Město Valašské Meziříčí
MĚSTA
NAJÍT
Valašské Klobouky
Přehled zpráv z lokality "Valašské Klobouky". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Dřevěnice ve Valašských Kloboukách nabídnou valašská řemesla a lidovou muziku
Valašské Klobouky (Zlínsko) 15. srpna (ČTK) - Dřevěnice ve Valašských Kloboukách na Zlínsku se po roce znovu otevřou návštěvníkům. Lidé v objektech z 19. století i v dalších památkách ve městě uvidí ukázky valašských řemesel, potěšit se budou moci také lidovou muzikou. Ve Valašských Kloboukách budou vystaveny valašské panenky z dílny Aleny Dynkové
Valašské Klobouky (Zlínsko) 17. října (ČTK) - Galerie Klobučan ve stejnojmenném kulturním domě ve Valašských Kloboukách na Zlínsku představí sbírku valašských panenek. Sběratelkou a tvůrkyní exponátů je tamní rodačka Alena Dynková.
Valašské Klobouky (Zlínsko) 15. srpna (ČTK) - Dřevěnice ve Valašských Kloboukách na Zlínsku se po roce znovu otevřou návštěvníkům. Lidé v objektech z 19. století i v dalších památkách ve městě uvidí ukázky valašských řemesel, potěšit se budou moci také lidovou muzikou. Ve Valašských Kloboukách budou vystaveny valašské panenky z dílny Aleny Dynkové
Valašské Klobouky (Zlínsko) 17. října (ČTK) - Galerie Klobučan ve stejnojmenném kulturním domě ve Valašských Kloboukách na Zlínsku představí sbírku valašských panenek. Sběratelkou a tvůrkyní exponátů je tamní rodačka Alena Dynková.
Valašské Klobouky
Valašské Klobouky (německy Wallachisch Klobouk) jsou město v okrese Zlín ve Zlínském kraji.
Žije zde přibližně 4 900 obyvatel.
Podle pověsti získalo město svůj název od klobouku, který brumovská vrchnost při výjezdech na hon použila k označení své oblíbené studánky, která se nacházela na místě dnešní kašny. Když tady byla později založena osada nazvali ji Klobouky. Od roku 1885 město užívá dnešní název Valašské Klobouky. Poprvé jsou Klobouky (přívlastek „Valašské“ nese město od osmdesátých let 19. století) připomínány v roce 1341, kdy se dokládá založení vsi Klobúk. Roku 1356, se Valašské Klobouky staly městečkem s právem Hradiště, což jim přineslo právo trhu i právo hrdelní. Od 16. století jsou Klobouky označovány jako město. Klid a hospodářskou prosperitu panství v šestnáctém století vystřídalo století sedmnácté, které přineslo již roku 1605 vpád Bočkajovců a brzy poté návštěvy vojsk třicetileté války (v roce 1621 se za valašského povstání Valaši zmocnili brumovského hradu).
Cenným dokladem oživování hospodářského života Klobouk je například dům č.p. 105 z dvacátých let 18. století, z roku 1733 pak socha sv. Jana Nepomuckého (v roce 1768 byly farnímu kostelu darovány ostatky Jana Nepomuckého). Při velkém požáru v roce 1896 lehla popelem více než polovina města. Tento požár je považován za největší na Moravě během 19. století. Požár zničil většinu původních dřevěných domů a nová výstavba probíhala již ve zděné podobě. O to cennější jsou tři dochované dřevěnice, které požár přečkaly a dodnes stojí v těsné blízkosti náměstí, u silnice směrem k Brumovu-Bylnici.
Nejhodnotnější památky historického jádra, jako je stará radnice, dnes sídlo muzea, kostel Povýšení svatého kříže a několik lidových roubenek, jsou chráněny jako součást městské památkové zóny. Historické centrum města bylo v roce 1995 vyhlášeno za městskou památkovou zónu.
U Cyrila Bureše na Královci u Valašských Klobouk byla postavena roku 2006 rozhledna a slavnostně posvěcena a otevřena 7. října 2006. Rozhledna je celodřevěnou sedmipodlažní stavbou vysokou 22 metrů, která má 85 schodů (počítáno i s plošinami) a poskytuje rozhled z šesti vyhlídkových plošin. Rozhledna se nalézá u vrcholu Královce (655 m.nad m.) v nádherné krajině Bílých Karpat.
Mezi významné osobnosti patří např.: 14. arcibiskup olomoucký Jan Graubner (* 1948) či sochař a medailér Zbyněk Fojtů (* 1963).
Žije zde přibližně 4 900 obyvatel.
Podle pověsti získalo město svůj název od klobouku, který brumovská vrchnost při výjezdech na hon použila k označení své oblíbené studánky, která se nacházela na místě dnešní kašny. Když tady byla později založena osada nazvali ji Klobouky. Od roku 1885 město užívá dnešní název Valašské Klobouky. Poprvé jsou Klobouky (přívlastek „Valašské“ nese město od osmdesátých let 19. století) připomínány v roce 1341, kdy se dokládá založení vsi Klobúk. Roku 1356, se Valašské Klobouky staly městečkem s právem Hradiště, což jim přineslo právo trhu i právo hrdelní. Od 16. století jsou Klobouky označovány jako město. Klid a hospodářskou prosperitu panství v šestnáctém století vystřídalo století sedmnácté, které přineslo již roku 1605 vpád Bočkajovců a brzy poté návštěvy vojsk třicetileté války (v roce 1621 se za valašského povstání Valaši zmocnili brumovského hradu).
Cenným dokladem oživování hospodářského života Klobouk je například dům č.p. 105 z dvacátých let 18. století, z roku 1733 pak socha sv. Jana Nepomuckého (v roce 1768 byly farnímu kostelu darovány ostatky Jana Nepomuckého). Při velkém požáru v roce 1896 lehla popelem více než polovina města. Tento požár je považován za největší na Moravě během 19. století. Požár zničil většinu původních dřevěných domů a nová výstavba probíhala již ve zděné podobě. O to cennější jsou tři dochované dřevěnice, které požár přečkaly a dodnes stojí v těsné blízkosti náměstí, u silnice směrem k Brumovu-Bylnici.
Nejhodnotnější památky historického jádra, jako je stará radnice, dnes sídlo muzea, kostel Povýšení svatého kříže a několik lidových roubenek, jsou chráněny jako součást městské památkové zóny. Historické centrum města bylo v roce 1995 vyhlášeno za městskou památkovou zónu.
U Cyrila Bureše na Královci u Valašských Klobouk byla postavena roku 2006 rozhledna a slavnostně posvěcena a otevřena 7. října 2006. Rozhledna je celodřevěnou sedmipodlažní stavbou vysokou 22 metrů, která má 85 schodů (počítáno i s plošinami) a poskytuje rozhled z šesti vyhlídkových plošin. Rozhledna se nalézá u vrcholu Královce (655 m.nad m.) v nádherné krajině Bílých Karpat.
Mezi významné osobnosti patří např.: 14. arcibiskup olomoucký Jan Graubner (* 1948) či sochař a medailér Zbyněk Fojtů (* 1963).