Blanensko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Blanensko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Blanensko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Preciznost a pracnost je vlastní nožům a rytinám manželů Tesaříkových z Lazinova

Lazinov (Blanensko) 16. září (ČTK) - Preciznost a pracnost je vlastní výtvorům manželů Tesaříkových z Lazinova na Blanensku. Richard Tesařík vyrábí zavírací nože zdobené neobvyklými materiály, jako jsou například mamutí kly nebo zuby, jeho žena Veronika Tesaříková zdobí precizními rytinami šperky, drahé hodinky i nože svého manžela. Každý kus, který v jejich dílně vznikne, představuje stovky hodin práce, ale každý je originální. "Nikdy se nechceme opakovat. Vytvářet něco nového je to, co nás baví. Moje práce je v tomto svobodnější, protože když vyrobím nůž a zákazníkovi se nelíbí, vždycky se najde někdo, kdo jej ocení. Veronika zdobí předměty, které patří někomu jinému, musí klientům víc vysvětlovat, proč některý motiv není pro jejich předmět vhodný," konstatoval Tesařík. Jeho dílna zabírá tři místnosti plné strojů. Od soustruhu přes různé druhy pil, brusek, fréz a desítky nástrojů pro ruční opracování nejen kovů, ale i mnohem nezvyklejších materiálů. Celý nůž vzniká v jeho dílně z kusů kovu, které pro něj na míru vyrábějí kováři. I čepele nožů tak mají někdy ornament vzniklý při zpracovávání kovu. "Většinou používám železo, buďto nerezové, nebo uhlíkové. Ale někdy používám titan, který je lehčí a zároveň velmi pevný," doplnil. V dílně vznikají i komponenty do mechaniky nožů, upravuje si i šroubky tak, aby mu vyhovovaly. Střenku nože někdy zdobí rytiny, jindy kombinace materiálů. Ty Tesařík vybírá ze svých zásob. "Nemohu začít materiál shánět v momentě, kdy už pracuji na noži. Například mamutovina, tedy materiál z mamutích klů, nebo části z mamutích zubů by se špatně sháněl," vysvětlil. Právě kusy mamutích zubů v různých řezech mají zajímavé a neobvyklé vzory. Ale v nabídce má i perleť a celou škálu motivů vzniklých rytím a leštěním kovu. "Když má někdo o nůž ode mě zájem, většinou je to na základě něčeho, co už viděl. Nikdy ale nechci věci opakovat. Proto chci nejprve zjistit, které z mých nožů zákazníka oslovily a co se mu na nich líbí. Nový nůž pak může vycházet z vlastností nebo materiálů, které se mu líbí, ale výsledek vypadá opět úplně jinak než jakýkoliv předchozí nůž," dodal. Za rok vyrobí deset až dvanáct nožů, nikdy to není víc než patnáct. Práce na jednom zavíracím noži trvá přibližně měsíc, někdy ale i déle. Když zrovna nepracuje na zakázce, rád navrhuje nože, které pak svými precizními rytinami zdobí jeho žena Veronika. Ta většinou pracuje na vlastních zakázkách, jako je zdobení například pásků od hodinek. V portfoliu má několik ozdobených pásků luxusní značky Rolex. "Mám ráda ornamenty a písmo, v současnosti dělám hodně motivy ve stylu art deco. Pracuji pod mikroskopem a zrovna hodinky jsou poměrně náročné, protože jsou vyrobené opravdu z tvrdé oceli. To znamená, že po každých dvou drobných linkách je třeba rydlo nabrousit. Právě dobrušování může tvořit klidně polovinu času, který na rytině strávím," popsala Veronika Tesaříková. Čas strávený na zdobení nožů, hodinek nebo podobně komplikovaných ploch se počítá i na stovky. Tomu pak odpovídá i cena zakázky. "Málokdy ale v ceně odrazím veškerý čas, který jsem na ní odpracovala. Když potom hodnotu vydělím hodinami výroby, mám ve výsledku nižší hodinovou sazbu než většina řemeslníků, kteří vám přijdou domů třeba spravit odtok u vany," podotkla. Konečná cena za hotovou rytinu se podle ní pohybuje mezi 20.000 a 100.000 korunami. Nože jejího manžela obvykle nestojí méně než 50.000 Kč. "Dlouho jsem říkal, že žádný z mých nožů nestojí méně než 10.000, to už ale dávno neplatí vzhledem ke zdražování materiálu. Ten nejjednodušší by teď vyšel na 30.000, obvyklejší je cena okolo 50.000 nebo 70.000. Vyrobil jsem ale už i nože významně draží," konstatoval Tesařík. Zákazníci se o dílech manželů z Blanenska dozvídají často z referencí těch, kdo už nějakou jejich práci vlastní, ze sociálních sítí nebo internetu. Richard Tesařík je dokonce zahrnutý ve výpravné publikaci izraelského sběratele Davida Daroma mezi dalšími špičkami svého řemesla. Veronika Skálová gcm

Archeologové našli v Kateřinské jeskyni pozůstatky středověké padělatelské dílny

Blansko 15. srpna (ČTK) - Archeologové našli při průzkumu v Kateřinské jeskyni v Moravském krasu na Blanensku kosti zvířat ze čtvrtohor, pravěké i středověké střepy a také pozůstatky penězokazecké dílny z 15. století. Šlo o první dvě archeologické sondy uvnitř jeskyně, informovala v tiskové zprávě Správa jeskyní České republiky. "Dvě archeologické sondy prozkoumaly sedimenty v Ledové a Bezejmenné chodbě v blízkosti kreseb starých přibližně 6200 let. Zatímco v sedimentech Ledové chodby byly nalezeny pouze kosti pleistocenních obratlovců, převážně medvěda jeskynního, vrstvy v chodbě Bezejmenné přinesly nečekané objevy. Nalezeny byly pravěké a středověké keramické střepy," uvedl Petr Zajíček ze Správy jeskyní ČR. Pravěké střepy spadají podle archeologů do starší doby bronzové. Jsou mladší než dříve nalezené a datované jeskynní kresby z neolitu. Nejzajímavějším objevem ale byl nález velkého množství polotovarů mincí, takzvané střížky, které nemají ražbu a mnohé jsou různým způsobem poškozené. Tento nález podle odborníků dokládá skutečnost, že v prostorách Kateřinské jeskyně byla ve středověku, na konci 14., případně v průběhu 15. století, tajná penězokazecká dílna. Kateřinskou jeskyni dosud archeologové neprozkoumali. "Jeskyně se veřejnosti zpřístupňovala od roku 1910. Podlaha byla vyrovnávána, navážela se tam hlína, dělaly se chodníčky. Nikdo tak nevěděl, zda tam nějaké nálezy jsou. Náš výzkum byl na velmi malé ploše, sonda v Ledové chodbě měla asi metr na metr a ta v Bezejmenné chodbě asi dva čtvereční metry. Zajímalo nás vrstvení sedimentů," řekl ČTK archeolog Martin Golas, který se na výzkumu podílel. Nalezené předměty budou nyní odborníci zkoumat v laboratoři, poté je předají blanenskému muzeu. "Tam se o nálezy velmi pěkně starají a my bychom v budoucnu rádi připravili výstavu pouze o Kateřinské jeskyni. Do ní bychom zahrnuli i nalezené kresby," dodal Golas. Na výzkumu se podíleli pracovníci Správy jeskyní České republiky, Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze a uskutečnil se v průběhu pěti dnů v druhém srpnovém týdnu. Vchod do Kateřinské jeskyně se nachází v hlubokém kaňonu Suchého žlebu nedaleko informačního centra Skalní mlýn. Hlavní dóm jeskyně, který je 95 metrů dlouhý a 44 metrů široký je největším veřejnosti zpřístupněným podzemním prostorem v Moravském krasu. ska hj

SLOVNÍK NAJÍT