Otec argentinského prezidenta využil v minulosti miliony od státu na podnikání

Buenos Aires 6. června (ČTK) - Několik firem, které dříve vedl otec argentinského prezidenta Javiera Mileie, dostaly v letech 2005 až 2007 nejméně 33 milionů dolarů (asi 760 milionů korun) od státu jako dotace. Informovala o tom ve středu argentinská média. Španělský deník El País dnes v této souvislosti připomněl, že prezident Milei přitom proslul jako velký kritik státních příspěvků a dotací a stát opakovaně označil za "kriminální organizaci". Za půl roku v nejvyšším úřadu Milei zrušil desítky tisíc míst ve státní správě, ale také mnohé státní příspěvky ve vědě, kultuře, školství či dopravě. Právě v dopravě před lety podnikal i jeho otec, Norberto Milei, zvaný Beto, který začínal jako řidič autobusu. Posléze se stal hlavním akcionářem a šéfem firem Rocaraza SA a Teniente General Roca SA , které provozovaly autobusovou dopravu v metropolitní oblasti Buenos Aires. Beto Milei v nich působil v letech 2001 až 2007. Argentinské deníky DiarioAr a La Nación spolu s Latinskoamerickým střediskem investigativní žurnalistiku (CLIP) ve středu zveřejnily zprávu, že společnosti prezidentova otce dostaly v letech 2005 až 2007 státní dotace nejméně 33 miliónů dolarů. Potýkaly se totiž s následky krize, po níž tehdejší levicová vláda Néstora Kirchnera pomohla dotacemi některým firmám od bankrotu. Podle deníků DiarioAr a La Nación navíc Mileiovy firmy tehdy v účetnictví přiznaly jen asi třetinu z částky, kterou podle ministerstva dopravy dostaly ve formě dotací. Mileiův otec podnikání v autobusové dopravě ukončil v roce 2007 a poté podnikal v jiné dopravě a také v zemědělství. Z jeho podnikání měl podle deníku El País prospěch i jeho syn Javier a dcera Karina, která získala byt o rozloze 150 metrů čtverečních v jedné z nejbohatších čtvrtí na předměstí Buenos Aires. Karina Mileiová je od loňského prosince, kdy její bratr nastoupil do nejvyššího úřadu v zemi, šéfkou prezidentské kanceláře. Ultraliberální prezident Milei, který bývá označován za krajně pravicového a výstředního politika, už předvolební kampani slíbil razantní škrty ve státním rozpočtu, což na mítincích demonstroval i vystupováním s motorovou pilou. Jeho "šoková terapie", s níž chce dostat ekonomiku z krize, ale vyvolala masové demonstrace a proti některým ze stovek jím navrhovaných reforem se postavil i soud. Někteří také Mileie obviňují z autoritářství. Ve snaze prosadit stovky reforem totiž navrhl vyhlášení "veřejné nouze" v ekonomické či sociální oblasti, čímž by vláda získala široké pravomoce a mohla obcházet zákonodárnou moc parlamentu. Toto období původně Milei navrhoval de facto do konce svého mandátu, posléze ho zkrátil. V únoru také jeho vláda převzala na rok správu veřejnoprávních médií včetně tiskové agentury Télam či argentinského rozhlasu a televize, což zdůvodnila snahou o "zefektivnění jejich provozu". nob ank - sdílejte článek