Při nepokojích v Kazachstánu rostl počet mrtvých i zadržených

Nur-Sultan 9. ledna 2022 (ČTK) - V Kazachstánu o víkendu rostl počet mrtvých a zatčených v souvislosti s nepokoji, které vypukly před týdnem kvůli prudkému zdražení v zemi hojně využívaného zkapalněného ropného plynu. Mrtvých je podle médií nejméně 164 včetně tří dětí. Úřady zadržely na 6000 lidí, a to včetně bývalého premiéra a šéfa kontrarozvědky Karima Masimova. Ze zahraničí zazněly apely, aby kazachstánský prezident Kasym-Žomart Tokajev odvolal své páteční povolení střílet na demonstranty bez varování a aby objasnil roli, kterou v zemi sehrávají ruská vojska. Při informování o počtu obětí se kazachstánská a ruská média odvolávala na kazachstánské ministerstvo zdravotnictví, které ovšem dnes večer podle agentury Interfax sdělilo, že žádný údaj oficiálně nezveřejnilo. Předchozí úřední informace hovořily o desítkách mrtvých a stovkách zraněných. V sobotu i dnes byla v největším kazachstánském městě Almaty opět slyšet střelba; v noci na dnešek to však podle místních médií byly spíše výstražné výstřely. Úřady dříve tvrdily, že ve městě zahynulo v souvislosti s protesty přes 100 lidí. Podle místostarosty Jeržana Babakumarova demonstranti stále kladou policii a vojákům ozbrojený odpor. Ruská televize Mir-24 dnes uvedla, že největší problém v Almaty nyní představují nedostatečné dodávky potravin a úřady se snaží zajistit zejména zásobování malých obchodů a večerek. Někde je po několikadenním výpadku možné platit kartou a brzy by se měla otevřít tržiště. Lékárny fungují v omezeném režimu, podle televize ale mají zásoby léčiv na měsíc a některé i na delší dobu. V celé zemi stále platí zákaz nočního vycházení a o víkendu byl zrušen velký počet domácích i mezinárodních letů. Papež František dnes v souvislosti s děním Kazachstánu vyzval k dialogu a smíru. Prezident Tokajev ale již dříve prohlásil, že vyjednávat s protestujícími se nechystá, protože je považuje za teroristy a zločince. Americký ministr zahraničí Antony Blinken vybídl šéfa kazachstánského státu, aby odvolal povolení střílet na demonstranty. Blinken také vyzval Kazachstán, aby vysvětlil, proč do země povolal vojáky z Ruska a z dalších postsovětských států sdružených v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Francouzský ministr zahraničí Clément Beaune, jehož země od ledna předsedá Evropské unie, uvedl, že je nutné pochopit, co se v Kazachstánu děje a jakou roli v tom má Moskva. Podle něj se unijní státy musí dohodnout na opatření proti Kazachstánu a vyslat tak signál, že nelze krvavě potírat demonstrace. Moskva v sobotu podrážděně zareagovala na Blinkenova slova, že může dlouho trvat, než ruští vojáci z Kazachstánu odejdou. Podle Ruska to je "typicky urážlivá" poznámka. Do Kazachstánu tento týden již dorazilo asi 2500 vojáků vedených ruskými výsadkáři, kteří podle Tokajeva především pomáhají střežit strategické budovy a infrastrukturu, například kosmodrom Bajkonur. Podle ruského konzulátu z letiště v Almaty dnes odletěla první tři ruská vojenská letadla s ruskými občany, kteří požádali o evakuaci ze země. S žádostí o pomoc při odjezdu z Kazachstánu se na Moskvu obrátilo na 1600 ruských občanů, řekla mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že umožní části svého personálu v Almaty a rodinným příslušníkům všech zaměstnanců místního konzulátu opustit zemi. jkh ank - sdílejte článek