Protesty v Uzbekistánu si za víkend vyžádaly 18 mrtvých a 243 zraněných

Taškent 4. července 2022 (ČTK) - Osmnáct lidí přišlo o život a nejméně 243 bylo zraněno při protestech, které se o víkendu odehrály v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu. Oznámila to dnes místní generální prokuratura. Úřady také zadržely více než 500 účastníků nepokojů. Agentura Reuters označila události posledních dnů za nejhorší násilnosti v této středoasijské zemi za posledních 17 let. "Během masových nepokojů v Nukusu ve dnech 1. a 2. července zahynulo 18 lidí, různě závažná zranění utrpělo 243 občanů, včetně 38 příslušníků bezpečnostních složek," řekl uzbecké zpravodajské televizi mluvčí generální prokuratury Abror Mamatov. Nukus je správním střediskem autonomní republiky. Mezi mrtvými je 14 civilistů a čtyři členové bezpečnostních složek, uvedla s odvoláním na úřady agentura AP. Dva exiloví opoziční politici, kteří jsou v kontaktu s lidmi na místě, se domnívají, že skutečný počet obětí je mnohem vyšší. Agentura Reuters poznamenala, že počet mrtvých nebylo možné nezávisle ověřit. Uzbecký server Daryo.uz citoval šéfa karakalpatského ministerstva zdravotnictví, podle kterého jsou nemocnice v Nukusu plné pacientů zraněných při střetech s policií. "Hospitalizovaných byly tisíce, podstupují léčbu," řekl. Při nepovolených demonstracích a následných nepokojích v Nukusu úřady zadržely 516 lidí. Z nich některé po správním řízení propustily na svobodu, uvedl velitel národní gardy Uzbekistánu Davron Džumanijazov, kterého citovala agentura Interfax. Ta připomněla dřívější prohlášení úřadů, že zadržely skupinu organizátorů nepokojů a obvinily je z pokusu o převzetí moci. Prezident Šavkat Mirzijojev už v neděli uvedl, že při protestech přišlo o život několik lidí. Demonstranti v Nukusu podle něj házeli kamení, zakládali požáry a útočili na policii. "Bohužel jsou oběti mezi civilisty i mezi strážci zákona," řekl. Protesty tisíců lidí odstartoval návrh ústavního dodatku, který by omezil autonomii této republiky na západě Uzbekistánu. Kvůli demonstracím byly v Nukusu hospitalizovány tisíce lidí, informovala uzbecká média. Prezident v sobotu večer oznámil, že s ohledem na demonstrace od návrhu upustí, ale vyhlásil v autonomní republice na měsíc nouzový stav. Na sociálních sítích kolovala neověřená videa se zraněnými či patrně mrtvými demonstranty, a s příslušníky pořádkových sil, jak střílejí. Hojně se sdílelo video s ulicí, která je pokrytá červenou kapalinou, kterou někteří komentující označují za krev, jiní za barvu. "Existují nepotvrzené zprávy o nepřiměřeném použití síly ze strany bezpečnostních složek při protestech v Nukusu z 1. července," napsal na twitteru ředitel organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) pro Evropu a Střední Asii Hugh Williamson. Podle současné uzbecké ústavy je Karakalpakstán považován za svrchovanou republiku v rámci Uzbekistánu, která má právo se oddělit po uspořádání referenda. V Uzbekistánu - nejlidnatější středoasijské zemi s přibližně 35 miliony obyvatel - jsou veřejné demonstrace zakázány, připomněla agentura AFP. Skupina aktivistů a opozičních politiků, kteří si říkají exilová vláda Karakalpakstánu, podle Reuters zveřejnila výzvu prezidentovi, ve které žádají propuštění zatčených demonstrantů, rozpuštění karakalpatské vlády, nové volby a přezkoumání zásahu bezpečnostních složek, které viní z neoprávněného a nepřiměřeného použití síly. Rusko, s nímž má Uzbekistán úzké vztahy, vyjádřilo přesvědčení, že se úřadům podaří situaci normalizovat. Evropská unie vyzvala k otevřenému a nezávislému vyšetření násilností. Reuters také připomíná, že v roce 2005 uzbecké bezpečnostní síly potlačily ozbrojené protesty ve městě Andižan, které se nachází na opačné straně Uzbekistánu. Podle oficiálních zpráv při střetech zemřelo 173 lidí, vláda z tehdejší krize obvinila islámské extremisty. ipl msk spr - sdílejte článek