Brusel

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Brusel". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Brusel je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

NYT: Kterak se v Bruselu zabydleli tropičtí ptáci

Brusel 17. listopadu (ČTK/The New York Times) - V rušné bruselské čtvrti Flagey si můžete být jisti dvěma věcmi: lidé budou stát frontu na hranolky v restauraci Frit Flagey a opodál budou sezobávat drobky holubi. Ale o pár set metrů dál se za soumraku odehrává scéna, která je výrazně méně belgická, napsal list The New York Times. Na strom u rybníka se slétají stovky zářivě zelených papoušků, které si spíše spojujeme s tropy západní Afriky nebo Indie než s šedivým, upršeným Bruselem. Přes noc tam podřimují, strom se díky nim zbarví do jasnějšího odstínu zelené, a za svítání odlétají. Počet papoušků druhu alexandr malý (Psittacula krameri) se v Bruselu zvýšil z několika málo kusů v 70. letech 20. století na dnešních zhruba deset tisíc. Stali se tak po holubech a vrabcích jedním z nejběžnějších ptáků v Bruselu. Vzhledem k tomu, že se populace volně žijících papoušků rozrostla, a to nejen v Bruselu, ale také v Londýně, Paříži a více než stovce dalších evropských měst, snaží se vědci pochopit, jak se ptáci pocházející z tropů mohli ocitnout a rozšířit v místním chladném podnebí. Jedním z vysvětlení přítomnosti tisíců papoušků, kteří dnes žijí v Bruselu, je, že jde o potomky mnohem menší skupiny ptáků, kteří byli v 70. letech 20. století vypuštěni z malé zoologické zahrady a zábavního parku Meli Park Heysel ve městě. Podle místních pověstí vypustil ředitel zoologické zahrady Guy Florizoone ptáky, protože chtěl městu dodat trochu zářivějších barev. "Počátkem bruselské populace bylo bezpochyby vypuštění několika desítek ptáků ze zoologické zahrady," řekl Diederik Strubbe, vědec zabývající se životním prostředím na Gentské univerzitě v Belgii, který zkoumal papouščí populaci v rámci své doktorské práce. Nyní osmdesátiletý Guy Florizoone potvrdil, že počátkem 70. let vypustil 40 až 50 papoušků v rámci experimentu, který nazval "Ptáci na svobodě", aby je návštěvníci mohli vidět venku. Většina papoušků se podle něj do zoo vrátila; několik ale na svobodě zůstalo. Sám je ale přesvědčený, že jeho experiment má jen malou souvislost s obrovským nárůstem populace papoušků v Belgii a celé Evropě včetně Británie. "Není možné, aby takové množství papoušků přeletělo kanál La Manche," řekl. "Toho nejsou schopní." Nárůst populace papoušků v Evropě podle něj urychlilo teplejší počasí v Evropě, což potvrdil i projekt ParrotNet na univerzitě v anglickém Kentu, který zkoumá úlohu papoušků v ekosystémech. Kromě mírnějších zim papoušci těží z nedostatku predátorů a bohatých zásob potravy ve městech, jako je Brusel, uvedli ornitologové. "Městské oblasti jsou jako restaurace s otevřeným bufetem zdarma," řekl Diederik Strubbe. Některým lidem může připadat hejno tropických ptáků v Bruselu nepřirozené a znepokojivé. Patří mezi ně i novinář Jimmy Foucault. "Tenhle ptačí druh v Belgii - je to prostě divné," řekl. V Bruselu však žijí harmonicky s ostatními druhy, protože město zachovalo staré stromy, které jsou ideální pro ptáky hnízdící v dutinách, jako jsou papoušci, řekl Jean-Yves Paquet, ředitel organizace Natagora, která se zaměřuje na ochranu životního prostředí v Bruselu. "V podstatě je tu dost místa pro všechny," řekl a dodal, že úřady požádaly veřejnost, aby ptáky nekrmila, ale jinak se nijak aktivně nesnaží omezit růst jejich populace. Přítomnost krásných, volně žijících zvířat může mít pozitivní vliv na duševní zdraví, řekl Jim Groombridge, předseda sítě ParrotNet a profesor biologické rozmanitosti na univerzitě v Kentu. Zatímco někteří lidé papoušky milují, jiní je považují za hlučné a otravné. Když se usídlili před bývalým velitelstvím NATO v Bruselu, rušili úředníky natolik, že vyzkoušeli celou řadu metod, jak je přimět, aby se přesunuli jinam. Mimo jiné jim z reproduktorů umístěných mezi stromy pouštěli nahrané hlasy sokolů a jestřábů. dk mka

V Poběžovicích je výstava o českému zakladateli Panevropy, žil tam na zámku

Poběžovice (Domažlicko) 24. července (ČTK) - V Poběžovicích na Domažlicku začala výstava věnovaná českému mysliteli Richardu Mikulášovi Coudenhove-Kalergimu, který žil na zdejším zámku a byl zakladatelem Panevropy, tedy autorem myšlenky o sjednocené Evropě. Od 8. září se přesune na tři týdny do domu Plzeňského kraje v Bruselu a bude součástí českého předsednictví v Radě EU. Teď je měsíc v bývalé spořitelně na náměstí, řekl ČTK starosta Martin Kopecký (ODS a nezávislí za Poběžovice). "Byl to světoobčan a velký Evropan. V Evropě a ve světě se to všude ví, u nás málo. Celý život opakoval, že vyspěl a formoval se po všech stránkách v Poběžovicích," řekl územní ředitel Národního památkového ústavu Petr Pavelec. Byl v blízkém kontaktu s T. G. Masarykem, s nímž konzultoval kroky, které souvisely se vznikem Panevropy. A s Edvardem Benešem, tehdejším ministrem zahraničním věcí, i s Milanem Hodžou, předsedou vlády. Beneš ho vybavil československým diplomatickým pasem a ten mu umožnil pronikat do nejvyšších pater evropské politiky, získávat kontakty a budovat celou ideu sjednocené Evropy. "Česká stopa je úplně zásadní. V době českého předsednictví je to přesně 100 let, kdy publikoval své první teze, což je ideální příležitost, jak o všech věcech a souvislostech dát vědět," uvedl. Mezi prvními osmi tezemi z roku 1922 jsou jednotný trh a měna a společná obrana. "Zejména aktuální je bod, kde mluví o tom, že proti totalitnímu režimu na východě, tehdejšímu Sovětskému svazu, je třeba vybudovat silné opevnění, aby neohrožoval evropskou jednotu. A když se Winston Churchill po válce ujal myšlenky evropského sjednocení, tak podstatné kroky osobně konzultoval s Richardem Coudenhove-Kalergim, k jehož prvním pamětem, vydaným v roce 1953 v Londýně, napsal Churchill předmluvu," uvedl. Výstava v Poběžovicích odhaluje většinou nově odkryté zdroje, třeba dopisy s Masarykem a jeho knihy, které věnoval Masarykovi a Benešovi. "Díky jeho kontaktům s Masarykem a Benešem se myšlenka panevropské unie rozšířila do světa velice rychle," řekl Kopecký. Poběžovice se na něj hodně odkazují, protože se myšlenka Panevropy zrodila právě u nich. "Richard se hodně inspiroval otcem, který byl diplomat a působil v Japonsku a dalších zemích," řekl. Richard se narodil v Tokiu v roce 1894, kde byl jeho otec hrabě Jindřich, který ovládal 18 jazyků, velvyslancem a oženil se tam s Micuko Aojamovou, dcerou místního obchodníka. Na zámek do Poběžovic se rodina vrátila, když byl Richardovi rok. Získal tam důkladné vzdělání. Pak studoval ve Vídni, kde se ve 22 letech stal doktorem filozofie. "Japonci sem hodně jezdí a jsou tu části zámku, které byly opravené díky jejich sbírkám," řekl Kopecký. Město se k jejich vlivu odkazuje také zenovou zahradou míru, typickou japonskou stavbou, vybudovanou v roce 2015. Výstavu pořádají Poběžovice i proto, aby dosáhly na dotace na obnovu svého zámku, kam kvůli špatnému stavu lidé nemohou. Náklady na obnovu staré části by si vyžádaly 600 až 700 milionů Kč. Naposledy byla před 20 lety opravena střecha jižního křídla. Letos zahájí obnovu střechy s barokním krovem. Přijde na 15 milionů Kč, ale v první etapě bude mít město jen dva miliony ze své kasy, od kraje a ministerstva kultury. Do konce roku bude mít dále architektonickou studii. "A s krajem intenzivně pracujeme na tom, aby byl (zámek) prohlášený národní kulturní památkou, pak by mohly být dotace vyšší," řekl Kopecký. Novější oddělené jižní křídlo by mělo být kulturním centrem se sálem, ubytováním pro turisty a kavárnou, což by stálo 80 milionů Kč. "Poběžovicím určitě pomůžeme. Ale hlavně to není jenom otázka naše, ale celé republiky a celé Evropy. Budeme se je snažit i v rámci předsednictví propagovat, i proto bude ta výstava v Bruselu, aby se nám podařilo sehnat na zámek i evropské peníze. Osobnost, která tu žila, má význam nejen pro město, ale pro celou Evropu," uvedl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Václav Prokš mol

SLOVNÍK NAJÍT