Katalánský parlament udělí medaile v souvislosti s referendem o nezávislosti

Barcelona 3. září 2021 (ČTK) - Katalánský parlament příští týden udělí čestné medaile asi 3000 lidí, kteří se podle jeho vedení stali "obětí represí" v souvislosti s referendem o nezávislosti tohoto regionu z roku 2017. Informoval o tom deník La Vanguardia, podle něhož jde o symbolické politické gesto tamní vlády, tvořené separatistickými stranami. Předsedkyně katalánského parlamentu Laura Borrásová, která vede jednu ze dvou hlavních separatistických stran místo katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta žijícího v belgickém exilu, ve čtvrtek oznámila, že medailemi chce zákonodárný sbor ocenit "bolest lidí pronásledovaných" španělským státem v souvislosti s referendem z 1. října 2017. Dostat ho mají lidí za to, že podle ní bránili v ulicích i ve volebních místnostech katalánské právo na sebeurčení. Plebiscit tehdejší katalánská vláda uspořádala, ač věděla, že odporuje španělské ústavě a že se tak vystavuje trestnímu stíhání. Tehdejší pravicová španělská vláda se snažila referendu zabránit soudně i silou. Španělští policisté zabavovali volební urny a bránili lidem v hlasování. Policejní zásah si podle katalánského ministerstva zdravotnictví vyžádal přes tisíc zraněných, z valné většiny lehkých. Na 90 procent hlasujících se vyslovilo pro nezávislost regionu, účast ale byla jen 43 procent. Kvůli referendu a rezoluci, kterou po něm v říjnu přijal katalánský parlament a která předpokládala zahájení procesu vytvoření samostatné katalánské republiky, španělský nejvyšší soud vynesl v říjnu 2019 tresty pro 12 katalánských politiků, z toho devět jich dostalo tresty vězení od devíti do 13 let. Letos v červnu socialistická vláda Pedra Sáncheze udělila těmto politikům milost. Medaili mají dostat omilostnění politici i ti, co před španělskou justicí v roce 2017 utekli do ciziny, dále vedení katalánské policie, která na rozdíl od španělských kolegů proti hlasujícím v referendu nezasahovala, a další katalánští aktivisté. Trestní stíhání je kvůli referendu vedeno proti řadě lidí, například vůči členům místních samospráv, kteří tehdy otevřeli volební místnosti. Ocenění bude uděleno v parlamentu v Barceloně 10. září, v předvečer svátku Národní den Katalánska (Diada Nacional de Catalunya, či jen Diada), který připomíná dobytí Barcelony bourbonskými vojsky v roce 1714 za války o španělské dědictví. Barcelona tehdy padla až po tvrdých bojích a Katalánsko posléze, stejně jako předtím další oblasti země, přišlo o autonomii. I letos se chystají 11. září v Katalánsku demonstrace. Čestnou medaili uděluje katalánský parlament od roku 2000, většinou Kataláncům. První rok ji ale dostal i bývalý jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu. V roce 2011 ji obdržel bývalý katalánský fotbalista a nyní trenér Manchesteru City Pep Guardiola a v roce 2017 katalánští policisté a záchranáři za pomoc po teroristických útocích v Barceloně a Cambrils. Loni ocenili katalánští poslanci zdravotníky regionu za práci během pandemie covidu-19. nob jd - sdílejte článek