Roudnice nad Labem

Roudnice nad Labem (německy Raudnitz an der Elbe) je město ležící v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji.

Žije zde přibližně 13 tisíc obyvatel.

Archeologické nálezy dokládají pravěké osídlení v okolí brodu přes řeku Labe. Jedná se o jedno z nejstarších českých měst, původní název Rúdník či Rúdnica odvozen od vyvěrajícího rudného pramene. První písemné zprávy o Roudnici nad Labem pocházejí z poměrně pozdní doby, z let 1167 a 1176, městská práva získalo již ve 12. století. Na konci dvanáctého století zde byl vystavěn kamenný románský hrad, který byl druhou kamennou světskou stavbou v Čechách. Stavbu hradu v této pro dvanácté století strategicky významné lokalitě zahájil Jindřich Břetislav, synovec krále Vladislava I., který byl biskupem pražským a kterého císař později jmenoval panovníkem českého knížectví. Tomu odpovídá i letopočet 1189/90 získaný dendrochronologicky ze zbytků výdřev křížových kleneb v přízemí románské části. Původní románsky hrad měl obdélníkový půdorys a sedm bašt.

V 19. století se Roudnice stala průmyslovým a hospodářským centrem Podřipska, k čemuž přispělo několik velkých strojírenských továren (též od roku 1920 „BEKAR”, Bratři Klementové, továrna na dětské vozíky, proutěné koše a kovové zboží) a železnice. V roce 1910 byl na místě původního, zbořeného gotického mostu postaven nový železný most přes řeku Labe. Roku 1936 se Roudnice dostala několikrát do centra zájmu novinářů kvůli Svatoslavu Štěpánkovi, což byl několikanásobný vrah, žijící v Roudnici.

Mezi nejcenější pamětihodnosti města patří Kratochvílova rozhledna, kaple sv. Viléma, kaple sv. Josefa, radnice, socha sv. Jana Nepomuckého, zámek a románský hrad, zámecká jízdárna, chrám narození Panny Marie. Mohutný zámek je dominantou Roudnice. Starý kamenný most byl třetím nejstarším kamenným mostem, který byl v Čechách postaven. Byl ovšem prvním kamenným mostem přes řeku Labe.

Z původního opevnění, založeného biskupem Arnoštem z Pardubic, staré Roudnice zůstala do dnešních dnů zachována věž Hláska. Věž byla několikrát přestavována a sloužila různým účelům. Nejprve k obraně, později k hlášení ponocného a ohlašování požárů, jako vodojem pro kašnu na Husovo nám. (dříve koňský trh), za 2. světové války jako letecká pozorovatelna a dnes slouží jako rozhledna.