Město Strání
MĚSTA
NAJÍT
Strakonice
Přehled zpráv z lokality "Strakonice". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Strakonická teplárna vytěsní drobné akcionáře, město tak získá 100 pct akcií
Strakonice 10. května (ČTK) - Strakonická teplárna letos vytěsní drobné akcionáře, kteří drží deset procent akcií. Město na to vyčlenilo 15 milionů korun a získá 100 procent akcií. Za výkup akcií dá kolem 14 milionů, cena za akcii je 855 korun. Varhanář Nožina opravil v ČR přes 100 nástrojů, při poslední opravě se zamiloval
Strakonice 19. prosince (ČTK) - Přes dva roky opravoval varhanář Peter Nožina více než 130 let staré varhany ve strakonickém kostele svatého Prokopa, který pochází ze 13. století. Varhany byly v původním stavu.
Strakonice 10. května (ČTK) - Strakonická teplárna letos vytěsní drobné akcionáře, kteří drží deset procent akcií. Město na to vyčlenilo 15 milionů korun a získá 100 procent akcií. Za výkup akcií dá kolem 14 milionů, cena za akcii je 855 korun. Varhanář Nožina opravil v ČR přes 100 nástrojů, při poslední opravě se zamiloval
Strakonice 19. prosince (ČTK) - Přes dva roky opravoval varhanář Peter Nožina více než 130 let staré varhany ve strakonickém kostele svatého Prokopa, který pochází ze 13. století. Varhany byly v původním stavu.
Strakonice
Strakonice (německy Strakonitz) jsou město v Jihočeském kraji.
Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel.
První písemná zmínka, v níž se hovoří o Strakonicích, pochází z roku 1243, kdy Bavor I. ze Strakonic daroval polovinu strakonického hradu a vsi v okolí Strakonic řádu johanitů (později zvaných maltézští rytíři), kteří v něm vybudovali raně gotický kostel zasvěcený svatému Prokopovi a klášter. Podrobnější popis města přináší až listina z roku 1318, v níž bratr Bavora III. ze Strakonic Vilém popisuje, co všechno patří johanitskému řádu. Z jeho popisu je zřejmé, že Strakonice už v té době byly plně funkčním městem.
Strakonice 19. století lze charakterizovat jako město s rozvíjejícím se průmyslem. Kromě již zaběhlé textilní výroby zaměřené nově především na výrobu pokrývek hlavy, především fezů pro vývoz (továrna Fezko byla založena v roce 1812), to byla doprava, zejména železnice, která napomáhala rozvoji průmyslu. V roce 1868 byla otevřena Železniční trať Plzeň – České Budějovice, k níž roku 1893 přibyla Železniční trať Strakonice–Volary a v roce 1899 ještě Železniční trať Březnice–Strakonice.
Ve Strakonicích se nachází řada historických památek, z nichž nejdominantnější je Strakonický hrad. Ve středu města na Velkém náměstí se pak nachází historické domy s bohatě zdobenými fasádami. Na rohu Velkého náměstí a ulice U Sv. Markéty nás zaujme budova České spořitelny se sgrafitovou výzdobou, kterou vytvořil akademický malíř Josef Bosáček podle návrhů Václava Malého. Na téže straně můžeme vidět také domy čp. 44 a 45, zvané Papežovy domy, se štítem zakončeným volutami. Naproti České spořitelně vévodí Velkému náměstí budova bývalé radnice vyzdobená podle návrhů Mikoláše Alše taktéž akademickým malířem Josefem Bosáčkem. Mezi další památky patří: mariánský sloup, kostel sv. Markéty, Palachův most, kostel sv. Prokopa, gotická vež Rumpál, věž Jelenka, pomník mistra Jana Husa a Antonína Rennera či kaplička sv. Jana Nepomuckého.
Nedaleko Strakonic se nachází rozhledna Kbíl.
Žije zde přibližně 23 tisíc obyvatel.
První písemná zmínka, v níž se hovoří o Strakonicích, pochází z roku 1243, kdy Bavor I. ze Strakonic daroval polovinu strakonického hradu a vsi v okolí Strakonic řádu johanitů (později zvaných maltézští rytíři), kteří v něm vybudovali raně gotický kostel zasvěcený svatému Prokopovi a klášter. Podrobnější popis města přináší až listina z roku 1318, v níž bratr Bavora III. ze Strakonic Vilém popisuje, co všechno patří johanitskému řádu. Z jeho popisu je zřejmé, že Strakonice už v té době byly plně funkčním městem.
Strakonice 19. století lze charakterizovat jako město s rozvíjejícím se průmyslem. Kromě již zaběhlé textilní výroby zaměřené nově především na výrobu pokrývek hlavy, především fezů pro vývoz (továrna Fezko byla založena v roce 1812), to byla doprava, zejména železnice, která napomáhala rozvoji průmyslu. V roce 1868 byla otevřena Železniční trať Plzeň – České Budějovice, k níž roku 1893 přibyla Železniční trať Strakonice–Volary a v roce 1899 ještě Železniční trať Březnice–Strakonice.
Ve Strakonicích se nachází řada historických památek, z nichž nejdominantnější je Strakonický hrad. Ve středu města na Velkém náměstí se pak nachází historické domy s bohatě zdobenými fasádami. Na rohu Velkého náměstí a ulice U Sv. Markéty nás zaujme budova České spořitelny se sgrafitovou výzdobou, kterou vytvořil akademický malíř Josef Bosáček podle návrhů Václava Malého. Na téže straně můžeme vidět také domy čp. 44 a 45, zvané Papežovy domy, se štítem zakončeným volutami. Naproti České spořitelně vévodí Velkému náměstí budova bývalé radnice vyzdobená podle návrhů Mikoláše Alše taktéž akademickým malířem Josefem Bosáčkem. Mezi další památky patří: mariánský sloup, kostel sv. Markéty, Palachův most, kostel sv. Prokopa, gotická vež Rumpál, věž Jelenka, pomník mistra Jana Husa a Antonína Rennera či kaplička sv. Jana Nepomuckého.
Nedaleko Strakonic se nachází rozhledna Kbíl.