Lula na jihoamerickém summitu v Brazílii vyzval k větší spolupráci regionu

Brasília 30. května 2023 (ČTK) - K větší ekonomické, kulturní i sociální spolupráci dnes vyzval brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva na úvod summitu šéfů států a vlád desítky jihoamerických zemí. Naléhal také na to, aby překonaly ideologické rozdíly a byly jednotné. Podle agentury AP či televize France 24 se levicový prezident snaží oživit Unii jihoamerických národů (Unasur), která vznikla za jeho předchozí vlády v roce 2008. Brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira ale uvedl, že navzdory podobnému formátu nejde o summit Unasur. Podle některých se Lula takto snaží i vylepšit svůj obraz na mezinárodní scéně poté, co selhala jeho snaha stát se prostředníkem míru na Ukrajině. Unasur vznikl v roce 2008 z iniciativy tehdejšího venezuelského prezidenta Huga Cháveze s cílem mimo jiné čelit vlivu Spojených států v regionu. Sdružení zakládaly tehdejší levicové a středolevé vlády několika zemí regionu a svého času ho tvořilo 12 jihoamerických států. K roku 2019 z něj ale většina odešla. Po nástupu pravicových vlád do čela některých států regionu ho rozklížila autoritářská vláda Chávezova nástupce Nicoláse Madura. Poslední summit Unasur se konal v roce 2014. Nyní má ale opět řada jihoamerických zemí levicové vlády, od loňska jsou to navíc Chile či Kolumbie, od letošního ledna Brazílie. "Hlavní problém Unasur byl, že vznikl v době levicových lídrů v regionu, takže se rozpadl s nástupem pravice," řekl agentuře AP Oliver Stuenkel z univerzity v Sao Paulu. "Dovolili jsme ideologiím, aby nás rozdělily a přerušily (regionální) integrační úsilí. Opustili jsme dialog a mechanismy spolupráce a všichni jsme na tom prodělali," prohlásil Lula ve svém projevu před zahájením jednání za zavřenými dveřmi. "Pokud nebudeme jednotní, nebudeme schopni zajistit, aby rozvoj Jižní Ameriky naplnil svůj potenciál," dodal brazilský prezident, který vyzval k prohloubení spolupráce. V brazilské metropoli dnes jednají mimo jiné levicoví prezidenti Kolumbie, Bolívie a Chile Gustavo Petro, Luis Arce a Gabriel Boric a také pravicoví či středopraví prezidenti Ekvádoru a Uruguaye Guillermo Lasso a Luis Lacalle. Z Peru přijel premiér Alberto Otárola místo prezidentky Diny Boluarteové, která doma čelí vyšetřování kvůli podezření z genocidy v souvislosti s potlačováním protivládních protestů, jež vypukly loni v prosinci po sesazení peruánského prezidenta parlamentem. Pozornost médií je upřena zejména na návštěvu venezuelského prezidenta Madura, který se s Lulou setkal už v pondělí. Brazílie a Venezuela obnovily diplomatické styky přerušené za vlády Lulova předchůdce, krajně pravicového prezidenta Jaira Bolsonara. Ten v roce 2019 stejně jako několik desítek zemí světa uznal za prezidenta Venezuely lídra tamní opozice Juana Guaidóa kvůli nedemokratickým volbám. Nyní ale už řada těchto zemí opět komunikuje s Madurem a Guaidóa neuznává už ani celá venezuelská opozice. Důvodem obratu je změna mezinárodní situace v souvislosti s energetickou krizí a válkou na Ukrajině, v jihoamerickém regionu pak změna vlád doleva, ekonomické problémy i statisíce venezuelských migrantů, kteří utekli před Madurovými represemi a ekonomickou krizí ve své vlasti. ban nob lepjrm - sdílejte článek