Heslo Ball

Balkán

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Balkán". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Balkán je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Balkan Insight: Neutuchající bombové hrozby na Balkáně deptají policii

Sarajevo 30. října (ČTK) - Neutuchající falešné vyhrůžky bombovými útoky, posílané většinou e-mailem do škol, na soudy nebo na letiště, deptají policii v zemích západního Balkánu. Podle odborníků bude zapotřebí proaktivnější přístup k dopadení pachatelů, kteří jsou schopní vyvolávat chaos a které je zároveň obtížné vystopovat. V Bosně bombová oznámení dokonce přiměla armádu ke zvýšení stupně ohrožení, uvedl server Balkan Insight. Tento měsíc policie v Bosně zatkla osm nezletilých pro podezření z rozesílání falešných bombových poplachů do škol, přičemž jeden z nich byl schopný poslat 49 vyhrůžek za pouhých 11 dní. Přestože s nimi bylo zacházeno jako s nezletilými, hrozí jim v závislosti na jejich věku trest odnětí svobody šest měsíců až tři roky. Obvinění z trestného činu hrozí i rodičům a úřady mají právo požadovat také finanční náhradu škod. Navzdory nedávnému zatýkání ale falešné bombové hrozby zasílané do sarajevských škol pokračují. V posledních týdnech musela policie v bosenském hlavním městě provádět kontroly desítek škol, které obdržely výhružné e-maily. Ve všech případech se ukázalo, že hrozba byla falešná. "Výhrůžné zprávy, které nezletilí zaslali, byly šokující a nebudeme je zveřejňovat. Jsou podezřelí z trestných činů ohrožení bezpečnosti a šíření poplašné zprávy," řekla novinářské síti BIRN Azra Bavčičová z prokuratury sarajevského kantonu. Některé takzvané hoaxy měly značný dopad. Začátkem října Ozbrojené síly Bosny a Hercegoviny zpřísnily bezpečnostní opatření v kasárnách a dalších objektech poté, co obdržely e-mail o možném teroristickém útoku. Podle médií byla adresa odesílatele vystopována až do Bulharska, vyšetřování probíhá. Falešné bombové hrozby donutily také bosenské a srbské úřady evakuovat hlavní letiště v Sarajevu a Bělehradě, což způsobilo problémy cestujícím. Při jednom incidentu, jehož terčem bylo bělehradské letiště, několik škol a ministerstvo školství v hlavním městě Srbska, policie identifikovala pachatele jako 12letého chlapce a podala podnět k zahájení trestního řízení proti jeho rodičům. Bezpečnostní expert Saša Živanović, bývalý vedoucí oddělení pro boj s kybernetickou kriminalitou na srbském ministerstvu vnitra, žije v Bělehradě, který jen za loňský rok zaznamenal více než 2000 falešných oznámení o nastražených bombách. Více než 1200 jich bylo doručeno na e-mailové adresy škol. "V těchto případech se žádá o mezinárodní právní pomoc, o shromáždění důkazů. Tyto údaje se nenacházejí v Bosně a Hercegovině nebo v jiné zemi regionu, ale na různých serverech po celém světě," upozornil Živanović. Mezinárodní právní pomoc je nutná k získání údajů o e-mailové adrese, ze které přišla vyhrůžka. Teprve na základě toho lze od domácích poskytovatelů vyžádat údaje o zařízení, z něhož byla odeslána. Podpis dohod s velkými technologickými společnostmi by podle něj urychlily vyšetřování. "Některé země mají dvoustranné smlouvy nebo dohody s velkými poskytovateli internetových služeb, jako je Meta, X nebo Google, na které se policie obrací přímo s příkazem státního zástupce. Tím se vyhnou liknavosti, která je často charakteristická pro mezinárodní právní pomoc," připomíná Živanović. Stejně jako v Bosně a Hercegovině i v Černé Hoře policie zjistila, že většinu falešných oznámení o bombách zasílají nezletilí. Podle údajů BIRN získaných od policie bylo od roku 2022 do letošního 8. října v Černé Hoře zaznamenáno 170 falešných výhrůžek bombou. Všechny přišly prostřednictvím e-mailu a většina byla zaslána základním a středním školám, některé ale také soudům. Od roku 2022 vyřešila policie v Černé Hoře 63 případů takovýchto falešných oznámení a vznesla obvinění proti sedmi nezletilým a jedné dospělé osobě za falešné oznámení a vyvolávání paniky. Policisté tvrdí, že falešné hrozby jsou často zasílány prostřednictvím e-mailových platforem, které ztěžují identifikaci uživatelů. "Technologie pokročily, zejména s využitím umělé inteligence. To komplikuje shromažďování důkazů, takže k identifikaci a stíhání pachatelů těchto trestných činů je zapotřebí delšího časového období," sdělila černohorská policie síti BIRN. Pro řešení takových případů jsou nutné vyčerpávající analýzy a kontroly, které často vyžadují zapojení zahraničních partnerských služeb a společností. Proto je zapotřebí k vyřešení těchto případů více času. Vzhledem k tomu, že většinu falešných výhrůžek zasílají nezletilí, musí podle Živanoviće náprava zahrnovat proaktivní přístup a rozhovory s mladými lidmi. "Některé z dětí, které to dělají, si ani neuvědomují, jak velké škody způsobují," řekl. "Jejich povědomí určitě není vyvinuto do té míry, a proto bychom s nimi měli diskutovat o důsledcích těchto činů," dodal Živanović. Černohorská policie tvrdí, že její vyšetřování odhalilo různé motivy pro zasílání falešných oznámení o bombách. "Z dosud vyřešených případů lze vyvodit, že se jedná většinou o nezletilé, kteří tak činí, aby se vyhnuli zkouškám ve vzdělávacích institucích, a často i pro zábavu," uvedla. Podle Živanoviče za některými hoaxy stojí efekt nápodoby. Někteří mladí lidé posílají vyhrůžky, protože chtějí vyniknout. "Když se dítě připojí k internetu, má dilema, zda být jako všichni ostatní, nebo se odlišit, aby se mohlo pochlubit," řekl. "Máte také motiv, že když se někdo musí zodpovídat z nějakého trestného činu (před soudem), pošle vyhrůžku, aby se tomu vyhnul," dodal. Policie v Černé Hoře s pokračujícími případy tvrdí, že plánuje zavést zlepšený postup pro to, jak oznámení o bombách vyhodnocovat. "Po obdržení oznámení bude analyzováno samotné oznámení - jeho obsah a všechny jeho součásti - a poté budou přijata další opatření z hlediska posouzení rizik," vysvětlila policie. abl nob

Rozšíření o západní Balkán je pro EU prioritou, řekla v Berlíně von der Leyenová

Berlín 14. října (zpravodaj ČTK) - Rozšíření o šestici zemí západního Balkánu je pro Evropskou unii prioritou, každý z těchto států ale postupuje samostatně a vlastní rychlostí. Na tiskové konferenci po jednání summitu takzvaného berlínského procesu to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Hostitel schůzky, německý kancléř Olaf Scholz, už na úvod setkání prohlásil, že EU je úplná jen s balkánskými zeměmi v ní, a obzvlášť Srbsko a Kosovo vyzval k odložení historických sporů v zájmu společné budoucnosti. Zástupci Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska dnes v Berlíně podepsali mimo jiné akční plán pro vznik společného regionálního trhu a novou dohodu o mobilitě, jejíž součástí je i snadnější přístup k vysokoškolskému vzdělání. Země tak reagovaly na žádost EU, aby před plnoprávným členstvím v EU prohloubily vzájemnou hospodářskou spolupráci. Podle von der Leyenové bude díky tomu jednodušší i jejich integrace do společného unijního trhu. Severní Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Albánie i Bosna a Hercegovina mají status kandidátské země. Kosovo podalo žádost o členství v prosinci 2022. V rozhovorech o vstupu nejvíce pokročila Černá Hora, téměř všechny vyjednávací kapitoly byly v jejím případě otevřeny a tři už předběžně uzavřeny. Kromě zástupců šestice balkánských zemí, Scholze a von der Leyenové se schůzky v Berlíně účastnili i zástupci dalších evropských států. Byl mezi nimi i maďarský premiér Viktor Orbán, předseda chorvatské vlády Andrej Plenković či zástupce Británie, která sama EU opustila. Česko součástí berlínského procesu není, i když dlouhodobě rozšíření EU o země západního Balkánu podporuje. Předsedkyně Evropské komise připustila, že rozšíření o země západního Balkánu nebylo vždy pro Brusel prioritu, v posledních letech se to podle ní ale změnilo. Zdůraznila, že každá ze šestice zemí postupuje v procesu samostatně, vlastní rychlostí a celý proces je založen na zásluhách. Není podle ní možné, aby se země na cestě do EU vzájemně zdržovaly. Také Scholz hovořil o "společné perspektivně", ani podle něj ale není možné, "aby se země vzájemně blokovaly". Scholz už na úvod vrcholné schůzky řekl, že EU "je úplná jen se zeměmi západního Balkánu". Zvlášť Srbsko a Kosovo vyzval, aby "nechaly historii za sebou a vydaly se na cestu mírové budoucnosti". Kosovo v roce 2008 vyhlásilo po krvavé válce nezávislost na Srbsku, Bělehrad ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo jako suverénní stát uznává asi polovina států OSN včetně Česka. Scholz označil po summitu proces smiřování Srbska a Kosova za "neuspokojivý". Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková už na počátku října na přípravné schůzce ministrů zahraničí před dnešním summitem řekla, že nyní mají balkánské země "historickou šanci" na naplnění dlouholetých slibů členství v EU. Překážky podle ní ale kladou vlastním zemím někteří politici, mimo jiné udržováním úzkých vazeb na ruského prezidenta Vladimira Putina, který v únoru 2022 nařídil invazi na Ukrajinu, a rozpoutal tak největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Jaromír Mrhal jd

Lídři EU a západního Balkánu jednali v bývalém muzeu albánského diktátora
Tirana 16. října (ČTK) - Zástupci Evropské unie a zemí západního Balkánu dnes v Tiraně jednali v někdejším muzeu věnovaném albánskému diktátorovi Enveru Hodžovi. Informovala o tom albánská média. Budovu takzvané Pyramidy nechala albánská vláda zrekonstruovat a od letoška má kromě občasných summitů sloužit také pro účely technologického centra. Balkánské státy patří k demokratické Evropě, zdůraznil Scholz
Berlín 3. listopadu (ČTK) - Balkánské státy patří k demokratické Evropě. Zdůraznil to dnes v Berlíně podle agentury DPA německý kancléř Olaf Scholz na úvod setkání s vrcholnými představiteli šesti balkánských zemí, které usilují o vstup do EU, ale jsou v různých fázích přijímacího procesu.

SLOVNÍK NAJÍT