Město Ostrožská Lhota
MĚSTA
NAJÍT
Město Ostrov
Přehled zpráv z lokality "Ostrov". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Ostrov ve zprávách
Ostrov zvažuje obnovu zlacených prvků v Domě kultury zhruba za 700.000 korun
Ostrov (Karlovarsko) 7. března (ČTK) - V domě kultury v Ostrově na Karlovarsku, který prochází rozsáhlou přestavbou na Kulturní a kreativní centrum a rekonstrukcí restaurátorských prvků, objevili stavbaři zlacené prvky na stěnách v interiérech. Město zvažuje, jestli zlaté prvky obnoví, řekl ČTK starosta Pavel Čekan (nez., zvolen za Místní). Nové zlacení by vyšlo asi na 700.000 korun. "Tam, kde se to zlato našlo, prošel nález laboratorní zkouškou. U části se potvrdilo, že se jedná skutečně o zlato, u části byly nátěry vytvořeny metalicky, byla použita jen jakási zlatěnka. Nyní řešíme, jestli těm původním reliéfům vrátíme na doporučení památkářů zlatou barvu," řekl starosta. Pokud by město dalo nalezené prvky znovu kompletně vyzlatit, práce by stály zhruba 680.000 korun. V případě pouhého nanesení zlatěnky by restaurování vyšlo zhruba o 50.000 korun levněji, jenom kvůli levnějšímu materiálu. Rada města bude podle starosty o definitivním obnovení zlatých prvků rozhodovat ještě v březnu. Zlacené prvky byly odhaleny na takzvaných pilastrech ve společenském sále. Jde o znázorněné sloupy mezi okny, které mají reliéfem zdobené hlavice. Ač je toto zdobení i v ostatních místnostech, pozlacené hlavice jsou pouze ve společenském sále. V kavárně jsou podle Čekana zlacené reliéfy i na plastikách mezi horní a spodní řadou oken. Byla objevena také zlacená bordura, tedy dekorativní pás, který slouží k optickému rozdělení plochy stěny. Město má o původním barevném provedení interiérů kulturního domu málo informací. Dům kultury byl původně po svém postavení v roce 1955 v majetku Jáchymovských dolů. Potom byl předán do majetku podniku Škoda. Původní technické plány se ale neobjevily. Podle kronikářky města Walburgy Mikešové byla na historických černobílých fotografiích objevena tmavší místa na reliéfech. Na zlatou barvu si ale ani pamětníci nevzpomínají. Rekonstrukce Domu kultury začala po několikaměsíčních odkladech loni koncem října. Za více než 80 milionů korun jsou v objektu restaurovány interiéry a instalovány moderní technologie. Na přestavbu získalo město, jako jedno ze 13 v Česku, dotaci zhruba 42 milionů z fondu národní obnovy ministerstva kultury z evropského integrovaného regionálního operačního programu. Dotace musí být vyúčtována do konce září, aby o ni město nepřišlo. Památkově chráněný kulturní dům byl postavený v duchu tradicionalismu v 50. letech. Otevřen byl 1. května 1955. Před časem dala radnice opravit vnější plášť budovy a vyměnit okna téměř za 30 milionů korun. wen kšOstrov
Ostrov (německy Schlackenwerth) je město v okrese Karlovy Vary v Karlovarském kraji.
Žije zde přibližně 17 tisíc obyvatel.
Starý Ostrov poznamenalo sedm staletí historického vývoje. Nejstarší stavební památka, hřbitovní kostel sv. Jakuba (1224 – 1226), nese stylové prvky románské a raně gotické architektury. Dokládá první osídlení, osadu, nad jejímž kostelem měl patronát klášter v Oseku. Založení osady je připisováno Slávkovi z rodu Hrabišiců pravděpodobně v prvním desetiletí 13. století. Svědčí o tom i původní název Zlaukowerde, který se během staletí změnil v německé označení Schlackenwerth, tedy Slavkův Ostrov, pevné místo uprostřed bažinaté oblasti, obtékané říčkami Bystřicí a Veseřicí. Městem Ostrov nazval poprvé Jan Lucemburský ve svém privilegiu z roku 1331. Tehdy už zřejmě šlo o dnešní dispozici – podélné náměstí s ulicemi, které sledují oválný půdorys města.
V 19. století patřil Ostrov jedné z větví Habsburků. V této době dostalo staré město dnešní podobu, vznikly četné měšťanské domy, Stará radnice, původně renesanční stavba, byla novogoticky upravena. K dalšímu rozvoji města přispěla stavba železnice. Kolem vlakového nádraží, vzdáleného asi 1 km od středu města, vznikaly nové průmyslové závody - porcelánka PULS a huť Eleonora, později továrna na lepenkový papír Theerag.
Historické jádro města Ostrov je městskou památkovou zónou. Nejstarší dochovanou stavební památkou ve městě Ostrov je hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího. Roku 1958 byl kostel zapsán mezi národní kulturní památky ČR. Další památkou je zámek, palác princů, zámecký park, Letohrádek, kostel sv. Michaela a klášter. Stěžejní dominanta Mírového náměstí a tím i nové části města je Dům kultury.
Osobnosti: herečka Vilma Cibulková (* 1963), běžec na lyžích Lukáš Bauer (* 1977) a nebo zpěvák Zbyněk Drda (* 1987).
Žije zde přibližně 17 tisíc obyvatel.
Starý Ostrov poznamenalo sedm staletí historického vývoje. Nejstarší stavební památka, hřbitovní kostel sv. Jakuba (1224 – 1226), nese stylové prvky románské a raně gotické architektury. Dokládá první osídlení, osadu, nad jejímž kostelem měl patronát klášter v Oseku. Založení osady je připisováno Slávkovi z rodu Hrabišiců pravděpodobně v prvním desetiletí 13. století. Svědčí o tom i původní název Zlaukowerde, který se během staletí změnil v německé označení Schlackenwerth, tedy Slavkův Ostrov, pevné místo uprostřed bažinaté oblasti, obtékané říčkami Bystřicí a Veseřicí. Městem Ostrov nazval poprvé Jan Lucemburský ve svém privilegiu z roku 1331. Tehdy už zřejmě šlo o dnešní dispozici – podélné náměstí s ulicemi, které sledují oválný půdorys města.
V 19. století patřil Ostrov jedné z větví Habsburků. V této době dostalo staré město dnešní podobu, vznikly četné měšťanské domy, Stará radnice, původně renesanční stavba, byla novogoticky upravena. K dalšímu rozvoji města přispěla stavba železnice. Kolem vlakového nádraží, vzdáleného asi 1 km od středu města, vznikaly nové průmyslové závody - porcelánka PULS a huť Eleonora, později továrna na lepenkový papír Theerag.
Historické jádro města Ostrov je městskou památkovou zónou. Nejstarší dochovanou stavební památkou ve městě Ostrov je hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího. Roku 1958 byl kostel zapsán mezi národní kulturní památky ČR. Další památkou je zámek, palác princů, zámecký park, Letohrádek, kostel sv. Michaela a klášter. Stěžejní dominanta Mírového náměstí a tím i nové části města je Dům kultury.
Osobnosti: herečka Vilma Cibulková (* 1963), běžec na lyžích Lukáš Bauer (* 1977) a nebo zpěvák Zbyněk Drda (* 1987).