AV

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "AV". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo AV je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Vědci zkoumají evoluci melodií chorálu pomocí algoritmů pro bioinformatiku

Praha 11. ledna (ČTK) - Zda jsou melodie gregoriánských chorálů opravdu původní, zjišťují vědci pomocí výpočetních algoritmů vytvořených pro bioinformatiku, sdělila dnes ČTK v tiskové zprávě Akademie věd ČR (AV). Nový mezinárodní výzkum vede Jan Hajič z Masarykova ústavu a Archivu AV. Jeho tým analyzuje evoluci melodií gregoriánského chorálu a snaží se mimo jiné zodpovědět, jak vznikaly chorální melodie nebo jestli jde rozeznat starší melodie od novějších, informovala akademie. "Domníváme se, že melodie by se mohly přizpůsobovat svému sociálnímu a kulturnímu prostředí podobně, jako se svému přirozenému prostředí přizpůsobují zvířata nebo rostliny," řekl Hajič. Ve své studii podle AV proto vědci zužitkují výpočetní metody, které se používají ve vědě o živé přírodě. Odborníkům podle Hajiče pomůže databáze Cantus Index pro digitální choralistiku, jež eviduje přes 13.000 zpěvních melodií v digitální podobě. Dané melodie byly podle AV zaznamenány ve více než 600 evropských liturgických knihách v období mezi 11. a 16. stoletím. Gregoriánský chorál je podle vědců neodmyslitelnou součástí středověké Evropy, kdy se jeho melodie zpívaly v katedrálách, kostelech i klášterech. Chorál tak vyjadřoval středověký náboženský život, uvedla akademie. Jedná se o jednohlasné latinské zpěvy bez doprovodu nástrojů. Pojmenovány jsou po papeži Řehoři Velikém, který žil na přelomu 6. a 7. století a nechal zpěvy sbírat a třídit. Ačkoli císař Karel Veliký po roce 800 ukotvil pravidla bohoslužeb ve své říši, čímž z chorálu učinil posvátnou tradici, zpěv původních melodií se ve staletích měnil. "Dokonce se rozvětvil natolik, že v polovině 16. století církev rozhodla, že gregoriánský chorál má být opět přísně standardizován," řekl Hajič. Vedle Hajiče se na projektu s názvem Genome of Melody podílí i Klára Hedvika Mühlová z Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Čeští vědci spolupracují s Katedrou antropologie na Durham University ve Velké Británii. Jejich studii zaštiťuje Templetonova nadace a podporu získali také od Cultural Evolution Society. kaf ptd

Výstava v P. Břežanech ukazuje archeologické nálezy z míst koncentračních táborů

Panenské Břežany (u Prahy) 22. března (ČTK) - Osobní předměty vězňů koncentračních táborů zřízených nacisty na území dnešní České republiky i to, kde přesně stály, přibližuje nová výstava v Památníku národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech. Expozice ukazuje výsledky archeologických průzkumů míst, v nichž stály zajatecký tábor Rolava v Krušných horách, ženský koncentrační tábor Svatava na Sokolovsku, romský koncentrační tábor Lety na Písecku a táborová aglomerace v Holýšově na Plzeňsku. Výstava začne ve středu a potrvá do 30. září. Podle Petra Hasila z Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem má expozice upozornit na to, že na území dnešní ČR nacisté za války zřídili 38 pobočných koncentračních táborů. Jedním z nich byl tábor Svatava, spadající pod koncentrační tábor ve Flossenbürgu. Na výstavě lidé spatří třeba šperk z chleba a betlém z Vánoc roku 1944, které podle Hasila zřejmě narušovaly uniformitu, která měla vězeňkyně ve Svatavě zbavit lidských hodnot. Tyto předměty byly získány už dříve. Tým však zajímalo i přesné umístění tábora. Hasil uvedl, že se podařilo vytvořit rekonstrukci plánu tábora a díky množství výpovědí bývalých vězeňkyň historici propojili vzpomínky s určitými místy, což výstava reflektuje. Jan Hasil z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV) upozornil na předměty nalezené v odpadních jámách v místech někdejšího zajateckého pracovního tábora Rolava. Řekl, že odpad jedné komunity byl chudý, včetně nalezeného nádobí, jež bylo velmi poškozené. Odpad druhé komunity byl bohatší. Obsahoval kosti z hodnotných kusů zvířat i mnohonásobně více dóz či léčiv - u části z nich lze navíc vystopovat původ. Zatímco bohatší jáma byla zřejmě odpadem francouzských zajatců, jimž posílali příbuzní balíčky a lépe k nim patrně přistupovali i jejich němečtí věznitelé, chudý odpad badatelé spojují se zajatci ze Sovětského svazu, který nebyl signatářem konvence o válečných zajatcích. Tisíce předmětů podle archeologa Pavla Vařeky ze Západočeské univerzity v Plzni objevili badatelé v místech, kde býval romský koncentrační tábor v Letech. Průzkum se konal mezi lety 2016 až 2019. Vařeka uvedl, že nalezené vystavené věci, třeba zbytky nádobí, obrázek či hrací figurky, jsou důležitým svědectvím o domácnostech Romů a Sintů v meziválečném období. Tým tyto nálezy prezentuje poprvé. Vařeka připomněl, že Romové a Sintové o majetek po příchodu do Letů přišli. Devadesát procent jich holokaust nepřežilo a přeživší po válce neměli vůbec nic. Vařeka dodal, že archeologům se, po zrušení vepřína, který v Letech stával, podařilo rekonstruovat, i to, kde přesně se tábor nacházel a které části tábora se pod zemí zachovaly. K bývalé táborové aglomeraci v Holýšově Vařeka dodal, že průzkum je tam v počátcích. Archeologické průzkumy lokalit někdejších koncentračních a zajateckých táborů začaly v Česku zhruba před deseti lety. Na výzkumech, jejichž výsledky výstava prezentuje, pracovali odborníci z Archeologického ústavu AV, Západočeské univerzity v Plzni a Národního památkového ústavu v Ústí nad Labem. sar dr

Vědci zjistili původ mosazných předmětů nalezených na území Čech
Praha 24. ledna (ČTK) - Čeští vědci přispěli k vyřešení otázky, odkud se ve starověku rozšířila mosaz na území dnešního Česka. Tým analyzoval desítky mosazných předmětů z 1. století př. n. l. až 2. století n. Akademie věd spustila literární soutěž, inspirací je historická rytina
Praha 6. září (ČTK) - Napsat povídku inspirovanou několik set let starou rytinou je zadání literární soutěže IluStory, kterou dnes spustila Akademie věd ČR (AV). Zúčastnit se mohou děti i dospělí. Akademie připravila také on-line studovnu s radami pro tvůrčí psaní. Historici Němeček a Dejmek převzali medaili Za zásluhy o diplomacii
Praha 27. července (ČTK) - Historici Jan Němeček a Jindřich Dejmek dnes v Praze převzali medaili Za zásluhy o diplomacii. Oba badatelé z Historického ústavu Akademie věd ČR se dlouhodobě věnují zahraničním vztahům někdejšího Československa. Na Akademii věd bude výstava věnovaná sv. Ludmile, ukáže vývoj jejího kultu
Praha 18. května (ČTK) - Výstava věnovaná svaté Ludmile začne 20. května v Akademii věd ČR. Expozice v Galerii Věda a umění na Národní třídě v Praze přiblíží vývoj kultu první české světice a jedné z patronek země české.

SLOVNÍK NAJÍT