Město Lipsko
Lipník nad Bečvou
Přehled zpráv z lokality "Lipník nad Bečvou". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Lipník nad Bečvou
Lipník nad Bečvou (německy Leipnik) je město ležící v okrese Přerov v Olomouckém kraji.
Žije zde přibližně 8 000 obyvatel.
První písemná zmínka o Lipníku, tehdy ještě osadě, je z roku 1238. Z tohoto roku totiž pochází listina, na které jako jeden ze svědků figuruje Valter, farář z Lipníka. A jelikož by se mělo jednat o markraběcího kaplana a faráře kostela ležícího na markraběcí půdě, je prakticky vyloučeno, že jde o druhý moravský Lipník (Lipník u Hrotovic, okres Znojmo). Zeměpanským byl pouze náš Lipník. To by ovšem znamenalo, že Lipník nebyl zcela bezvýznamnou osadou – vždyť v ní stál kostel a byl zde farář, který měl velice blízko k markraběcímu dvoru.
Lipník ve středověku byl poměrně velkým městem, zejména díky začlenění velkých, již dříve urbanizovaných ploch. Podle L. Hosáka byl Lipník původním městským střediskem drahotušského panství. Hrad Drahotuš je poprvé doložen roku 1269 v přídomku Bohuše z Drahotuš, který se někdy mezi lety 1256-1266 stal purkrabím královského hradu v Přerově a v té době dostal Lipensko zřejmě jako výsluhu. Někdy před rokem 1312 se panství protiprávně zmocnil Fridúš z Linavy a vystavěl hrad Helfštýn. Jan Lucemburský jej však roku 1312 donutil hrad pobořit. Roku 1325 pak Jan Lucemburský prodal panství Vokovi z Kravař, když ho předtím zřejmě koupil od opavského knížete Mikuláše.
Nejpozději v 1. polovině 16. století rychle rostla lipenská předměstí. V té době také již existovaly ulice Osecká, Moravská, Hranická, Sborská, Severní strana, Novosady (založené roku 1541 jižně od hradeb) a Souhrady. Některé z nich měly jistě i starší původ. Velikost města se v té době dlouhodobě stabilizovala na počtu přibližně tří set osedlých, který se s menšími výkyvy udržel až do poslední třetiny 18. století. Nejpozději v 1. třetině 16. století se především podél západní příhradební ulice města zformovala významná židovská čtvrť s pozdně gotickou synagogou.
Rozsáhlejší přestavbu vnitřního města ve stylu klasicismu vyvolal velký požár v roce 1858, který zničil 73 domů. Po požáru byly prolomeny hradby směrem k dívčím školám, založen Rudolfův park (dnešní Komenského sady), na jižní straně podél ulice Novosady byly zřízeny zahrady a postaveny domy. Jen na západní straně, kde tehdy ještě protékal potok (později zatrubněný), byly příkopy zčásti zachovány. Přesto však celistvost hradebního okruhu nebyla podstatně narušena. Obraz historického jádra ochuzovalo zazdívání podloubí, strhávání renesančních a barokních štítů a následné historizující přestavby.
Centrum města Lipník nad Bečvou je městskou památkovou rezervací. Je zde soustředěno mnoho cenných historických památek, centrum je obklopeno středověkými hradbami se zachovanými baštami, uvnitř centra jsou měšťanské domy s podloubími, dvě barokní kašny, mariánský sloup, radnice přestavěná ve slohu pozdního empíru. Centrem Lipníku nad Bečvou je náměstí T. G. Masaryka. Je zvláštností, že toto náměstí je ve tvaru písmene „L“. Nepravidelný tvar náměstí ale nebyl záměr - původně bylo čtvercové. Postupně však byla část náměstí zastavěna domovním blokem s radnicí, důsledkem čehož vznikl tento tvar. Domy na obvodu náměstí mají dodnes zachovaná podloubí. Radnice byla vystavěna v 16. století, postupně vznikala a rozšiřovala se odkupem jednotlivých domů. K jejím zásadním stavebním úpravám došlo v letech 1851–1852. Na náměstí se nachází dvě kašny: starší, která pochází z roku 1699, byla později byla osazena sochou sv. Floriána, patrona hasičů. Druhá kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého je z roku 1859. Mariánský sloup v centru náměstí pochází z roku 1694. Vzácně zachovaným typem měšťanského domu je dům čp. 47 s původním nádherně vyřezávaným portálem. Dům byl přestavěn kolem roku 1680. V průčelí je tzv. slepé čtyřlístkové okno. Dochováno je plochostropé trámové podloubí. Vpravo je uveden seznam jednotlivých majitelů tohoto domu od roku 1545.
DALŠÍ PAMÁTKY:
Zvonice v Lipníku nad Bečvou je jediná na Moravě, která se dochovala v původní pozdně renesanční podobě. Kaple sv. Josefa je raně barokní stavba z roku 1695 v sousedství pošty. Kaple sv. Petra se nachází na městském hřbitově. Kaple sv. Rocha je drobná barokní stavba v Osecké ulici. Byla postavena na památku morové epidemie v roce 1716, které padlo za oběť 145 osob. Kaple nanebevzetí Panny Marie, zvaná též "Na Spravedlnosti". Farní kostel sv. Jakuba Většího se nachází na nejstarším území města. Meditační zahrada nabízí lidem možnost relaxace, klidného spočinutí či zamyšlení. Pozůstatky městských hradeb v Lipníku nad Bečvou patří k nejzachovalejším na Moravě. V Lipníku nad Bečvou se nacházejí v těsném sousedství dva židovské hřbitovy. Původní hřbitov se zřejmě nacházel u synagogy.
Žije zde přibližně 8 000 obyvatel.
První písemná zmínka o Lipníku, tehdy ještě osadě, je z roku 1238. Z tohoto roku totiž pochází listina, na které jako jeden ze svědků figuruje Valter, farář z Lipníka. A jelikož by se mělo jednat o markraběcího kaplana a faráře kostela ležícího na markraběcí půdě, je prakticky vyloučeno, že jde o druhý moravský Lipník (Lipník u Hrotovic, okres Znojmo). Zeměpanským byl pouze náš Lipník. To by ovšem znamenalo, že Lipník nebyl zcela bezvýznamnou osadou – vždyť v ní stál kostel a byl zde farář, který měl velice blízko k markraběcímu dvoru.
Lipník ve středověku byl poměrně velkým městem, zejména díky začlenění velkých, již dříve urbanizovaných ploch. Podle L. Hosáka byl Lipník původním městským střediskem drahotušského panství. Hrad Drahotuš je poprvé doložen roku 1269 v přídomku Bohuše z Drahotuš, který se někdy mezi lety 1256-1266 stal purkrabím královského hradu v Přerově a v té době dostal Lipensko zřejmě jako výsluhu. Někdy před rokem 1312 se panství protiprávně zmocnil Fridúš z Linavy a vystavěl hrad Helfštýn. Jan Lucemburský jej však roku 1312 donutil hrad pobořit. Roku 1325 pak Jan Lucemburský prodal panství Vokovi z Kravař, když ho předtím zřejmě koupil od opavského knížete Mikuláše.
Nejpozději v 1. polovině 16. století rychle rostla lipenská předměstí. V té době také již existovaly ulice Osecká, Moravská, Hranická, Sborská, Severní strana, Novosady (založené roku 1541 jižně od hradeb) a Souhrady. Některé z nich měly jistě i starší původ. Velikost města se v té době dlouhodobě stabilizovala na počtu přibližně tří set osedlých, který se s menšími výkyvy udržel až do poslední třetiny 18. století. Nejpozději v 1. třetině 16. století se především podél západní příhradební ulice města zformovala významná židovská čtvrť s pozdně gotickou synagogou.
Rozsáhlejší přestavbu vnitřního města ve stylu klasicismu vyvolal velký požár v roce 1858, který zničil 73 domů. Po požáru byly prolomeny hradby směrem k dívčím školám, založen Rudolfův park (dnešní Komenského sady), na jižní straně podél ulice Novosady byly zřízeny zahrady a postaveny domy. Jen na západní straně, kde tehdy ještě protékal potok (později zatrubněný), byly příkopy zčásti zachovány. Přesto však celistvost hradebního okruhu nebyla podstatně narušena. Obraz historického jádra ochuzovalo zazdívání podloubí, strhávání renesančních a barokních štítů a následné historizující přestavby.
Centrum města Lipník nad Bečvou je městskou památkovou rezervací. Je zde soustředěno mnoho cenných historických památek, centrum je obklopeno středověkými hradbami se zachovanými baštami, uvnitř centra jsou měšťanské domy s podloubími, dvě barokní kašny, mariánský sloup, radnice přestavěná ve slohu pozdního empíru. Centrem Lipníku nad Bečvou je náměstí T. G. Masaryka. Je zvláštností, že toto náměstí je ve tvaru písmene „L“. Nepravidelný tvar náměstí ale nebyl záměr - původně bylo čtvercové. Postupně však byla část náměstí zastavěna domovním blokem s radnicí, důsledkem čehož vznikl tento tvar. Domy na obvodu náměstí mají dodnes zachovaná podloubí. Radnice byla vystavěna v 16. století, postupně vznikala a rozšiřovala se odkupem jednotlivých domů. K jejím zásadním stavebním úpravám došlo v letech 1851–1852. Na náměstí se nachází dvě kašny: starší, která pochází z roku 1699, byla později byla osazena sochou sv. Floriána, patrona hasičů. Druhá kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého je z roku 1859. Mariánský sloup v centru náměstí pochází z roku 1694. Vzácně zachovaným typem měšťanského domu je dům čp. 47 s původním nádherně vyřezávaným portálem. Dům byl přestavěn kolem roku 1680. V průčelí je tzv. slepé čtyřlístkové okno. Dochováno je plochostropé trámové podloubí. Vpravo je uveden seznam jednotlivých majitelů tohoto domu od roku 1545.
DALŠÍ PAMÁTKY:
Zvonice v Lipníku nad Bečvou je jediná na Moravě, která se dochovala v původní pozdně renesanční podobě. Kaple sv. Josefa je raně barokní stavba z roku 1695 v sousedství pošty. Kaple sv. Petra se nachází na městském hřbitově. Kaple sv. Rocha je drobná barokní stavba v Osecké ulici. Byla postavena na památku morové epidemie v roce 1716, které padlo za oběť 145 osob. Kaple nanebevzetí Panny Marie, zvaná též "Na Spravedlnosti". Farní kostel sv. Jakuba Většího se nachází na nejstarším území města. Meditační zahrada nabízí lidem možnost relaxace, klidného spočinutí či zamyšlení. Pozůstatky městských hradeb v Lipníku nad Bečvou patří k nejzachovalejším na Moravě. V Lipníku nad Bečvou se nacházejí v těsném sousedství dva židovské hřbitovy. Původní hřbitov se zřejmě nacházel u synagogy.