Heslo chorál
SLOVNÍK
NAJÍT
Chomutovsko
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Chomutovsko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Chomutovsko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Archeologové našli v Kadani, kde se opravuje jez, šestikrejcar a zlatý špendlík
Kadaň (Chomutovsko) 14. srpna (ČTK) - Archeologové našli v Kadani na Chomutovsku, kde se opravuje jez, šestikrejcar z roku 1800, zlatý špendlík, základy staveb z první poloviny 19. století a keramiku z 16. století. ČTK o tom dnes informovala mluvčí Povodí Ohře Dana Zikešová. Výzkum se odehrává v lokalitě, kde se bude stavět nový rybí přechod. Původní dřevěný jez vedl k říčnímu ostrovu Písečná hlava. Vzdutou vodu přiváděl k mlýnskému náhonu tzv. Českého neboli Steinkopfova mlýna. Proti mlýnu se na ostrově v minulosti nacházel areál menších mlýnských staveb, z nichž některé byly také opatřeny vodními koly. Záchranný archeologický výzkum provádí Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech. "První sondy a průběh skrývky nejprve naznačovaly, že vše bylo při stavbě betonového jezu v 60. letech 20. století zničeno. Poté nám však stavebníci oznámili nález pozůstatků staré ochranné zdi a postupně se podařilo nalézt i základy všech dalších staveb areálu. Stály zde nepochybně již kolem roku 1842 a v druhé polovině 19. století byly přestavovány," uvedl vedoucí výzkumu Kryštof Derner. Archeologové našli dřevěné kůly a vodorovně uložené trámy, mezi nimiž se podařilo rozlišit tři různé konstrukce, které leží v rozdílné hloubce. Celkem našli a popsali 143 dřev. Přesnou dataci těchto konstrukcí umožní dendrochronologie. "Jedná se o nejrozsáhlejší podobný výzkum v Kadani. Nejzajímavějšími nálezy tzv. hmotné kultury je šestikrejcar Františka II. z roku 1800 a zlatý špendlík. Ten byl patrně původně nošen jako ozdobná součást honosného oděvu," uvedl Derner. Hlavní fáze archeologického průzkumu skončí podle Zikešové pravděpodobně tento týden. fir hjBarokní zámek Poláky na Chomutovsku se po opravě otevřel veřejnosti
Poláky (Chomutovsko) 15. června (ČTK) - Barokní zámek Poláky u Kadaně na Chomutovsku se otvírá veřejnosti. Lidé si dnes poprvé mohli projít prohlídkový okruh, jehož součástí jsou rekonstruované prostory i neopravené místnosti. Podoba pokojů se vrací do období před sto lety. V pracích na objektu, který byl zapsán na seznam ohrožených památek, bude majitel Miloš Dempír pokračovat, v příštím roce je v plánu oprava přízemí, řekl ČTK. Zchátralý objekt koupil Dempír od soukromé firmy v roce 2020. 'Vedla mě k tomu touha zachránit zapomenutou památku,' uvedl. Léta pracoval jako kastelán, proto věděl, co ho čeká. 'Protože jsem chtěl, aby na zámku vznikl prohlídkový okruh, nikoliv ubytování nebo nějaká atrakce, velmi dobře jsme se sladili s památkáři a podařilo se nadchnout i místní,' řekl. Zámecký areál včetně parku nadšenci nejprve očistili od náletů. Následně se podařilo obnovit secesní vilu sloužící v minulosti správci velkostatku, zajistit statiku zámecké budovy, renovovat střechy, krovy, okna a také polovinu interiérů zámku. Finančně pomohl Ústecký kraj, ministerstvo kultury a dárci. 'K dnešku se proinvestovalo 11 milionů korun,' uvedl Dempír. Návštěvníci si mohou prohlédnout 12 prostor převážně v prvním patře zámku. Z nich polovina je v autentickém neobnoveném stavu a v kontrastu k nim druhá polovina po provedení rekonstrukce. 'Podařilo se kupodivu zachránit maximum prvků původní výzdoby. Sice zámek masivně chátral, lidé vyřezali část krovu, rozkradli části kachlových kamen a zůstala jen holá budova, ale nikdo neničil výzdobu, zachovaly se štuky, parkety,' řekl majitel. Místo bylo osídlené od roku 1165. Původně zde byl opevněný hospodářský dvůr cisterciáckého kláštera ve Waldsassenu, následně gotická tvrz bratří Vlka a Bavora z Poláků, potom renesanční a barokní zámek. Nynější novobarokní podobu získal v letech 1924–1928 za vlastnictví manželů Hradčovských. Od roku 1948 byl využíván státním statkem, po roce 1992 byl zcela opuštěn. Všechny prostory jsou nyní plně vybavené a představují, jak se na zámku žilo před sto lety. Zařízení pochází z rodinných sbírek majitele, zčásti bylo zakoupeno z historických nemovitostí v regionu a částečně pochází z darů. Ze zámeckých prostor vyniká vstupní hala se schodištěm, zaujímající zhruba čtvrtinu celé stavby, pracovna, velká jídelna, společenský a dámský salon, dětský pokoj, pokoj komorné nebo ložnice. Raritou jsou nedávno objevené, odkryté a zrestaurované barokní záklopové stropy ve dvou pokojích. Otevřen bude zámek o víkendech, o prázdninách každý den. Dempír počítá s tím, že nadále se budou konat v areálu různé kulturní akce. K dispozici je lidem na venkovním nádvoří občerstvení. fir rot
Blatno v Krušných horách pokračuje v opravě kostela, kam vrátí původní varhany
Blatno 24. prosince (ČTK) - Malá obec Blatno v Krušných horách začne v příštím roce opravovat kůr v kostele sv. Michaela Archanděla. Rekonstrukce je nutná k tomu, aby se do svatostánku vrátily původní varhany. Majitel zámku Poláky na Chomutovsku založil sbírku na záchranu kočárovny
Chbany (Chomutovsko) 6. dubna (ČTK) - Částečně opravený areál barokního zámku Poláky na Chomutovsku je stále v ohrožení. Nedávno se například sesunula zeď kočárovny. Na záchranu hodnotné budovy majitel Miloš Dempír založil sbírku.
Blatno 24. prosince (ČTK) - Malá obec Blatno v Krušných horách začne v příštím roce opravovat kůr v kostele sv. Michaela Archanděla. Rekonstrukce je nutná k tomu, aby se do svatostánku vrátily původní varhany. Majitel zámku Poláky na Chomutovsku založil sbírku na záchranu kočárovny
Chbany (Chomutovsko) 6. dubna (ČTK) - Částečně opravený areál barokního zámku Poláky na Chomutovsku je stále v ohrožení. Nedávno se například sesunula zeď kočárovny. Na záchranu hodnotné budovy majitel Miloš Dempír založil sbírku.
JÁ ZLATOVNA .CZ