Chorvatsko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Chorvatsko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Chorvatsko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

ČT: Bombu do letadla zříceného na Děčínsku dal chorvatský nacionalista Senić

Praha 11. listopadu (ČTK) - Bombu do letadla jugoslávské letecké společnosti JAT, které se v lednu 1972 zřítilo poblíž České Kamenice na Děčínsku, umístil jeden z pasažérů, chorvatský nacionalista Josip Senić. Vystoupil při mezipřistání a krátce po atentátu byl zavražděn. S odvoláním na švédskou televizi TV4 to dnes uvedla Česká televize. Při zřícení letadla zemřelo 27 lidí, přežila jedna letuška. Nehodu letounu podle oficiálních výsledků vyšetřování způsobila nálož nastražená v jednom z kufrů. Pachatele útoku se ale dosud vypátrat nepodařilo, ačkoli se k němu krátce po činu přihlásili ustašovci, chorvatští odpůrci Titova komunistického režimu. Švédští reportéři nyní podle ČT našli v chorvatských archivech dokumenty, podle kterých jugoslávští zpravodajci hned v roce 1972 došli k závěru, že bombu dal do letadla člen nacionalistického Chorvatského revolučního bratrstva Senić. Z letadla na trase ze Stockholmu do Bělehradu vystoupil Senić při mezipřistání v Kodani. Po dvou měsících od pádu letounu byl nalezen zavražděný v Německu, zjistila švédská televize. Tři z jeho kompliců ještě žijí. TV4 uvedla, že kvůli atentátu nebyl nikdo obviněn z trestného činu. Radikální bojovníci za nezávislost Chorvatska byli počátkem 70. let velmi aktivní, na kontě měli třeba přepadení jugoslávské ambasády ve Stockholmu nebo únos amerického letadla. Jedinou přeživší pádu letounu Douglas DC-9 poblíž České Kamenice z 26. ledna 1972 Vesnu Vulovičovou v obavě z možného atentátu po návratu do Bělehradu hlídala po celý tříměsíční pobyt v nemocnici ochranka. Život Vulovičové zachránilo to, že se zaklínila ve zbytku zádi letadla, a pád trosek také zbrzdily větve stromů a prudký svah, do kterého narazily. Její vyléčení bylo tehdy považováno za velký úspěch československého zdravotnictví. Její přežití volného pádu bez padáku z více než deseti kilometrů je podle Guinnessovy knihy rekordní. dvd rot

Novinář: Zášť mezi prezidentem a premiérem polarizuje chorvatskou společnost

Záhřeb 17. května (zvláštní zpravodaj ČTK Adam Blažej) - Letitá osobní zášť mezi prezidentem Zoranem Milanovičem a premiérem Andrejem Plenkovičem polarizuje společnost v Chorvatsku a stala se středobodem místní politiky. Nedávné parlamentní volby tento negativní trend dále prohloubily. V rozhovoru s ČTK to řekl chorvatský novinář Tomislav Krasnec, autor nově vydané knihy o věčném nepřátelství dvou v současnosti nejvýznamnějších politiků v zemi. Vzájemná averze obou činitelů, která se datuje od jejich společného působení v chorvatské diplomacii v 90. letech, plní titulky médií léta. Od chvíle, kdy Milanović v roce 2020 nastoupil do prezidentského úřadu, však přerostla v hotovou politickou válku plnou osobních útoků a naschválů, míní dlouholetý korespondent deníku Večernji list v Bruselu. Jeho kniha Nepřátelé z čista jasna (Neprijatelji iz čista mira) vyšla krátce před dubnovými parlamentními volbami a setkala se s velkým ohlasem chorvatských médií. Na základě desítek rozhovorů se zasvěcenými osobami v ní Krasnec paralelně popisuje biografie i charakterové rysy obou hlavních protagonistů. 'Přátelé se mezi sebou začínají hádat, kdo je lepší - jestli Milanović, nebo Plenković. Dopadá to i na obyčejné lidi a jejich vztahy,' uvedl k rostoucí polarizaci v chorvatské společnosti Krasnec. 'Je jen málo těch, kteří stojí ve středu a nechtějí být na straně jednoho ani druhého,' dodal s tím, že v Chorvatsku v tomto ohledu panuje do značné míry 'fanouškovská' atmosféra, kde chybí racionalita. Vidí také paralely se Spojenými státy a kontroverzemi, které tam vyvolává osobnost exprezidenta Donalda Trumpa. Za kontroverznějšího z dvojice Plenković-Milanović označil Krasnec současného chorvatského prezidenta, jehož charakterovým rysem je podle něj neustálé vytváření napětí a sporů. 'On vždy musí být proti tomu, co říká Plenković,' uvedl s tím, že příkladem toho může být chorvatský postoj k Ukrajině. Zatímco předseda vlády se dlouhodobě angažoval ve prospěch Kyjeva, prezident západní pomoc Ruskem napadené zemi opakovaně odmítl, za což si vysloužil veřejnou pochvalu od kremelských propagandistů. Osobní zášť mezi Plenkovičem a Milanovičem se promítla také do dubnových parlamentních voleb, v nichž prezident šokoval veřejnost oznámením své kandidatury do Saboru a rovněž záměrem stát se premiérem. Plenković to označil za pokus o puč a ústavní soud následně Milanovičovi kandidaturu zakázal, pokud předtím nerezignuje na prezidentský post. To Milanović odmítl učinit. 'Milanović chtěl být v zápase současně hráčem a rozhodčím a navíc i chuligánem, který přeruší utkání a zmlátí ostatní hráče. Byla to neobvyklá, bláznivá situace,' uvedl Krasnec. Prezident podle něj vsadil vše na jednu kartu - a prohrál. Ve volbách zvítězilo Plenkovičovo Chorvatské demokratické společenství (HDZ) a sám Plenković má díky ohlášené koalici s krajně pravicovým Vlasteneckým hnutím (DP) nakročeno k tomu stát se potřetí v řadě chorvatským premiérem, což se dosud nikomu před ním nepovedlo. 'Vztah mezi nimi je nyní po celé té kampani ještě horší,' míní Krasnec. Teprve další politický vývoj však podle něj ukáže, kam se bude jejich rivalita dále vyvíjet. Otázkou také je, nakolik toto neúspěšné politické dobrodružství ovlivní další Milanovičovu politickou kariéru a jeho případné snahy o znovuzvolení v prezidentských volbách na konci tohoto roku. Podle chorvatského novináře je možné očekávat, že momentálně silná polarizace se promítne do vyšší účasti v červnových volbách do Evropského parlamentu, která v Chorvatsku, podobně jako v Česku, bývá mezi nejnižšími v celé Evropské unii. Zamíchat kartami na chorvatské politické scéně by mohl případný odchod Plenkoviče do Bruselu, uvedl Krasnec s tím, že o chorvatském premiérovi se spekuluje jako o 'náhradním kandidátovi' na šéfa Evropské komise, pokud by dosavadní šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová nezískala dostatečnou podporu pro pokračování ve funkci. Plenkovičovu kandidaturu za HDZ v evropských volbách je podle bývalého korespondenta v Bruselu možné interpretovat jako snahu získat dodatečnou legitimitu před možným soubojem o některou z unijních funkcí. abl jrm

Lipavský se v Chorvatsku setkal se zástupci českých krajanů
Daruvar (Chorvatsko) 19. října (zvláštní zpravodajka ČTK) - Český ministr zahraničí Jan Lipavský se dnes setkal se zástupci české komunity v chorvatském Daruvaru, kde navštívil českou školu, školku a české kulturní centrum. Deutsche Welle: Chorvatské ochránce životního prostředí znepokojují turisté
Záhřeb 25. září (ČTK/Deutsche Welle) - Chorvatsko je opět velmi oblíbenou turistickou destinací a podle chorvatského ministerstva cestovního ruchu se letos očekává, že počet návštěvníků překoná rekord z roku 2019, napsal zpravodajský server Deutsche Welle. Chorvatsko slaví za účasti von der Leyenové vstup do Schengenu a eurozóny
Záhřeb 1. ledna (ČTK) - Chorvatský premiér Andrej Plenković dnes uvítal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou na hraničním přechodu se Slovinskem, aby společně oslavili vstup Chorvatska do schengenského prostoru volného pohybu. Chorvatsko slaví za účasti von der Leyenové vstup do Schengenu a eurozóny
Záhřeb 1. ledna (ČTK) - Chorvatský premiér Andrej Plenković dnes uvítal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou na hraničním přechodu se Slovinskem, aby společně oslavili vstup Chorvatska do schengenského prostoru volného pohybu. Výstava v Muzeu umění v Olomouci představí uměleckou skupiny BOSCH-BOSCH
Olomouc 2. června (ČTK) - Tvorbu neoavantgardní umělecké skupiny BOSCH+BOSCH, která se před více než 50 lety zrodila v srbském městě Subotica, představí poprvé v Česku na výstavě nazvané BOSCH+BOSCH GROUP/Marinko Sudac Collection olomoucké Muzeum umění. Chorvaté chtějí na euromincích Nikolu Teslu, na bankovkách ho mají i Srbové
Záhřeb 23. července (ČTK) - Chorvatská vláda s blížícím se vstupem země do eurozóny zveřejnila motivy, které nechá razit na euromince. Jedním z nich je podobizna vynálezce Nikoly Tesly. O jeho původ přitom Chorvaté vedou letitý spor se Srby, kteří mají slavného konstruktéra elektrických strojů na jedné ze svých bankovek.

SLOVNÍK NAJÍT