Město Úvaly
Ústí nad Orlicí
Přehled zpráv z lokality "Ústí nad Orlicí". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
MĚSTA
NAJÍT
Ústí nad Orlicí
Ústí nad Orlicí (německy Wildenschwert) je město v Pardubickém kraji.
Žije zde přibližně 14 tisíc obyvatel.
K založení města došlo ve druhé polovině 13. století v průběhu vrcholné kolonizace, kterou na území mezi Třebovkou, masivem Suchého vrchu a severní částí Zábřežské vrchoviny vykonávali z pověření krále Přemysla Otakara II. páni z Drnholce. První písemná zmínka o Ústí nad Orlicí pochází z roku 1285, kdy král Václav II. postoupil panství svému otčímu Závišovi z Falkenštejna. Avšak po Závišově popravě daroval panovník v roce 1292 západní část lanšperského panství (okolí Ústí nad Orlicí a České Třebové) nově založenému cisterciáckému klášteru na Zbraslavi u Prahy. Z důvodu velké vzdálenosti, obtížné správě a častého napadání Lanšperska okolními loupeživými pány jej klášter v roce 1358 prodal nedalekému biskupství v Litomyšli. Během staletí panství změnilo několikrát majitele. Město zachvátily dva velké požáry (1498, 1705), jež zničily jak cenné historické listiny, tak původní dřevěnou zástavbu, kterou od 18. stol. nahradila zástavba zděná včetně nové radnice a měšťanských domů s podloubím.
V poslední čtvrtině 18. stol. byl veden spor mezi ústeckými měšťany a lanškrounskou vrchností o správu města. Ústí nad Orlicí bylo v roce 1795 ustanoveno municipálním ochranným městem, čímž měšťané získali větší samostatnost. Velikou změnu v životě města přinesla mnichovská dohoda z konce září 1938, kdy bylo vnitrozemské Ústí ze dne na den obklopeno ze tří stran (kromě západu) novou hranicí. Následný poválečný politický a správní vývoj změnil zcela životní tep města. Ústí nad Orlicí opět získalo statut okresního města v roce 1960 a ukončen byl zánikem okresních úřadů v roce 2003. Město se nacházelo v nepříliš úrodné zemědělské oblasti, proto se zde rozvíjela především řemeslná výroba, hlavně domácí tkalcovství.
Ve městě se zčásti natáčely filmy: Kasaři (roku 1958) a Já, Olga Hepnarová (roku 2015).
Krásný historický střed města Ústí nad Orlicí s téměř pravidelným čtvercovým náměstím s podloubími a typickými starými domy je od roku 1991 městskou památkovou zónou. Dále se zde nachází secesní stavba Hernychovy vily a budova gymnázia ozdobena reliefy. Nejstarší zachovalou budovou ve městě je budova Jednoty bratrské a symbiozou starého s novým je budova městské knihovny. Mezi další významné památky patří: kostel Nanebevzetí Panny Marie či budova děkanství s krásnými arkádami a zahradou. K významným skvostům patří také funkcionalistická budova Roškotova divadla z roku 1936, která je zapsána do seznamu kulturních památek České republiky, či secesní Hernychova vila z počátku 20. století, jež byla v roce 2008 zrekonstruována jako Kulturně společenské centrum česko-polského příhraničí.
Žije zde přibližně 14 tisíc obyvatel.
K založení města došlo ve druhé polovině 13. století v průběhu vrcholné kolonizace, kterou na území mezi Třebovkou, masivem Suchého vrchu a severní částí Zábřežské vrchoviny vykonávali z pověření krále Přemysla Otakara II. páni z Drnholce. První písemná zmínka o Ústí nad Orlicí pochází z roku 1285, kdy král Václav II. postoupil panství svému otčímu Závišovi z Falkenštejna. Avšak po Závišově popravě daroval panovník v roce 1292 západní část lanšperského panství (okolí Ústí nad Orlicí a České Třebové) nově založenému cisterciáckému klášteru na Zbraslavi u Prahy. Z důvodu velké vzdálenosti, obtížné správě a častého napadání Lanšperska okolními loupeživými pány jej klášter v roce 1358 prodal nedalekému biskupství v Litomyšli. Během staletí panství změnilo několikrát majitele. Město zachvátily dva velké požáry (1498, 1705), jež zničily jak cenné historické listiny, tak původní dřevěnou zástavbu, kterou od 18. stol. nahradila zástavba zděná včetně nové radnice a měšťanských domů s podloubím.
V poslední čtvrtině 18. stol. byl veden spor mezi ústeckými měšťany a lanškrounskou vrchností o správu města. Ústí nad Orlicí bylo v roce 1795 ustanoveno municipálním ochranným městem, čímž měšťané získali větší samostatnost. Velikou změnu v životě města přinesla mnichovská dohoda z konce září 1938, kdy bylo vnitrozemské Ústí ze dne na den obklopeno ze tří stran (kromě západu) novou hranicí. Následný poválečný politický a správní vývoj změnil zcela životní tep města. Ústí nad Orlicí opět získalo statut okresního města v roce 1960 a ukončen byl zánikem okresních úřadů v roce 2003. Město se nacházelo v nepříliš úrodné zemědělské oblasti, proto se zde rozvíjela především řemeslná výroba, hlavně domácí tkalcovství.
Ve městě se zčásti natáčely filmy: Kasaři (roku 1958) a Já, Olga Hepnarová (roku 2015).
Krásný historický střed města Ústí nad Orlicí s téměř pravidelným čtvercovým náměstím s podloubími a typickými starými domy je od roku 1991 městskou památkovou zónou. Dále se zde nachází secesní stavba Hernychovy vily a budova gymnázia ozdobena reliefy. Nejstarší zachovalou budovou ve městě je budova Jednoty bratrské a symbiozou starého s novým je budova městské knihovny. Mezi další významné památky patří: kostel Nanebevzetí Panny Marie či budova děkanství s krásnými arkádami a zahradou. K významným skvostům patří také funkcionalistická budova Roškotova divadla z roku 1936, která je zapsána do seznamu kulturních památek České republiky, či secesní Hernychova vila z počátku 20. století, jež byla v roce 2008 zrekonstruována jako Kulturně společenské centrum česko-polského příhraničí.