Bosna

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Bosna". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Bosna je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Bývalý Mladičův spolupracovník přiznal odpovědnost za genocidu ve Srebrenici

Banja Luka (Bosna)/Haag 13. listopadu (ČTK) - Radislav Krstić, bývalý velitel bosenskosrbské armády a kdysi nejbližší spolupracovník generála Ratka Mladiče, přiznal svou odpovědnost za genocidu ve Srebrenici. Informovala o tom dnes bosenská média s odvoláním na dopis, který Krstić adresoval soudu OSN ve snaze domoci se předčasného propuštění z vězení. Srebrenickou enklávu na východě Bosny v roce 1995 obsadily bosenskosrbské síly pod vedením generála Mladiče. Za bezpečnost tam tehdy měly ručit mírové sbory OSN, početně i výzbrojí slabší nizozemští vojáci se však Srbům rozhodli neklást odpor. Výsledkem byl v té době nejhorší masakr na území Evropy od druhé světové války, při němž zahynulo přes 8000 lidí, většinou bosenských muslimů. Mezinárodní soudní dvůr OSN označil toto hromadné vraždění za genocidu. Krstić velel armádnímu uskupení, jehož jednotky se podílely na dobytí srebrenické enklávy. V roce 2001 byl prvním, koho Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) odsoudil za genocidu. Původní trest 46 let vězení z roku 2001 mu byl v roce 2004 snížen na 35 let, nyní si ho odpykává v polské věznici. "Zde zdůrazňuji, že přijímám rozsudky tribunálu z let 2001 a 2004, kde se tvrdí, že síly armády, jejíž jsem byl členem, spáchaly v červenci 1995 ve Srebrenici genocidu Bosňáků, že jsem napomáhal genocidě a podporoval ji tím, že jsem věděl, že někteří členové hlavního štábu mají v úmyslu spáchat genocidu," citovala stanice N1 z Krstičova dopisu, který zveřejnil Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT), který v roce 2017 převzal agendu po ICTY. Krstić v dopise soudu OSN žádá o předčasné propuštění z vězení. Obdobnou žádost předložil již v letech 2019 a 2022, tehdy ale přiznal pouze odpovědnost za válečné zločiny a úmysl spáchat genocidu popíral. Podle agentury APA jde o první případ, kdy některý z bývalých vysoce postavených srbských velitelů přiznali svůj díl odpovědnosti za genocidu ve Srebrenici. Ta je řadou činitelů v Bosně i Srbsku zpochybňována a její pachatelé naopak oslavováni. Valné shromáždění OSN letos přijalo usnesení, které označuje genocidu ve Srebrenici za nezpochybnitelnou skutečnost. V letech 1992 až 1995 byla Bosna dějištěm války, která si vyžádala na 100.000 obětí na životech a která z domovů vyhnala přes dva miliony lidí. Síly bosenských Chorvatů v ní bojovaly proti bosenským Srbům a po většinu trvání konfliktu také proti místním Muslimům, dnes Bosňákům. Bývalý velitel bosenskosrbské armády Mladić byl v roce 2021 odsouzen na doživotí za válečné zločiny a genocidu. abl mka

Balkan Insight: Neutuchající bombové hrozby na Balkáně deptají policii

Sarajevo 30. října (ČTK) - Neutuchající falešné vyhrůžky bombovými útoky, posílané většinou e-mailem do škol, na soudy nebo na letiště, deptají policii v zemích západního Balkánu. Podle odborníků bude zapotřebí proaktivnější přístup k dopadení pachatelů, kteří jsou schopní vyvolávat chaos a které je zároveň obtížné vystopovat. V Bosně bombová oznámení dokonce přiměla armádu ke zvýšení stupně ohrožení, uvedl server Balkan Insight. Tento měsíc policie v Bosně zatkla osm nezletilých pro podezření z rozesílání falešných bombových poplachů do škol, přičemž jeden z nich byl schopný poslat 49 vyhrůžek za pouhých 11 dní. Přestože s nimi bylo zacházeno jako s nezletilými, hrozí jim v závislosti na jejich věku trest odnětí svobody šest měsíců až tři roky. Obvinění z trestného činu hrozí i rodičům a úřady mají právo požadovat také finanční náhradu škod. Navzdory nedávnému zatýkání ale falešné bombové hrozby zasílané do sarajevských škol pokračují. V posledních týdnech musela policie v bosenském hlavním městě provádět kontroly desítek škol, které obdržely výhružné e-maily. Ve všech případech se ukázalo, že hrozba byla falešná. "Výhrůžné zprávy, které nezletilí zaslali, byly šokující a nebudeme je zveřejňovat. Jsou podezřelí z trestných činů ohrožení bezpečnosti a šíření poplašné zprávy," řekla novinářské síti BIRN Azra Bavčičová z prokuratury sarajevského kantonu. Některé takzvané hoaxy měly značný dopad. Začátkem října Ozbrojené síly Bosny a Hercegoviny zpřísnily bezpečnostní opatření v kasárnách a dalších objektech poté, co obdržely e-mail o možném teroristickém útoku. Podle médií byla adresa odesílatele vystopována až do Bulharska, vyšetřování probíhá. Falešné bombové hrozby donutily také bosenské a srbské úřady evakuovat hlavní letiště v Sarajevu a Bělehradě, což způsobilo problémy cestujícím. Při jednom incidentu, jehož terčem bylo bělehradské letiště, několik škol a ministerstvo školství v hlavním městě Srbska, policie identifikovala pachatele jako 12letého chlapce a podala podnět k zahájení trestního řízení proti jeho rodičům. Bezpečnostní expert Saša Živanović, bývalý vedoucí oddělení pro boj s kybernetickou kriminalitou na srbském ministerstvu vnitra, žije v Bělehradě, který jen za loňský rok zaznamenal více než 2000 falešných oznámení o nastražených bombách. Více než 1200 jich bylo doručeno na e-mailové adresy škol. "V těchto případech se žádá o mezinárodní právní pomoc, o shromáždění důkazů. Tyto údaje se nenacházejí v Bosně a Hercegovině nebo v jiné zemi regionu, ale na různých serverech po celém světě," upozornil Živanović. Mezinárodní právní pomoc je nutná k získání údajů o e-mailové adrese, ze které přišla vyhrůžka. Teprve na základě toho lze od domácích poskytovatelů vyžádat údaje o zařízení, z něhož byla odeslána. Podpis dohod s velkými technologickými společnostmi by podle něj urychlily vyšetřování. "Některé země mají dvoustranné smlouvy nebo dohody s velkými poskytovateli internetových služeb, jako je Meta, X nebo Google, na které se policie obrací přímo s příkazem státního zástupce. Tím se vyhnou liknavosti, která je často charakteristická pro mezinárodní právní pomoc," připomíná Živanović. Stejně jako v Bosně a Hercegovině i v Černé Hoře policie zjistila, že většinu falešných oznámení o bombách zasílají nezletilí. Podle údajů BIRN získaných od policie bylo od roku 2022 do letošního 8. října v Černé Hoře zaznamenáno 170 falešných výhrůžek bombou. Všechny přišly prostřednictvím e-mailu a většina byla zaslána základním a středním školám, některé ale také soudům. Od roku 2022 vyřešila policie v Černé Hoře 63 případů takovýchto falešných oznámení a vznesla obvinění proti sedmi nezletilým a jedné dospělé osobě za falešné oznámení a vyvolávání paniky. Policisté tvrdí, že falešné hrozby jsou často zasílány prostřednictvím e-mailových platforem, které ztěžují identifikaci uživatelů. "Technologie pokročily, zejména s využitím umělé inteligence. To komplikuje shromažďování důkazů, takže k identifikaci a stíhání pachatelů těchto trestných činů je zapotřebí delšího časového období," sdělila černohorská policie síti BIRN. Pro řešení takových případů jsou nutné vyčerpávající analýzy a kontroly, které často vyžadují zapojení zahraničních partnerských služeb a společností. Proto je zapotřebí k vyřešení těchto případů více času. Vzhledem k tomu, že většinu falešných výhrůžek zasílají nezletilí, musí podle Živanoviće náprava zahrnovat proaktivní přístup a rozhovory s mladými lidmi. "Některé z dětí, které to dělají, si ani neuvědomují, jak velké škody způsobují," řekl. "Jejich povědomí určitě není vyvinuto do té míry, a proto bychom s nimi měli diskutovat o důsledcích těchto činů," dodal Živanović. Černohorská policie tvrdí, že její vyšetřování odhalilo různé motivy pro zasílání falešných oznámení o bombách. "Z dosud vyřešených případů lze vyvodit, že se jedná většinou o nezletilé, kteří tak činí, aby se vyhnuli zkouškám ve vzdělávacích institucích, a často i pro zábavu," uvedla. Podle Živanoviče za některými hoaxy stojí efekt nápodoby. Někteří mladí lidé posílají vyhrůžky, protože chtějí vyniknout. "Když se dítě připojí k internetu, má dilema, zda být jako všichni ostatní, nebo se odlišit, aby se mohlo pochlubit," řekl. "Máte také motiv, že když se někdo musí zodpovídat z nějakého trestného činu (před soudem), pošle vyhrůžku, aby se tomu vyhnul," dodal. Policie v Černé Hoře s pokračujícími případy tvrdí, že plánuje zavést zlepšený postup pro to, jak oznámení o bombách vyhodnocovat. "Po obdržení oznámení bude analyzováno samotné oznámení - jeho obsah a všechny jeho součásti - a poté budou přijata další opatření z hlediska posouzení rizik," vysvětlila policie. abl nob

Papež schválil pobožnosti v Medjugorje, jsou podle něj prospěšné víře
Vatikán 19. září (ČTK) - Papež František dnes schválil pobožnosti v Medjugorje v Bosně a Hercegovině, kde se podle věřících zjevovala Panna Maria. Vatikánské úřady však ve své analýze neuvedly, že by hlášená zjevení v Medjugorje byla autentická nebo nadpřirozená, píší agentury Reuters a AP. EK doporučila začít jednání o vstupu Ukrajiny, Moldavska a Bosny do EU
Brusel 8. listopadu (ČTK) - Evropská komise dnes v pravidelném hodnocení ocenila reformy, které státy usilující o vstup do Evropské unie realizují, a doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou, Moldavskem a Bosnou a Hercegovinou, zatímco Gruzie by měla získat status kandidáta. Srbští nacionalisté asi ve volbách v Bosně a Hercegovině získali klíčové posty
Sarajevo 3. října (ČTK) - Bosenskosrbská nacionalistická strana SNSD zřejmě v nedělních volbách znovu získala křeslo v trojčlenném předsednictvu Bosny a Hercegoviny a její šéf Milorad Dodik směřuje k vítězství ve volbách prezidenta Republiky srbské (RS). Německý diplomat vzbudil v Bosně pozdvižení komentářem o místních politicích
Sarajevo 18. srpna (ČTK) - Německý diplomat Christian Schmidt, který je vysokým představitelem mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu, vzbudil v Bosně pozdvižení svým komentářem o místních politicích.

SLOVNÍK NAJÍT