Pět let od mírové dohody s FARC Kolumbii stále trápí ozbrojené konflikty

Bogotá 24. listopadu 2021 (ČTK) - Kolumbie si dnes připomněla pět let od podpisu mírové dohody s povstaleckou organizací FARC. Ceremonie v Bogotě se účastnili její tehdejší signatáři exprezident Juan Manuel Santos a bývalý vůdce FARC Rodrigo Londoňo a také současný prezident Iván Duque, generální tajemník OSN António Guterres či pozůstalí po obětech. Podle místních médií dohoda sice ukončila půlstoletý konflikt, konec násilí a vražd ale nepřinesla. Místo povstalců totiž zaujaly ozbrojené gangy. "Hovořit o míru, zatímco se vraždí a unáší, je výsměch," prohlásil podle deníku El Tiempo prezident Duque. "Bolí nás vražda jakéhokoli občana, bývalého bojovníka (FARC) či sociálního předáka," dodal s tím, že za násilnostmi jsou zločinecké gangy, drogové kartely i poslední místní povstalecká organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Podle Juana Pappiera z organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch, jehož citoval server BBC Mundo, násilí za posledních pět let v Kolumbii vzrostlo. Když většina povstalců z FARC na základě mírové dohody složila zbraně, rozhořel se boj různých gangů o vládu nad územím, kde se pěstuje koka či ilegálně těží zlato. Tyto gangy používají i miny a výbušniny, aby ochránily svá dobytá území. A také násilím rekrutují mezi místními mladými nové členy. "Zabili jednoho z našich předáků. A smrtí vyhrožovali mně i mému manželovi. Když člověk neudělá to, co chtějí, tak ho zabijí," řekla BBC Ireňa Charrasová (52), která proto utekla do města Montería. Tam spolu s dalšími lidmi, které násilnosti gangů vyhnaly z domovů, žije na náměstí pod provizorními přístřešky. "Potřebujeme pomoc od vlády, aby nám zajistila bezpečí," dodala Charrasová, jíž povstalci FARC za války zabili bratra. Podle deníku El Espectador muselo jen letos opustit kvůli násilí své domovy na 75.000 lidí. Za pět let od podpisu mírové dohody bylo v Kolumbii podle nevládní organizace Codhes zavražděno přes 1200 místních předáků a na 300 bývalých povstalců FARC. Mírovou dohodu 24. listopadu 2016 podepsali symbolicky perem vyrobeným z nábojnic tehdejší prezident Santos, který za ni pak dostal Nobelovu cenu za mír, a lídr FARC Londoňo, přezdívaný Timochenko, který nyní vede politickou stranu Comunes (Společně). Šlo o upravenou verzi dohody, kterou po čtyřletých jednáních v Havaně podepsali v září 2016, ale kterou voliči v říjnovém referendu odmítli. Druhou verzi už schvaloval jen parlament. V roce 2017 povstalci složili zbraně, které měly být po roztavení symbolicky použity při budování mírových pomníků v Kolumbii, sídle OSN v New Yorku či v Havaně. Tisíce bývalých členů FARC začaly pak žít v takzvaných Prostorech pro integraci a vzdělávání, v nichž spolu s místními obyvateli pracovali na komunitních projektech. Bývalí povstalci tak začali pěstovat kávu, vyrábět pivo nebo šít oblečení. Někteří se věnují turistům, například jako instruktoři raftingu. nob spr - sdílejte článek