Amerika

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Amerika". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Amerika je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Vzácný dopis o Kolumbově cestě do Ameriky se prodal za čtyři miliony USD

New York 20. října (ČTK) - Vzácný dopis přisuzovaný Kryštofu Kolumbovi o jeho cestě do Ameriky prodala aukční síň Christie's téměř za čtyři milionů dolarů (zhruba 93 milionů Kč). Informuje o tom dnes deník El País. Text z roku 1493 popisuje dnešní ostrov Hispaniola a další území v Karibském moři. Podle expertů ale panují nejasnosti ohledně původu prodaného výtisku i o tom, zda je autorem textu skutečně janovský mořeplavec. Text s latinským názvem De insulis nuper inventus (O nově objeveném ostrově) byl vytištěn v Římě zhruba 40 let po vynálezu tisku, a patří tak k vzácným inkunábulím. Španělský královský dvůr nechal kolovat po celé Evropě text dopisu, aby propagoval objev nového kontinentu. Součástí latinského textu je také úvod, ve kterém je Kolumbus popisován jako muž, "vůči kterému má naše doba velký dluh". V textu se popisuje krajina Hispanioly a dalších místních ostrovů v okolí a také místní obyvatelstvo. Text byl původně napsán ve španělštině a pak přeložen do latiny, která tehdy fungovala jako mezinárodní jazyk pro vzdělané vrstvy. Dopis byl adresován Gabrielovi Sánchezovi, jenž byl pokladníkem dvoru španělské královny Isabely Kastilské, která Kolumbovu plavbu financovala. Podle některých odborníků však existují pochybnosti, zda je Kolumbus skutečným autorem textu, uvádí deník The New York Times (NYT). Kolumbův biograf Felipe Fernández-Armesto se domnívá, že text byl pravděpodobně napsán na španělském královském dvoře. "Nemám ale naprosto žádné pochybnosti, že materiály, které použili k sestavení (fiktivního dopisu), obsahovaly i nějaký druh zpráv od Kolumba," tvrdí odborník. Podle deníku El País není ani zcela jasný původ prodávaného výtisku. Podle údajů aukční síně Christie's pochází inkunábule ze švýcarské soukromé knihovny. O její předchozí existenci ale žádné bližší informace nejsou. V 90. letech se přitom zjistilo, že čtyři výtisky De insulis nuper inventus byly odcizeny v Itálii, Vatikánu a Španělsku. Podle Margarety Fordové z Christie's tato aukční síň informace prověřila a nezjistila nic, co by vyvolávalo podezření. Navzdory pochybnostem byl dokument prodán za dvojnásobnou cenu, než jakou Christie's odhadovala. jkh spr

Arcibiskup chce pokračovat s blahořečením Isabely Kastilské, obává se aktivistů

Madrid 19. ledna (ČTK) - Španělský arcibiskup Luis Argüello chce pokročit s procesem blahořečení královny Isabely I. Kastilské, který jeho diecéze iniciovala před mnoha desítkami let. Církevní představitel by si přál, aby věřící panovnici, která mimo jiné financovala expedici Kryštofa Kolumba z roku 1492, více uctívali. Chce rovněž čelit snahám aktivistů o revizi dějinného pohledu na panovnici, která byla fanatickou katoličkou. Podle španělského tisku je proces blahořečení ve Vatikánu zmrazen kvůli roli panovnice ve vyhánění židů ze Španělska na konci 15. století. Argüello, který byl generálním tajemníkem konference španělských biskupů a v současnosti je arcibiskupem ve městě Vallodolid, shromáždil komisi, která má znovu usilovat o blahořečení královny Isabely I. Kastilské. Její kult by podle Argüella měl být protiváhou vůči snahám přehodnotit historickou roli královny například ze strany ochránců práv domorodých národů a jiných aktivistů. Arcibiskup chce také nechat prověřit informace o údajném zázraku, který je Isabele I. Kastilské připisován. Isabela I. Kastilská patří mezi nejvýznamnější španělské panovnice. Její vláda mimo jiné financovala výpravu Kryštofa Kolumba, který v roce 1492 doplul na americký kontinent. Královna, která byla známá jako horlivá katolička, díky svatbě s Ferdinandem II. Aragonským vytvořila základy pro sjednocení Španělska. Stinnou stránkou Isabeliny vlády v letech 1474 až 1504 byla její podpora fanatické inkvizice, která se do dějin zapsala krutým mučením a upalováním, vyhánění židů a násilné obracení muslimů na křesťanství. V posledních letech čelí Kryštof Kolumbus i Isabela I. Kastilská rostoucí kritice za roli, kterou sehráli v kolonizaci amerického kontinentu. Předloni se příslušníci domorodých národů pokusili strhnout sochu španělské královny v kolumbijském hlavním městě Bogotá. Tu pak místní úřady nechaly odstranit. Tuto kritiku však Argüello odmítá. Podle něj byla královna "první a hlavní ochránkyně domorodců" a měla podíl na šíření křesťanské víry v Americe. Podle španělského tisku arcibiskupství ve Vallodolid usiluje o blahořečení královny od roku 1958. V roce 1991 byl ale proces pozastaven kvůli roli královny ve vyhánění židů. Pokud se proces posune, bude konečné rozhodnutí na papežovi Františkovi, který pochází z Argentiny. jkh mka

USA uznaly novou peruánskou prezidentku, Venezuela vidí za událostmi Washington
Lima 8. prosince (ČTK) - Spojené státy uznávají novou peruánskou prezidentku Dinu Boluarteovou. Americké ministerstvo zahraničí to dnes sdělilo na dotaz agentury EFE. Muž číslo dva autoritářského režimu ve Venezuele Diosdado Cabello označil odstranění dosavadního peruánského prezidenta Pedra Castilla za čin podporovaný Spojenými státy.

SLOVNÍK NAJÍT