Akademie věd

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Akademie věd". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Akademie věd je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Psycholog: Současné krize se podepíší na psychice mladší generace

Praha 9. března (ČTK) - Člověk je schopen dobře fungovat během krize, propad zpravidla přichází při oddechu. V rozhovoru to řekl Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu Akademie věd ČR (AV). Akademie rozhovor poskytla médiím. Děchtěrenko ohledně vlivu válečného konfliktu na lidskou psychiku upozornil, že je třeba, aby si lidé, kteří jsou mimo válečný konflikt, vyhradili čas pro sebe, regulovali konzumaci zpráv a snažili se omezit jiné zdroje stresu. Dodal, že současné krize se do budoucna podepíší na psychice mladé generace. "Lidská psychika má mnoho obranných mechanismů, to znamená my nejsme schopni žít v neustálém strachu (...) vlastně se s tím vyrovnáváme a jsme schopni fungovat poměrně dobře během krize. A většinou (...) propad dochází až potom, co si oddechneme," uvedl. "Teď máme mnoho uprchlíků z Ukrajiny, oni se většinou zhroutí až potom, co jsou v klidu, bezpečí a potom přichází ta těžká fáze," upozornil. Děchtěrenko lidem, kteří jsou mimo válečný konflikt, doporučuje, aby pracovali na své vlastní pohodě. "Je důležité neutápět se ve zprávách, ale věnovat nějaký čas rodině, svým koníčkům. Klidně omezit nějaké další zdroje stresů, protože jinak se nám to může naakumulovat a celková míra potom může člověka zlomit. My něco vydržíme, máme nějakou psychickou odolnost, a v určité chvíli je toho tolik, že to může i ty silnější jedince zlomit. Je dobré tzv. upouštět páru," podotkl. Děchtěrenko upozornil, že v budoucnu lze očekávat ve společnosti velkou vlna úzkostí a příznaků deprese. "To už se ukazuje teď. Ať už se podíváte na data z Linky bezpečí, jak se množí dotazy, tak tento nárůst bude velmi velký," řekl. "A u lidí, kteří utíkají z války, se dá určitě očekávat posttraumatická stresová porucha. To jsem si dost jist," dodal. K dotazu, jak se nynější krize, válka na Ukrajině i pandemie covidu-19, mohou podepsat na psychice příslušníků mladší generace, Děchtěrenko řekl, že "extrémně". "Myslím si, že nějakou formu nejistoty, nebo nějaké krize zažívala každá generace. Že se nedá moc snadno říci, že tady je generace lidí, která nikdy nezažila žádný problém. Každá generace má ten problém svůj," poznamenal. "Nicméně vzhledem k závažnosti problémů, které teď jsou, a vzhledem k tomu, jak dlouho jsme byli v latentním klidu, teď očekávám, že problémy budou velké na různých frontách, a to se velmi silně podepíše na psychice," uvedl. "Já to sám vidím na studentech, kteří už prošli tou covidovou vlnou, jak se to projevilo na jejich motivaci, na jejich schopnosti zapojení a to vlastně byl teprve začátek. (...) Myslím si, že generace mladých lidí to bude mít velmi těžké a nejenom se subjektivního pohledu, ale i objektivního," dodal Děchtěrenko. sar jw

Vědec: Klíčové pro uhlíkovou neutralitu je globálně zpoplatnit emise u těžby

Praha/Glasgow 3. listopadu (ČTK) - Dohody lídrů stovky zemí na klimatické konferenci v Glasgow o omezování emisí metanu i zastavení odlesňování planety jsou posun, ovšem spíše v rovině slibů. Klíčové na cestě k uhlíkové neutralitě by bylo v budoucnu globálně zpoplatnit emise uhlíku u těžby. ČTK to řekl Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. Ač uvedl, že to, že státy přistoupily na dohodu o snížení emisí metanu do roku 2030 o 30 procent proti roku 2020, je důležité, neboť metan je druhý nejvýznamnější skleníkový plyn. "Bez toho nelze dosáhnout klimatické neutrality, ani cílů Pařížské dohody. Na druhou stranu je to závazek, který nemusí být nějakým způsobem dodržen. Takže to asi ukáže až čas, jak moc se bude něco dít," podotkl. "Je třeba sledovat, jestli se to plní. Toto je posun, ovšem spíše v rovině budoucích slibů," dodal. Stejně vidí dohodu o konci odlesňování. "Slib zastavit odlesňování do deseti let je hezké a je fajn, že se k tomu hlásí i Brazílie, ale to už jsme tu taky měli v minulosti," podotkl. Podle Ače je pro posun v ochraně klimatu klíčové budoucí globální zpoplatnění emisí uhlíků u těžby. "To znamená, že by těžaři podstoupili uniformní globální daň a ta by se pak přerozdělovala zpětně," popsal. "Ale v podstatě to zatím není úplně na stole. Nicméně teď třeba Mezinárodní měnový fond vydal zprávu, kde tvrdí, že je potřeba zpoplatnit uhlík," upozornil. "Pokud to bude stále levné a nebude zohledněna externalita v těžbě, tak se nedostaneme k uhlíkové neutralitě dostatečně rychle," dodal. Podle Ače je na konferenci v rétorice většiny politiků patrná naléhavost a důraz na to, že je potřeba řešit klimatické problémy komplexně - nejen emise oxidu uhličitého, ale třeba i odlesňování, které je za emise zodpovědné asi z deseti procent. Ekolog poznamenal, že konference v Glasgow, kam sám také dorazil, má vymezit legislativní a právní mantinely a z toho plynoucí strategie. "Aby se opravdu řeklo a určilo, jak docílíme rychlých poklesů (emisí) ať už do roku 2030 nebo 2050," řekl. Diskuse o formulaci mechanismů podle něj bude tématem dalších dní konference. "Myslím, že klíčové je opravdu mít nějaké zpoplatnění na globální úrovni. Anebo začít u bohatých států a postupně to rozšiřovat dál," soudí Ač. sar jw

SLOVNÍK NAJÍT