Agrární komora

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Agrární komora". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Agrární komora je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Agrární organizace zemí V4 požadují po Evropské komisi peníze z krizové rezervy

Praha 18. června (ČTK) - Zemědělské organizace zemí Visegrádské skupiny požadují po Evropské komisi peníze z krizové rezervy. Zemědělci se podle nich potýkají s vysokými náklady, nízkými výkupními cenami a přibývajícími regulacemi. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková. Představitelé agrárních organizací z Česka, Polska, Slovenska a Maďarska na dnešním jednání v Choťovicích na Kolínsku nevyloučili pokračování zemědělských protestů na podzim. Představitelé zemědělských organizací zemí V4 se podle Pánkové shodli na tom, že nastalo mírné oživení cen zemědělských komodit. Stále se ale pohybují pod několikaletým průměrem. Evropská unie podle nich musí obnovit růst nejen v zemědělství a s ním také kupní sílu obyvatel. "Pokud se tak nestane a přijdou další regulace, nelze vyloučit další protesty zemědělců v celé Evropě, které lze očekávat možná již na podzim tohoto roku," stojí v prohlášení pro Evropskou komisi. K oživení trhu by podle zástupců organizací měly přispět peníze z krizové rezervy Společné zemědělské politiky Evropské unie. Ve střední Evropě se podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala příroda probudila dříve a následná vlna mrazů měla negativní dopad na pěstitele. "Zejména ovocné stromy měly náskok zhruba měsíc. V dubnu se projevily jarní mrazy, přičemž byly zasaženy především Čechy. Způsobily škody na ovocných stromech a keřích za více než miliardu korun a vinařům za více než dvě miliardy korun," uvedl Doležal. Mrazy částečně zasáhly také zeleninu a lesní a okrasné školky. Agrární komora očekává, že se škody projeví také na obilninách a olejninách. "Proto jsme požádali ministerstvo zemědělství o finanční podporu pěstitelů," dodal Doležal. Jeho slovenský protějšek Andrej Gajdoš uvedl, že mrazy zasáhly i Slovensko, ale méně intenzivně než Česko. "Postihly ovocnáře, ale nedá se říct, že by jim to zdecimovalo úrodu. Co však nezničil mráz, to nyní dokončily kroupy," uvedl Gajdoš. Zemědělci v některých slovenských regionech podle něj přišli až o 80 procent řepky. "Obilí je polehlé a v takto vlhkém prostředí hrozí plísně nebo klíčení zrn v klasech," dodal. Přesné škody bude slovenská komora hodnotit po začátku žní 24. června. Mrazy a nedostatek vody poškodily úrodu v Maďarsku. Sklizeň se podle Szilvie Palakovicsové z oddělení zahraničních vztahů tamní agrární komory uspíší o dva až tři týdny. "Problém stále představují plné sklady obilí. Došlo sice ke zvýšení cen komodit, ale ne k oživení investic," dodala. Prezident polské agrární organizace Wiktor Szmulewicz pak ocenil pozitivní dopad polského embarga na dovoz některých zemědělských surovin z Ukrajiny. Zemědělci dnes podle Pánkové jednali také o nutné aktualizaci Zelené dohody pro Evropu nebo problematice ochrany názvů potravin živočišného původu. Další jednání zemědělských organizací zemí V4 se uskuteční v září v Budapešti. szd mtj snm

Agrární komora musí hájit i samotnou existenci zemědělství, řekl její prezident

Praha 19. září (ČTK) - Agrární komora ČR, která letos slaví 30. výročí od založení, musí obhajovat i samotnou existenci zemědělství a jeho místo v české ekonomice. Důležité je i vstupování do legislativního procesu, aby se udrželo konkurenceschopné prostředí pro české zemědělce včetně vyjednávání o reformách Společné zemědělské politiky EU či pomoc firmám s orientací v dotačních podporách. V rozhovoru s ČTK to řekl prezident komory Jan Doležal. "Určitě je v tuto chvíli pro zemědělce důležitější, aby se dokázali spojit a obhájit vůbec svojí existenci," řekl. Dlouhodobou výzvou pro zemědělce je podle něj téma Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), které neustále ovlivňuje prostředí, ve kterém zemědělci hospodaří. "Komora je v současnosti mnohem aktivnější v Bruselu, než byla dříve. Je to i díky tomu, že tam má stálé zastoupení," uvedl Doležal. Politici by si podle něj měli uvědomit, že zemědělství je strategickým sektorem hospodářství s řadou specifik a vnějších vlivů, které mohou ovlivnit, za jakou cenu farmáři budou schopni prodat úrodu. V současnosti je to například dovoz produkce z Ukrajiny do EU, ceny také vznikají hlavně na světových burzách, uvedl. Zároveň poukázal na to, že přestože je Česko na jednotném evropském trhu, každá země má určitá specifika jako jsou národní dotace, daně nebo pracovní trh. Přístup politiků k zemědělství často podle Doležala odpovídá tomu, kde mají strany své voliče a pokud si strany vyhodnotí, že jejich voliči jsou spíše z měst, tak tolik zemědělství nepřejí. Podotkl, že komora musí zůstávat apolitická a její rolí je předkládat politikům objektivní argumenty na základě dat. V současnosti se do debaty o zemědělství často dostává osoba předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše v souvislosti s koncernem Agrofert, který vložil do svěřenských fondů. O vysokých ziscích Agrofertu v poslední době několikrát mluvil předseda vlády Petr Fiala (ODS). Podle Doležala je důležité upozornit na to, že holding hospodaří na čtyřech procentech zemědělské půdy v ČR. Za "politickou slepotu" pak považuje situaci, kdy se někdo z politiků zaměří proti zemědělství pouze proto, že si ho spojuje jen s Babišem. Zemědělství má přidanou hodnotu pro stát například v tom, že firmy zaměstnávají lidi a platí ze svého zisku daně v ČR, uvedl Doležal. Podle prezidenta komory lze za úspěch českého zemědělství považovat to, že se zemědělcům podařilo udržet konkurenceschopnost a vysokou úroveň produkce i z hlediska udržitelnosti v prostředí, kdy mají stále nižší výkupní ceny než v zemích západní Evropy. Zároveň se podle něj daří zlepšovat například takzvaný welfare (životní pohodu) zvířat. Poukázal na to, že v ČR jsou již pouze zhruba dvě procent takzvaného vazného ustájení hospodářských zvířat, zatímco v řadě zemí EU je to daleko vyšší procento. Podotkl také, že i v rostlinné výrobě si museli čeští zemědělci poradit s nižší spotřebou minerálních hnojiv. "Museli jsme si poradit i s tím, že tady byl úbytek živočišné výroby," doplnil. zaz rdo

Zemědělské organizace kritizují vládu za neřešení krize v zemědělství
Praha 10. března (ČTK) - Vláda Petra Fialy (ODS) je pasivní k zemědělcům a potravinářům a její kroky k řešení zemědělské krize jsou kontraproduktivní, protože zvyšují závislost na ruské ropě. Může to mít dopad na faktickou a cenovou dostupnost potravin pro obyvatele.

SLOVNÍK NAJÍT