Město Svojanov
![Svitavy]( "Svitavy ve zprávách.")
Svitavy 12. srpna (ČTK) - Svitavy dokončily restaurování stropu vestibulu v prvním patře Langerovy vily. Nový vzhled dostaly i stěny tohoto prostoru. Město postupně opravuje exteriér i interiéry památkově chráněné budovy. Výstava ve Svitavách představí díla výtvarníků Lamrových
Svitavy 27. března (ČTK) - Městské muzeum a galerie ve Svitavách zahájí 15. dubna výstavu nazvanou Tři Lamři. Představí na ní díla tří českých výtvarníků, Aleše Lamra a jeho synů Hanuše a Jana. I když jsou členy jedné rodiny, jejich tvorba je velmi odlišná. Svitavy nechají opravit dva historické věžní hodinové stroje ze staré radnice
Svitavy 31. prosince (ČTK) - Dva historické věžní hodinové stroje ze staré radnice ve Svitavách čeká rekonstrukce. Zatím jsou uloženy na půdě budovy na náměstí Míru. Stroje prozkoumal hodinář, v budoucnu budou součástí sbírek městského muzea a galerie, řekl ČTK starosta David Šimek (Sdružení pro město Svitavy). Žena ze Svitavska poslala údajnému ctiteli z internetu postupně 1,8 mil. Kč
Svitavy 1. listopadu (ČTK) - Svitavští policisté vyšetřují případ internetové kriminality. Čtyřiapadesátiletá žena postupně poslala údajnému ctiteli 1,8 milionu korun. Na sociální síti se představil jako americký vojenský lékař, slib, že za ní přijede a budou spolu žít, nesplnil, uvedla policejní mluvčí Andrea Muzikantová.
MĚSTA
NAJÍT
Svitavy
Přehled zpráv z lokality "Svitavy". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Ilustrační fotografie zdroj:istock.com
Svitavy dokončily restaurování stropu vestibulu v prvním patře Langerovy vilySvitavy 12. srpna (ČTK) - Svitavy dokončily restaurování stropu vestibulu v prvním patře Langerovy vily. Nový vzhled dostaly i stěny tohoto prostoru. Město postupně opravuje exteriér i interiéry památkově chráněné budovy. Výstava ve Svitavách představí díla výtvarníků Lamrových
Svitavy 27. března (ČTK) - Městské muzeum a galerie ve Svitavách zahájí 15. dubna výstavu nazvanou Tři Lamři. Představí na ní díla tří českých výtvarníků, Aleše Lamra a jeho synů Hanuše a Jana. I když jsou členy jedné rodiny, jejich tvorba je velmi odlišná. Svitavy nechají opravit dva historické věžní hodinové stroje ze staré radnice
Svitavy 31. prosince (ČTK) - Dva historické věžní hodinové stroje ze staré radnice ve Svitavách čeká rekonstrukce. Zatím jsou uloženy na půdě budovy na náměstí Míru. Stroje prozkoumal hodinář, v budoucnu budou součástí sbírek městského muzea a galerie, řekl ČTK starosta David Šimek (Sdružení pro město Svitavy). Žena ze Svitavska poslala údajnému ctiteli z internetu postupně 1,8 mil. Kč
Svitavy 1. listopadu (ČTK) - Svitavští policisté vyšetřují případ internetové kriminality. Čtyřiapadesátiletá žena postupně poslala údajnému ctiteli 1,8 milionu korun. Na sociální síti se představil jako americký vojenský lékař, slib, že za ní přijede a budou spolu žít, nesplnil, uvedla policejní mluvčí Andrea Muzikantová.
Svitavy
Svitavy (německy Zwittau) jsou město ležící v Pardubickém kraji v okrese Svitavy.
Žije zde přibližně 17 tisíc obyvatel.
Svitavy začaly psát svou historii ve 12. století. Jméno získaly podle staré říčky Svitavy, která je připomínána již před rokem 1125 v Kosmově Kronice české. Zde v blízkosti řeky, díky kolonizaci premonstrátského kláštera v Litomyšli (zal. 1145), vznikla osada s románským kostelem sv. Jiljí, nazývaná „Starou“ Svitavou. Druhou kolonizací, jejímiž nositeli byli převážně německy mluvící osadníci, vzniklo v polovině 13. století tzv. Svitava „Nová“. Kolonizační činnost pohraničí probíhala zejména za úřadu biskupa Bruna ze Schauenburgu (1245 - 1281), který také pověřil svého blízkého spolupracovníka, vestfálského šlechtice Helemberta von Thurm, založením města Svitav. Zájmy olomouckého biskupství a litomyšlského premonstrátského konventu se vyostřily do sporu, jenž byl rozhodnut 6. listopadu 1256 smírčí smlouvou. Listina, jíž je spor vyřešen se někdy považuje za „zakládací listinu města Svitav“.
Svitavské panství bylo často propůjčováno, prodáváno a zastavováno. Roku 1484 vykoupil Svitavy správce olomouckého biskupství Jan Filipec od Ješka Svojanovského z Boskovic. Svitavy se staly opět městem patřícím olomouckým biskupům, ale ztratily statut správního centra biskupských statků, ale byly přičleněny do mírovského panství. Toto správní rozdělení trvalo až do roku 1775, kdy byl obnoven úřad pro Svitavsko se sídlem ve Čtyřiceti Lánech.
Až do roku 1945 na svitavských ulicích a na předlouhém náměstí zaznívala němčina jako jazyk původních obyvatel. Dějiny jsou tvořeny příběhy lidí. K nejznámějším rodákům bezesporu patří Oskar Schindler, zachránce více jak tisíce pronásledovaných Židů během holocaustu. Jeho život připomíná stálá expozice ve zdejším muzeu a galerii. Také mecenáši města V. O. Ottendorfer a J. Budig zde zanechali významnou stopu. Obětí nacistického běsnění se stal prof. Viktor Felber, rektor ČVUT. Mezi významné rodáky náleží i řada umělců mnoha oborů lidské činnosti.
Kostely Navštívení Panny Marie, sv. Jiljí a sv. Josefa, stejně tak jako množství barokních soch, připomínají rozvoj města v 18. a 19. století. Městské opevnění byla součást obrany města Svitavy, stejně tak jako některé kostely. Byly postaveny po roce 1389 na příkaz olomouckého biskupa Mikuláše. Dnes je zachována jen část hradeb s baštou, která je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Po městě a jeho okolí vede 12 km dlouhá naučná stezka Českomoravské pomezí, která informuje o historii města či řadě zemských hraničních kamenů v okolních lesích. V červenci roku 1904 v blízkosti Svitav ztroskotal balón „Sirius“, jenž byl vypuštěn ve Vídni. Čtyři důstojníci byli zraněni.
Žije zde přibližně 17 tisíc obyvatel.
Svitavy začaly psát svou historii ve 12. století. Jméno získaly podle staré říčky Svitavy, která je připomínána již před rokem 1125 v Kosmově Kronice české. Zde v blízkosti řeky, díky kolonizaci premonstrátského kláštera v Litomyšli (zal. 1145), vznikla osada s románským kostelem sv. Jiljí, nazývaná „Starou“ Svitavou. Druhou kolonizací, jejímiž nositeli byli převážně německy mluvící osadníci, vzniklo v polovině 13. století tzv. Svitava „Nová“. Kolonizační činnost pohraničí probíhala zejména za úřadu biskupa Bruna ze Schauenburgu (1245 - 1281), který také pověřil svého blízkého spolupracovníka, vestfálského šlechtice Helemberta von Thurm, založením města Svitav. Zájmy olomouckého biskupství a litomyšlského premonstrátského konventu se vyostřily do sporu, jenž byl rozhodnut 6. listopadu 1256 smírčí smlouvou. Listina, jíž je spor vyřešen se někdy považuje za „zakládací listinu města Svitav“.
Svitavské panství bylo často propůjčováno, prodáváno a zastavováno. Roku 1484 vykoupil Svitavy správce olomouckého biskupství Jan Filipec od Ješka Svojanovského z Boskovic. Svitavy se staly opět městem patřícím olomouckým biskupům, ale ztratily statut správního centra biskupských statků, ale byly přičleněny do mírovského panství. Toto správní rozdělení trvalo až do roku 1775, kdy byl obnoven úřad pro Svitavsko se sídlem ve Čtyřiceti Lánech.
Až do roku 1945 na svitavských ulicích a na předlouhém náměstí zaznívala němčina jako jazyk původních obyvatel. Dějiny jsou tvořeny příběhy lidí. K nejznámějším rodákům bezesporu patří Oskar Schindler, zachránce více jak tisíce pronásledovaných Židů během holocaustu. Jeho život připomíná stálá expozice ve zdejším muzeu a galerii. Také mecenáši města V. O. Ottendorfer a J. Budig zde zanechali významnou stopu. Obětí nacistického běsnění se stal prof. Viktor Felber, rektor ČVUT. Mezi významné rodáky náleží i řada umělců mnoha oborů lidské činnosti.
Kostely Navštívení Panny Marie, sv. Jiljí a sv. Josefa, stejně tak jako množství barokních soch, připomínají rozvoj města v 18. a 19. století. Městské opevnění byla součást obrany města Svitavy, stejně tak jako některé kostely. Byly postaveny po roce 1389 na příkaz olomouckého biskupa Mikuláše. Dnes je zachována jen část hradeb s baštou, která je chráněna jako kulturní památka České republiky.
Po městě a jeho okolí vede 12 km dlouhá naučná stezka Českomoravské pomezí, která informuje o historii města či řadě zemských hraničních kamenů v okolních lesích. V červenci roku 1904 v blízkosti Svitav ztroskotal balón „Sirius“, jenž byl vypuštěn ve Vídni. Čtyři důstojníci byli zraněni.