přestavěný na zámek. Dnes je kulturním a společenským centrem. Sídlí zde Městské muzeum se stálými expozicemi a galerií. Mezi stálé expozice se řadí Historie města Lanškrouna, Kabinet mincí, medailí a sochařských prací akademického sochaře Zdeňka Kolářského, Sklářství na pomezí Čech a Moravy, Pamětní síň hudebního skladatele a dirigenta Jindřicha Pravečka. Uprostřed čtvercového náměstí stojí honosná renesanční radnice z let 1581 až 1582 s kamennými portály. Ozdobou náměstí je morový sloup z roku 1684 i empírová kašna s vázou a delfíny. K dalším významným památkám patří roubený zájezdní hostinec Krčma, kostel sv. Václava ze 14. století, kostel sv. Anny z roku 1705, kostel sv. Máří Magdaleny z roku 1827, dům Piano z konce 18. století a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera z 18. století.
Hlavní historické náměstí nese jméno nejvýznamnějšího lanškrounského rodáka Jana Marka Marci, polyhistora, rektora Karlovy Univerzity a zakladatele spektroskopie.
Do hospodářského a společenského života města Lanškroun zasáhly další osobnosti, ke kterým se řadí Petr Jelito, arcibiskup, kancléř Karla IV. a zakladatel kláštera v Lanškrouně, Michael Weisse, bratrský kazatel, autor zpěvníku duchovních písní Českých bratří, Jan Kašpar Artzt, zemský prokurátor v Praze, mecenáš kostela sv. Václava či Christian Polykarp Erxleben, lékárník a textilní podnikatel.