Československo

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Československo". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Československo je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Badatelka: Čechoslováci masivně pomohli uprchlíkům z Ruska, hlavně studentům

Praha 7. března (ČTK) - Čechoslováci za první republiky pomohli desítkám tisíc lidí z Ruské říše, kteří prchali před bolševismem a občanskou válkou. Díky akci, iniciované vládou, přišlo do Československa mnoho uznávaných odborníků a vědců i mladých lidí, kteří zde studovali. ČTK to v rozhovoru řekla historička a slavistka Dana Hašková ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Československo podle ní bylo jedinou zemí, kde se pomoc uskutečnila v tak masovém měřítku. Hašková se zabývá historií a osobnostmi ruské emigrace. Na rozsáhlou humanitární akci stát mezi lety 1921 až 1936 vynaložil přes miliardu československých korun. Vláda podle Haškové však už v roce 1919 schválila tzv. Podpůrnou akci ve prospěch uprchlíků. Měly ji na starosti ministerstva, vládní úřady a Československý červený kříž. "Ruská pomocná akce jako státní akce byla zahájena v roce 1921," řekla s tím, že šlo pomoc lidem všech národností někdejší Ruské říše. "Podle odhadů zhruba 60 - 70 procent příchozích tvořili etničtí Rusové, zbytek Ukrajinci, ti z větší části, Bělorusové, Gruzínci, Karaimové či Kalmykové," popsala. Největší vlna přišla v půli 20. let, tehdy bylo v zemi odhadem 30.000 uprchlíků. "Přesná čísla nejsou. Když emigrant přišel sem a vzal si Češku, která tu měla zázemí, vypadl z evidence. Spousta se jich nehlásila k ruské emigraci, protože měli strach, že budou vydáni zpátky do Ruska," uvedla historička s tím, že v roce 1931 zde bylo registrováno 22.000 uprchlíků z Ruska, v roce 1938 osm tisíc. "Studentů tu bylo opravdu hodně. Předpokládali, že se za rok, dva vrátí domů. S tou myšlenkou vznikla i Ruská pomocná akce - že to bude na pár let," uvedla. Fungovala tu ruská gymnázia, Ruská lidová univerzita, i řada vědeckých institucí a emigrantských spolků. Byla zde ale i Ukrajinská svobodná univerzita, ukrajinské gymnázium a v Poděbradech byla založena Ukrajinská hospodářská akademie. Postupně však emigranti v tisících nastupovaly i na tuzemské vysoké školy. "Dostávali finanční podporu, z níž se dalo velmi skromně vyžít, a byla vázaná na studijní výsledky," popsala Hašková. Po absolvování pak mnozí odešli do jiných zemí, i proto, že během hospodářské krize Československo zákonem upřednostnilo zaměstnávání československých občanů a občanek. Invalidé, nemajetní a staří lidé také pobírali finanční podporu. Mnozí emigranti, většinou kozáci, pak podle Haškové pracovali v zemědělství, kde byl po první světové válce nedostatek sil. Podle badatelky Čechoslováci přijali emigranty dobře. "Byla tu poměrně silná tradice rusofilství, emigranti měli podporu prezidenta Masaryka, což jim v očích lidí přidávalo. Lidé s nimi také soucítili. Problém byl, že mezi emigrací byla spousta cíleně nasazených bolševických agentů," dodala. Z emigrantů, kteří v Československu zůstali, se etablovala řada odborníků a intelektuálů. Hašková připomněla Lva Spinadela, který v Československu založil obor anesteziologie, geologa Dimitrije Andrusova, zakladatele Geologického ústavu Slovenské akademie věd, nebo uznávaného tankového konstruktéra Alexeje Surina. Po druhé světové válce však byly také stovky z emigrantů odvlečeny sovětskými agenty do gulagů. sar jw

SLOVNÍK NAJÍT