Město Moravský Krumlov
Moravské Budějovice
Přehled zpráv z lokality "Moravské Budějovice". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Moravské Budějovice
Moravské Budějovice (německy Mährisch Budwitz; česky do roku 1869 Budějovice) jsou město v okrese Třebíč v kraji Vysočina.
Ve městě žije přibližně 7 300 obyvatel.
První písemná zmínka o Budějovicích pochází z roku 1231. Tehdy vzal papež Řehoř IX. pod svoji ochranu královnu Konstancii Uherskou, vdovu po Přemyslu Otakarovi I. a to i s jejími věnnými statky, mezi nimiž je jmenována i budějovická provincie. Název Budějovice je odvozován od jména Budivoj, někdy též Budislav či Budimír. Ze zdrobněliny těchto jmen "Buděj" vznikl název "Budějivici", doslova lidé patřící Budějovi, či ves lidí Budějových. Název města byl převáděn do psané podoby několika způsoby. Postupně se ustaluje označení Budwicz, nebo Pudwicz a z těchto latinských označení pak vzniká i německé Budwitz. Pro odlišení od později založených Českých Budějovic je roku 1406 poprvé doloženo použití přívlastku "moravské" za jménem města. Protože však názvy obou měst byly v psané formě odlišné, vžívalo se označení "Moravské" Budějovice jen pozvolna. Od svého vzniku patřily Budějovice k zeměpanskému zboží, se správním centrem na bítovském hradě. Postavení Budějovic v této době není zcela zřejmé. Patrně se nejprve jednalo o tržní osadu kolem Haberské stezky. Někdy v 2.polovině 13. století dochází k patrně zeměpanskému pokusu o založení města. Je založeno prostorné tržiště - Dolní rynek, dnes náměstí Míru, které se pravoúhle napojuje na stávající osadu.
V roce 1648 město získal Rudolf Jindřich ze Schaumburka a rozhodl se usadit rod v Moravských Budějovicích. Vlastnil tři domy, další tři domy a radnici konfiskoval a na jejich základu postavil budovu zámku. V roce 1673 město opět postihl velký požár, kdy měla shořet polovina města a město ztrácelo obyvatele. Dalšími majiteli se v roce 1736 stal rod pánů z Wallisu. Tito jmenovali primátora města a také další úředníky, jež spravovali město. V roce 1805 tudy táhli napoleonští vojáci.
V roce 2020 by měl být rozpočet asi 220 milionů Kč. Roku 2020 také bylo oznámeno, že radnice distribuuje 1000 nádob na třídění plastů přímo do domácností ve městě.
Dominantou dnešního Náměstí míru je především barokně klasicistní zámek, jehož původ je poněkud netradiční. Rovněž původní stará radnice, kterou charakterizují renesanční psaníčková sgrafita a renesanční portál s letopočtem 1592, byla architektonicky pojata do zámeckého areálu, aniž by její podstata byla porušena. Za zámkem se dochovala část zámeckého parku, který přístupný barokní bránou. Další dominantou, vytvářející charakteristické panorama města Moravské Budějovice, je farní kostel sv. Jiljí, trojlodní chrám s gotickým presbytářem z 1. poloviny 13. století, naposledy stavebně upravován v letech 1909–1911. Oltářní obraz sv. Jiljí namaloval vídeňský malíř Ignác Dullinger. Začátkem 18. století byla ke kostelu přistavěna 48 m vysoká věž. U kostela sv. Jiljí stojí románská rotunda sv. Michala, která dříve sloužila jako kostnice. V kapli je možné spatřit malby z 18. století, které vyobrazují „Poslední soud“. Ve městě se dále nachází několik historických domů, barokní radnice z roku 1666, část hradeb s Klášterní branou, v gotickém domě na náměstí je stará lékárna. Na bývalém hřbitově se nachází kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1713, kterou dala postavit Terezie Polyxena, vdova po Václavu Renaltu ze Schaumburka. Nad vchodem do kaple je umístěn rodinný erb hrabat Schaumburků a ve výklenku na štítě soška sv. Jana Nepomuckého. U řeky stojí gotická kaple sv. Anny z 15. století se zvoničkou, v roce 1715 byla významně přestavěna barokně.
Ve městě žije přibližně 7 300 obyvatel.
První písemná zmínka o Budějovicích pochází z roku 1231. Tehdy vzal papež Řehoř IX. pod svoji ochranu královnu Konstancii Uherskou, vdovu po Přemyslu Otakarovi I. a to i s jejími věnnými statky, mezi nimiž je jmenována i budějovická provincie. Název Budějovice je odvozován od jména Budivoj, někdy též Budislav či Budimír. Ze zdrobněliny těchto jmen "Buděj" vznikl název "Budějivici", doslova lidé patřící Budějovi, či ves lidí Budějových. Název města byl převáděn do psané podoby několika způsoby. Postupně se ustaluje označení Budwicz, nebo Pudwicz a z těchto latinských označení pak vzniká i německé Budwitz. Pro odlišení od později založených Českých Budějovic je roku 1406 poprvé doloženo použití přívlastku "moravské" za jménem města. Protože však názvy obou měst byly v psané formě odlišné, vžívalo se označení "Moravské" Budějovice jen pozvolna. Od svého vzniku patřily Budějovice k zeměpanskému zboží, se správním centrem na bítovském hradě. Postavení Budějovic v této době není zcela zřejmé. Patrně se nejprve jednalo o tržní osadu kolem Haberské stezky. Někdy v 2.polovině 13. století dochází k patrně zeměpanskému pokusu o založení města. Je založeno prostorné tržiště - Dolní rynek, dnes náměstí Míru, které se pravoúhle napojuje na stávající osadu.
V roce 1648 město získal Rudolf Jindřich ze Schaumburka a rozhodl se usadit rod v Moravských Budějovicích. Vlastnil tři domy, další tři domy a radnici konfiskoval a na jejich základu postavil budovu zámku. V roce 1673 město opět postihl velký požár, kdy měla shořet polovina města a město ztrácelo obyvatele. Dalšími majiteli se v roce 1736 stal rod pánů z Wallisu. Tito jmenovali primátora města a také další úředníky, jež spravovali město. V roce 1805 tudy táhli napoleonští vojáci.
V roce 2020 by měl být rozpočet asi 220 milionů Kč. Roku 2020 také bylo oznámeno, že radnice distribuuje 1000 nádob na třídění plastů přímo do domácností ve městě.
Dominantou dnešního Náměstí míru je především barokně klasicistní zámek, jehož původ je poněkud netradiční. Rovněž původní stará radnice, kterou charakterizují renesanční psaníčková sgrafita a renesanční portál s letopočtem 1592, byla architektonicky pojata do zámeckého areálu, aniž by její podstata byla porušena. Za zámkem se dochovala část zámeckého parku, který přístupný barokní bránou. Další dominantou, vytvářející charakteristické panorama města Moravské Budějovice, je farní kostel sv. Jiljí, trojlodní chrám s gotickým presbytářem z 1. poloviny 13. století, naposledy stavebně upravován v letech 1909–1911. Oltářní obraz sv. Jiljí namaloval vídeňský malíř Ignác Dullinger. Začátkem 18. století byla ke kostelu přistavěna 48 m vysoká věž. U kostela sv. Jiljí stojí románská rotunda sv. Michala, která dříve sloužila jako kostnice. V kapli je možné spatřit malby z 18. století, které vyobrazují „Poslední soud“. Ve městě se dále nachází několik historických domů, barokní radnice z roku 1666, část hradeb s Klášterní branou, v gotickém domě na náměstí je stará lékárna. Na bývalém hřbitově se nachází kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1713, kterou dala postavit Terezie Polyxena, vdova po Václavu Renaltu ze Schaumburka. Nad vchodem do kaple je umístěn rodinný erb hrabat Schaumburků a ve výklenku na štítě soška sv. Jana Nepomuckého. U řeky stojí gotická kaple sv. Anny z 15. století se zvoničkou, v roce 1715 byla významně přestavěna barokně.