Býčí skála

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Býčí skála". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Býčí skála je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Před Býčí skálou se dnes odehrála pravěká slavnost s rituálním vozem

Adamov (Blanensko) 17. září (ČTK) - Před Býčí skálou u Adamova na Blanensku se dnes odehrála pravěká slavnost u příležitosti 150. výročí slavného archeologického nálezu Jindřicha Wankela. Stovky lidí zde sledovaly průvod, v němž šli lidé oblečeni do oděvů, které odpovídaly šestému století před naším letopočtem, tedy době halštatské, kdy se začalo zpracovávat železo. Průvodu dominovala replika rituálního vozu, kterých bylo v jeskyni nalezeno šest. Akci s názvem Návrat do Býčí skály uspořádalo Muzeum Blanenska s archeology z Univerzity Palackého a Univerzity Karlovy. Slavnostní vůz vznikl jako diplomová práce Zdeňka Čermáka pod vedením Martina Golce z olomoucké univerzity. Dřevěné části jsou okované bronzem či železem. "Jedná se o nejluxusnější předmět moravského pravěku. Šest z 12 nalezených vozů v Evropě z tohoto období přitom pochází právě z Býčí skály," říkal při představení vozu Golec. Na voze, který bude posléze exponátem muzea v Blansku, přijela bohyně úrody. Lidé pak mohli sledovat zápasení pravěkých mužů s jednoduchými zbraněmi a také ochutnávat pravěké pivo. O rekonstrukci jeho přípravy se pokusil Lukáš Kučera. "Vyrábělo se z prosa a bylinek, hlavně z pelyňku. A to, že chutná hodně kysele, je dané tím, že kvasilo nadivoko a kvasinky produkují kyselinu mléčnou. Tehdejším lidem možná ani nešlo tolik o to, jak chutná, ale jaké mělo účinky," řekl Kučera. Lidé si také mohli prohlédnout výjimečně zpřístupněný jeskynní prostor v Býčí skále, kde Wankel uskutečnil fenomenální nálezy. Šlo o znetvořené kostry 40 lidí právě z doby halštatské. Byly to ostatky převážně mladých žen, s uťatou hlavou či údy. V posledních letech zde působili archeologové právě pod vedením Golce, kteří uvádějí, že něšlo o jednorázový pohřeb, ale že jeskyně sloužila přes 100 let jako pohřebiště halštatských elit. Před dvěma lety se také odborníkům podařilo zrekonstruovat možnou podobu tzv. princezny z Býčí skály na základě lebky. Byla to zhruba třicetiletá žena, která byla obětována. Wankel zde také ve své době našel tisíce různých předmětů včetně šperků, zbraní či nádob. mei hj

V Býčí skále je asi pohřbena vládnoucí elita z období před naším letopočtem

Olomouc 29. července (ČTK) - Zřejmě několik generací tehdejší vládnoucí elity bylo pohřbeno v Býčí skále na Blanensku, která v šestém a pátém století před naším letopočtem sloužila k ukládání těl zemřelých. Vyplývá to z revizního výzkumu této lokality, na kterém se podíleli archeologové z Univerzity Palackého v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze ve spolupráci s kolegy z dalších univerzit a institucí. ČTK to dnes sdělil mluvčí UP Egon Havrlant. První předběžné výsledky výzkumu archeologové představí v září na konferenci Kras, jeskyně a lidé v Blansku. "Mrtví velmožové a velmožky byli s pohřební výbavou, jídlem a dary uloženi v dřevěných komorách obložených kameny. Domníváme se, že šlo o jeskynní svatyni z let 575 až 450 před naším letopočtem. Identifikovali jsme nedávno i fragmenty šesti pohřebních vozů, což je polovina z celkového počtu na území Evropy z tohoto období," uvedl vedoucí výzkumu Martin Golec z katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Cílem výzkumu vědců z několika českých univerzit bylo znovu probádat lokalitu Býčí skály, kterou v roce 1872 zkoumal Heinrich Wankel. Kromě nálezů úlomků keramiky, dřevěných vozů s kovovými ozdobami, šperků a zbraní přinesl výzkum postupně nové a často také zásadní poznatky. "Po Wankelově výzkumu zůstala řada otázek. Donedávna se například myslelo, že ostatky lidí a předmětů ležely pod zemí v černé vrstvě, která vznikla hořením. Teď vše ale nasvědčuje tomu, že šlo o přirozený proces tlení. Nám se totiž podařilo pod betonovou podlahou jeskyně najít ve čtyřech sondách neporušenou původní vrstvu a zrekonstruovat dávnou podobu jeskyně," podotkl Golec. Způsob ukládání mrtvých těl v místě, kudy protéká podzemní potok při velkých povodních, je podle podle odborníků naprosto unikátní. "Prostory v Býčí skále místy zaplavovala a dodnes tu a tam zaplavuje voda. Nikdy jsme se s podobným ukládáním mrtvých do povodňového řečiště nesetkali. V Evropě není známé," upozornil Golec. Archeologové se domnívají, že tento způsob pohřbívání byl zvolen záměrně a jednalo se o symbolický akt. "Naši předkové věřili, že pod zemí mrtvý patří bohu či bohům a jiným bytostem a že hříchy z pozemského světa odplaví voda. Tehdejší elity se rády stavěly mezi lidi a bohy, což je nesmírně zajímavá věc. Nabízí se zde očistná úloha vody. Bude úkolem dalšího teoretického výzkumu nejen tato, ale všechna terénní data správně interpretovat," dodal Golec. beh sd

SLOVNÍK NAJÍT