Berlín

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Berlín". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Berlín je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Česká vesnice, České Valašsko i kalich ve znaku, to jsou české stopy v Berlíně

Berlín 3. května (zpravodaj ČTK) - České stopy v Berlíně nejsou jen ve známé České vesnici ve čtvrti Neukölln, ale najít je lze třeba v okolí někdejší Hallské brány či na Postupimském náměstí, kde kdysi spisovatel Franz Kafka navštěvoval vyhlášenou kavárnu Café Josty. Tvář německé metropole spoluutváří také brutalistní budova českého velvyslanectví, která si u Berlíňanů díky výraznému vzhledu vysloužila přezdívku Raumschiff Enterprise podle hvězdné lodi Enterprise ze sci-fi světa Star Treku. České centrum Berlín se proto společně s německou pobočkou agentury CzechTourism rozhodlo, že českou minulost některých berlínských částí ukáže na komentovaných procházkách. Exkurze, které začnou od konce května, povede historička architektury Bettina Güldnerová. Několikahodinová procházka, na kterou se rozhodně vyplatí pohodlné boty, začíná na Postupimském náměstí v centru metropole. 'Tam, na místě těch stavebních buněk, stávala legendární kavárna Café Josty,' ukázala Güldnerová novinářům, které České centrum pozvalo na předpremiérovou ukázku. Z původního Postupimského náměstí, které v meziválečném období pulzovalo městským životem, mnoho nezbylo. Historické budovy zničené při bombardování za druhé světové války byly strženy a na jejich místech stojí novostavby. Místo ale zůstává klíčovou dopravní křižovatkou. 'Člověk si i dnes dokáže představit, jak tudy Franz Kafka přicházel do Café Josty,' řekla Güldnerová. Jak kavárna vypadala, ukázala na historických fotografiích. Pražský německy píšící spisovatel židovského původu, jehož sté výročí úmrtí se letos připomíná, do kavárny mířil z Anhaltského nádraží. To už neexistuje stejně jako budova, ve které Café Josty sídlilo. Z Postupimského nádraží vede prohlídka k české ambasádě, která je jedinečnou ukázkou brutalismu. 'Žádnou podobnou stavbu v Berlíně nenajdete,' řekla Güldnerová. Návštěvníci se od ní mimo jiné dozví, že budovu na prominentní adrese v ulici Wilhelmstrasse navrhli manželé Věra a Vladimír Machoninovi a že původně bylo pro výstavbu vybráno jiné místo, a to na sousední parcele v ulici Leipziger Strasse. 'Interiér kombinuje různé materiály, jako jsou dřevo, sklo, beton či textil,' prohlásila historička, která také poukázala na funkčnost vnitřního uspořádání. 'Jsou zde komůrky pro různá rokování, kinosál, prostory pro recepce,' vypočítala. Dovnitř velvyslanectví se ale turisté nedostanou, interiér diplomatické mise totiž není součástí prohlídkového okruhu. Pracovníky ambasády navíc v létě čeká stěhování, protože energeticky náročná budova projde rozsáhlou a několikaletou rekonstrukcí. 'Doufejme, že po sanaci atmosféra místa zůstane nezměněna,' poznamenala Güldnerová. Od velvyslanectví vede prohlídková trasa k někdejšímu Betlémskému kostelu, který byl znám i jako Český betlémský kostel. Původní kostel v roce 1737 daroval tehdejší pruský král Bedřich Vilém I. českým exulantům, kteří kvůli víře prchali ze své vlasti a usazovali se v Berlíně a jeho okolí. Byl vůbec prvním českým kostelem v pozdější německé metropoli a centrem českého života v ní. Evangelický chrám už ale neexistuje. Za druhé světové války byl při bombardování vážně poškozen a zbylé trosky nechaly úřady komunistické Německé demokratické republiky v roce 1963 strhnout. V roce 2012 zde ale vytvořil španělský umělec Juan Garaizabal obří ocelovou konstrukci, kterou zformoval do podoby zmizelého kostela. 'Tento památník je ve skutečné velikosti Betlémského kostela,' uvedla Güldnerová. Další zastávkou je České Valašsko, jak kdysi Berlíňané kolonii českých exulantů na jižním konci Wilhelmstrasse u Hallské brány nazývali. 'Když v roce 1732 dorazila delegace náboženských uprchlíků k Hallské bráně, jednání o přijetí snadné neměla. Král Bedřich Vilém tehdy prohlásil, že nemá žádný zájem o žebráky a že chce jen řemeslníky, aby mu pomohli s rozvojem města,' vysvětlila Güldnerová. Pouť po českých stopách končí v Českém Rixdorfu v Neuköllnu. 'Když dorazila další skupina exulantů, dostali neúrodnou půdu za městem Rixdorf,' řekla o vzniku České vesnice v nynějším Neuköllnu. Zachovaný vesnický ráz je v ostrém kontrastu k metropolitnímu životu. Jen pár kroků od českého osady leží ulice Karl-Marx-Strasse, která je plná každodenního shonu velkoměsta. O tom, jak hluboko se Češi vepsali do dějin Berlína, svědčí i to, že v jednom z polí znaku Neuköllnu, bývalého města Rixdorf, je dodnes husitský kalich. Aleš Zápotocký jrm

Berlín rozhodne o urychlení CO2 neutrality, stálo by to desítky miliard eur

Berlín 24. března (zpravodaj ČTK) - Obyvatelé Berlína v nedělním referendu rozhodnou, zda se německá metropole má do roku 2030 stát klimaticky neutrální. Dosud se počítá s rokem 2045. Uspíšení plánů by stálo desítky miliard eur (stovky miliard Kč), které ale město nemá. Kritici i mnozí vědci se shodují, že rok 2030 je pro Berlín nereálný, zastánci naopak argumentují, že i jiná německá města mají obdobně ambiciózní cíle. Iniciativa Klimaneustart, která za referendem stojí, požaduje, aby metropole do roku 2030 snížila oproti roku 1990 emise oxidu uhličitého nejméně o 95 procent. Tím by se Berlín dostal přinejmenším na hranici klimatické neutrality. Zatím je pro daný rok plánováno snížení o 70 procent a do roku 2045 pak dosažení klimatické neutrality. K tomu, aby se stávající berlínský klimatický zákon změnil podle návrhu iniciativy, je potřeba v hlasování splnit několik podmínek. Pro změnu musí hlasovat nejméně 25 procent ze zhruba 2,43 milionu oprávněných berlínských voličů, tedy asi 610.000 lidí. A hlasů pro musí být samozřejmě více než proti. Pokud by obyvatelé návrh zákona předložený iniciativou v referendu schválili, stal by se pro vedení metropole právně závazným. Berlínská samospráva by tak musela začít s urychlením přechodu ke klimatické neutralitě. Pokud by se tak nestalo, mohla by čelit žalobě. Průzkum agentury Civey z konce února ukazuje, že rychlejší přechod ke klimatické neutralitě by v Berlíně podpořilo 46,3 procenta lidí, proti jich bylo 42,1 procenta a zbytek neměl jasný názor. Výsledek ale bude záviset na volební účasti, která je otevřená, neboť termín referenda není spojen s žádnými jinými volbami. Iniciativa ale věří, že do hlasování se zapojí dostatek voličů a že návrh uspěje. "Jsme hnutím ze středu společnosti. Začali jsme před čtyřmi lety s hrstkou odhodlaných. A to, že nyní máme takovou podporu od podniků, z kultury, od sociálních sdružení a svazů, jen zdůrazňuje rostoucí obavy lidí ze zhoršující se klimatické krize," řekla mluvčí iniciativy Jessamine Davisová. Podporu rychlejšího přechodu ke klimatické neutralitě vyslovili v Berlíně umělci, prominentní osobnosti nebo více než stovka podniků včetně internetové banky N26 nebo jednoho z poskytovatelů elektrických koloběžek a kol. Do kampaně se zapojila také klimatická aktivistka Luisa Neubauerová, která je v Německu jednou z tváří hnutí Fridays for Future. Hlasovat v referendu pro nový klimatický cíl slíbila také Bettina Jaraschová, která v únoru do opakovaných regionálních voleb v Berlíně vedla Zelené. Všechny politické strany zastoupené v berlínské Poslanecké sněmovně přitom neutralitu do roku 2030 odmítly jako nerealistickou. Po neúspěšných volbách, po kterých ekologická strana nyní opustí vedení města, se ale postoj Zelených změnil, protože jejich berlínská organizace uspíšení neutrality podporuje. Jaraschová, která je zatím v Berlíně senátorkou pro životní prostředí, což je funkce odpovídající zemské ministryni, ve sněmovně prohlásila, že klimatická neutralita je do roku 2030 technicky možná, ale politicky neproveditelná. Náklady na takovou transformaci odhadla na mnoho desítek miliard eur. Sama iniciativa pak hovoří asi o 110 miliardách eur (2,6 bilionu Kč). Německá média a také politici poukazují na to, že Berlín takové finanční zdroje nemá. Iniciativa nicméně spoléhá na pomoc spolkové vlády a také na Evropskou unii. Chce rovněž, aby město ke klimatické spolupráci povzbudilo soukromý sektor. O možnosti přeměnit do roku 2030 Berlín na klimaticky neutrální město vědci pochybují. Fritz Reusswig z Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) považuje plán za neuskutečnitelný. Poukazuje přitom mimo jiné na nevyjasněné otázky nezbytných rekonstrukcí domů a také na finanční zátěž pro nájemníky, kteří by náklady za sanaci domů museli nést. Aleš Zápotocký ank

SLOVNÍK NAJÍT