Černobyl

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Černobyl". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Černobyl je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Zemřel bývalý ředitel černobylské elektrárny, za havárii byl odsouzen na 10 let

Kyjev 14. října (ČTK) - Někdejší první ředitel černobylské jaderné elektrárny Viktor Brjuchanov zemřel ve středu ve věku 85 let. Oznámila to média s odvoláním na facebook elektrárny, která po celém světě proslula nejhorší jadernou havárií před 35 lety, 26. dubna 1986. V červenci 1988 byl Brjuchanov odsouzen na deset let, v září 1991 byl podmínečně propuštěn na svobodu; za mřížemi - spolu s vazbou - si odpykal polovinu trestu. Po propuštění z vězení si podle tisku práci znovu našel jen v Černobylu. "Černobylská katastrofa se na 35. výročí znovu připomněla. Zemřel člověk, který byl oficiálně prohlášen za jednoho z hlavních viníků," napsal ruský list Argumenty i fakty. "Celý život Viktora Brjuchanova byl rozdělen na 'před' a 'po'. První zahrnoval skvělou kariéru, pocty a úcty, druhý hanbu, soud, vězeňský tábor a postupné zapomnění," dodal. Naposledy se na Brjuchanova podle listu vzpomínalo předloni kvůli seriálu Černobyl, ale bývalý ředitel byl už tehdy těžce nemocen, prakticky přišel o zrak a už nedokázal říct, jak hodnotí svého "dvojníka" v podání západních filmařů. "Ředitel černobylské elektrárny měl svou pravdu, stejně nejednoznačnou jako prakticky vše v dějinách této katastrofy," napsal ruský list. Rodák z Taškentu byl v 34 letech jmenován ředitelem v Černobylu, kde stavba jaderné elektrárny teprve začínala. V roce 1986 byl podnik vyhlášen nejlepším v ministerstvu energetiky Sovětského svazu a čekala se nová vyznamenání. Místo toho přišel noční telefonát od kolegy, že se něco stalo. Do elektrárny se ředitel nedovolal, a tak nasedl na autobus, který vezl do práce novou směnu. U čtvrtého bloku si všiml, že chybí vrchní část, ale ještě ho nenapadlo, že vybuchl reaktor. Brjuchanov v pozdějších rozhovorech tvrdil, že jako první žádal o evakuaci města Pripjať, kde bydleli pracovníci elektrárny, ale místní úřady podle něj čekaly na pokyn z Moskvy. Ukrajinská tajná služba SBU letos na výročí havárie zveřejnila utajované dokumenty, včetně Brjuchanovova hlášení, ve kterém psal, že situace ve městě Pripjať a v okolí je normální a úroveň radiace pod kontrolou, připomněla agentura TASS a dodala, že radiace po explozi čtvrtého reaktoru elektrárny kontaminovala desetitisíce kilometrů čtverečních na Ukrajině, v Bělorusku a Rusku s miliony obyvatel. V červnu 1986 si Brjuchanova pozvali na zasedání politbyra, vyslechli jeho vysvětlení katastrofy a vyloučili ho z komunistické strany. Následovalo odvolání z ředitelské funkce a v srpnu zatčení a obvinění. Ve vazební věznici tajné policie KGB lékaři při vyšetření zjistili, že během likvidace následků havárie obdržel padesátinásobek povolené roční dávky radiace. Odsouzení a přísnost trestu Brjuchanova šokovala, napsaly Argumenty i fakty. Po propuštění z vězení - kdy se již rozpadal Sovětský svaz - nemohl sehnat práci. Nakonec se vrátil do Černobylu, kde jej vřele přivítali a jmenovali náčelníkem technického oddělení. Většina spolupracovníků ho pokládala za "obětního beránka", na kterého shodili vinu za katastrofu. Ostatně sám Brjuchanov říkal, že nebyl žádný jaderný fyzik, ale energetik. Odstavení ostatních jaderných reaktorů v Černobylu odmítal. V posledních letech mu selhávalo zdraví a invalidní důchod nepostačoval. "Černobyl je můj kříž, který ponesu do konce," říkával příbuzným. msk jrm

Sovětská tajná policie KGB vyšetřovala výbuch v Černobylu jako teroristický útok

Kyjev/Moskva 26. dubna (ČTK) - Sovětská tajná policie KGB svého času "zcela vážně" vyšetřovala možnost, že příčinou výbuchu jednoho z reaktorů v jaderné elektrárny v Černobylu před 35 lety mohl být teroristický útok. Tvrdí to penzionovaný generál tajné služby Anatolij Tkačuk, který svého času velel operativní skupině KGB v černobylské zóně. "Vyslýchali jsme mnoho lidí jako svědky neobvyklých jevů, které nepřímo mohly vypovídat o zásahu člověka. Takových tvrzení jsme si museli všímat a pečlivě je prověřit," řekl Tkačuk agentuře RIA Novosti. Během vyšetřování se znovu prověřovala i celá historie výstavby jaderné elektrárny. Podle generála vyšlo najevo množství vad již při stavbě, a tak se posuzovala i verze, zda "příčinou havárie nebylo zhroucení nějakých konstrukcí". Nejhorší havárii v dějinách jaderné energetiky způsobily chyby obsluhy čtvrtého reaktoru, který v důsledku explodoval. Sovětské úřady katastrofu ještě zhoršily tím, že nesdělily veřejnosti, co se stalo, ačkoliv již druhý den evakuovaly nedaleké město Pripjať. Dva miliony obyvatel 110 kilometrů vzdáleného Kyjeva ale nebyly varovány před nebezpečím radioaktivního spadu. Svět se o havárii dozvěděl až poté, co ve Švédsku naměřili zvýšenou radiaci. Nakonec bylo z okolí Černobylu evakuováno více než 100.000 lidí a v třicetikilometrovém okruhu okolo elektrárny byla zřízena "zakázaná zóna". Sama elektrárna byla uzavřena až v prosinci 2000. Radiace unikala z trosek reaktoru až do roku 2019, kdy celou budovu překryl obrovský kryt a následně roboti pod krytem začali rozebírat reaktor, připomněla agentura AP. Ukrajinské úřady nyní usilují o to, aby tento "památník lidských chyb" byl zapsán na seznam světového dědictví UNESCO jako "jedinečné místo, zajímavé pro celé lidstvo". A sami Ukrajinci zde "hledají inspiraci, útěchu i příjem", poznamenala AP. "Toto je místo tragédie a paměti, ale také je to místo, kde lze vidět, jak člověk dokáže překonat důsledky globální katastrofy," prohlásil náměstek ukrajinského ministra životního prostředí Bohdan Boruchovskyj. "Chceme, aby se tu objevil nový příběh - aby to nebyla to zóna vyloučení, ale zóna rozvoje a oživení," dodal. To zahrnuje i podporu cestovního ruchu. Ostatně po oceňovaném televizním seriálu z roku 2019 se počet turistů v černobylské zóně zdvojnásobil a úřady doufají v pokračování zájmu, jakmile pomine pandemie. Jedním z hlavních lákadel je prohlídka zřícenin kdysi moderního města Pripjať, které mívalo 50.000 obyvatel, ale nyní mu vládne rozpad a vegetace. Pracuje se na vybudování cest, které návštěvníkům usnadní procházky ruinami. Ukrajina se také rozhodla využít opuštěnou zónu jako místo pro centralizované úložiště vyhořelého paliva ze čtyř zbývajících jaderných elektráren v zemi, které má být otevřeno letos. Až donedávna se palivo likvidovalo v Rusku. Skladování vyhořelého paliva doma ušetří zemi odhadem 200 milionů dolarů ročně. Přestože úroveň radiace v zóně je dostatečně nízká, aby ji mohli turisté navštívit, je trvalý pobyt zakázán. Žije tu ale více než stovka lidí, navzdory všem příkazům. "Je velké štěstí žít doma, je ale smutné, že už to tady není takové jako bývalo," řekl AP bývalý učitel Jevgenij Markevič (85), který si tu pěstuje na zahrádce brambory a okurky. Bezprostředně po nehodě zemřelo asi 30 pracovníků elektrárny a hasičů, později následkům radiace podlehly tisíce lidí. K překvapení mnoha lidí, kteří očekávali, že tato oblast může zůstat po staletí mrtvou, se tu daří divoké zvěři: na území opuštěném lidmi žijí medvědi, zubři, vlci, rysi, divocí koně a desítky druhů ptáků. Podle vědců se zvířata ukázala mnohem odolnější vůči záření, než se očekávalo, a dokázala se rychle přizpůsobit. msk mka

SLOVNÍK NAJÍT