Heslo D4

D35

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "D35". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo D35 je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Na Hradecku letos objevili největší pohřebiště z doby Keltů v kraji od 80. let

Hradec Králové 15. listopadu (ČTK) - Archeologové u Všestar na Hradecku letos objevili devět hrobů z doby laténské, tedy z éry Keltů, datovaných mezi roky 390 až 260 před naším letopočtem. V trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Hradce Králové je to jeden z nejcennějších nálezů. Od poloviny 80. let minulého století jde na východě Čech o největší počet pohřbů z tohoto období na takto malém území, řekl ČTK archeolog Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák. Průzkum na D35 zahájený před několika měsíci je ve finále. Podílí se na něm více vědeckých institucí. "Pohřební areály doby laténské nejsou ve východních Čechách příliš početné. Díky výstavbě dálnice ovšem došlo k objevu hned dvou nových nekropolí s celkem devíti hroby z tohoto období," řekl ČTK Novák. U Rozběřic, které spadají pod obec Všestary, archeologové našli dva hroby s výbavou typickou pro ženské hroby. Ty navazují na nálezy z dalšího úseku budoucí dálnice u vlastních Všestar. Tam archeologové prozkoumali mužské bojovnické hroby. "Mezi těmito skupinami hrobů je vzdálenost zhruba 550 metrů. Vzhledem k relativně nízkému počtu známých a moderně zkoumaných východočeských laténských pohřebišť představují uvedené hroby neocenitelnou studnici informací pro poznání uvedeného období," řekl ČTK Novák. Vědci odebrali vzorky pro analýzu stabilních izotopů dusíku a uhlíku; chtějí určit stravovací návyky pohřbených jedinců. U Rozběřic se archeologům podařilo objevit "zemědělské" sídliště z doby laténské včetně pozůstatků studny s výdřevou, vzorky z ní pro analýzu poslouží k přesnějšímu datování dřeva. U Rozběřic archeologové identifikovali přes 800 archeologických objektů, zachytili i sídliště z doby římské, tedy z prvního až čtvrtého století našeho letopočtu. "Terénní část výzkumu je téměř u konce, zbývá prozkoumat zbytek ploch v místě mimoúrovňové křižovatky Horní Dohalice – Čistěves. Výzkum bude ukončen ke konci listopadu," řekl ČTK Ladislav Rytíř z Centra terénní archeologie Univerzity Hradec Králové. Archeologicky významným objevem je žárové pohřebiště z mladší až pozdní doby halštatské na budoucí mimoúrovňové křižovatce mezi obcemi Lípa, Horní Dohalice a Čistěves. "Jedná se o první nalezené hroby z tohoto období na Královéhradecku po více než 20 letech," řekl ČTK Rytíř. "Donedávna nebylo známo, jak lidé v tomto období se svými mrtvými nakládali. Příčinou byl pravděpodobně zvyk ukládat pohřby velmi mělko pod zemí, takže většinu z nich později rozvlekla orba. Zde se dochovaly jen díky mocné vrstvě zeminy naplavené do terénní deprese," doplnil Novák. K nejcennějšímu nálezu z trasy budoucí D35 na Hradecku patří objev zřejmě nejdelší pravěké mohyly v Evropě, o kterém archeologové už informovali. Mohyla dlouhá 192 metrů s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa. "Její unikátnost spočívá v tom, že se ji podařilo prozkoumat a zachytit celou a dále, že je součástí stejně starého pohřebiště, které čítá dalších 27 hrobů," řekl dnes ČTK Rytíř. Vědci odebrali vzorky z deseti jedinců pohřbených v okolí mohyly, aby zjistili jejich vzájemný chronologický vztah s pohřbenými v mohyle. V mohyle se podařilo objevit nejméně čtyři pohřby. Vědci předpokládají, že představovala základ pohřebiště, které se rozrůstalo a fungovalo několik staletí. Mezi Sadovou a Hradcem Králové vědci zaznamenali nálezy od pravěku až po novověk. Mezi pozoruhodnosti patří paleolitický nástroj z tzv. polykulturního sídliště u obce Sovětice, který byl znovu objeven a částečně opracován v mladším neolitickém období. Tisíce artefaktů nalezených při detektorovém průzkumu má vztah k bitvě u Hradce Králové v roce 1866. ku sd

Archeologové na Hradecku objevili zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě

Dohalice (Královéhradecko) 17. června (ČTK) - Archeologové objevili u Hradce Králové zřejmě nejdelší pravěkou mohylu v Evropě. Jde o jeden z nálezů v trase budoucí dálnice D35 mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť nad Labem na okraji Hradce Králové. Pohřební mohyla o délce kolem 190 metrů s maximální šířkou 15,1 metru z doby kultury nálevkovitých pohárů datované do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem byla objevena na rozhraní katastrů obcí Dlouhé Dvory a Lípa. ČTK to dnes řekli zástupci archeologů. 'Představuje jednu z prvních monumentálních pohřebních památek v Evropě. Svou délkou kolem 190 metrů nemá mezi podobnými stavbami obdoby,' řekl archeolog z Univerzity Hradec Králové (UHK) Ladislav Rytíř. S mohylami tohoto typu se archeologové v ČR setkávají především v severozápadních Čechách, na východě Čech zatím spolehlivě doloženy nebyly. 'Zkoumaný exemplář navíc představuje nejdelší pravěkou mohylu nejen v našem regionu, ale pravděpodobně v celé Evropě,' uvedl archeolog z UHK Petr Krištuf. Mohyla je orientovaná ve směru severovýchod-jihozápad. Z mohylového pláště se nic nezachovalo, náspy byly později rozorány. Z mohyly se zachoval pouze žlab po jejím obvodu. 'Zpravidla mají být v tomto žlabu stopy po palisádě, tzv. kůlové jámy. V případě této mohyly jsme tento doklad ale zatím nenalezli,' uvedla archeoložka z UHK Sylva Tichá Bambasová. V prostoru mohyly se podařilo objevit nejméně čtyři pohřby, přičemž podle vědců součástí podobných mohyl ve střední Evropě většinou bývají maximálně dva pohřby. 'Z tohoto pohledu bude zajímavé sledovat, jak spolu objevené hroby souvisejí a zda představují pohřby příbuzných jedinců,' uvedl Krištuf. Kromě milodarů, které tvoří keramické nádoby a kamenné předměty, odebrali vědci z hrobů desítky vzorků a budou se snažit dozvědět co nejvíce o příbuznosti, původu či stravě pohřbených. Pravěké pohřby se nacházejí i v okolí mohyly, kde se jich podařilo objevit asi 30. Vědci předpokládají, že mohyla představovala základ pohřebiště, které se rozrůstalo a fungovalo několik staletí. Nálezy z hrobů v okolí mohyly vědci zpracovávají v laboratořích Centra terénní archeologie UHK. 'Soustředíme se především na zjištění stáří jednotlivých pohřbů. Následovat budou analýzy DNA, které nám snad přiblíží pohřbenou populaci,' uvedla Tichá Bambasová. Ze stejného období jako 'dlouhá mohyla' pochází i sídliště, které archeologové objevili jen několik stovek metrů od unikátní pohřební stavby. Výzkum tam bude pokračovat do poloviny září. 'Význam objevu dlouhé mohyly není pouze v její velikosti. Poprvé jsme schopni studovat tuto pohřební stavbu v širších souvislostech pravěké krajiny. Můžeme zkoumat její vztah k tehdejší osadě a také vnímání prostoru v jejím nejbližším okolí. První výsledky ukazují, že monumentální pohřební mohyla zde stála dlouhá staletí a v jejím okolí se koncertovaly pohřební a rituální aktivity místních lidí. Byla tak důležitým rituálním místem a orientačním bodem v tehdejší krajině,' dodal Krištuf. Archeologický průzkum začal v úseku o délce zhruba sedmi kilometrů mezi Sadovou a dálniční křižovatkou u Plotišť loni na podzim. Podílejí se na něm archeologové z UHK, Muzea východních Čech (MVČ) v Hradci Králové, Archeologického centra Olomouc, z ústavu Archaia a také slovinští archeologové ze skupiny STIK. Mezi další mimořádné objevy v kontextu východních Čech z období pravěku patří laténské sídliště z doby Keltů datované do prvního století před naším letopočtem nebo hroby 'bojovnické družiny' z období stěhování národů v pátém a šestém století našeho letopočtu. Tyto nálezy jsou z levého břehu Bystřice mezi obcemi Dohalice a Čistěves. Z rozsáhlého laténské sídliště jsou podle vědců zajímavé půdorysy objektů, zejména pro toto období typických skladišť stojících na masivních pilířích. Mimořádná je také koncentrace pecí na výrobu keramiky. 'Jsou tam doklady specializovaných výrobních aktivit, které nemají ve východních Čechách obdoby,' řekl archeolog Miroslav Novák z MVČ. Bohatým nalezištěm je i úsek u Všestar, kde archeologové zachytili několik stovek archeologických situací datovaných do kultury nálevkovitých pohárů a únětické kultury. 'Ve východní části úseku, hned u Všestar, ještě zkoumáme raně středověké sídliště, vlastně předchůdce dnešní obce,' uvedl René Masaryk ze Skupiny STIK. Raně středověké pohřebiště s 25 hroby bylo objeveno u nedaleké obce Dlouhé Dvory. Archeologové upozornili zejména na výbavu jednoho hrobu, který obsahoval stříbrnou záušnici, dva jantarové korálky a skleněný korálek, který je ve východních Čechách unikátním nálezem, uvedli. Raně středověké pohřebiště předběžně datují do 11. století a sídliště do období 11. až 13. století. U Rozběřic archeologové zatím identifikovali přes 700 archeologických objektů, také tam výzkum pokračuje. Zachytili tam sídliště z doby římské, tedy z prvního až čtvrtého století našeho letopočtu. Mezi nálezy z tohoto sídliště patří i kostěný hřeben s výzdobou a jantarový korálek. U obce Sovětice objevili bohaté tzv. polykulturní sídliště čítající více než tisíc archeologických situací, nejčastěji pozůstatků sloupových staveb, zásobnic, ale také dvou hliníků či dvou studní. Je tam doložena kultura s lineární keramikou z mladší doby kamenné, kultura nálevkovitých pohárů z pozdní doby kamenné, mohylová kultura doby bronzové, ale také doba římská a období stěhování národů. 'Mezi nejzajímavější nálezy patří paleolitický nástroj, který byl znovu objeven a částečně opracován v mladším neolitickém období. Velmi neobvyklá je také broušená sekerka vyrobená ze serpentinitu z pozdní doby kamenné,' uvedla Veronika Rohanová z MVČ. Tisíce artefaktů nalezených při detektorové prospekci má vztah k bitvě u Hradce Králové v roce 1866. Z prusko-rakouské války roku 1866 archeologové prozkoumali u obce Čistěves dva jednotlivé hroby, v obou případech šlo o vojáky pruské armády. Nalezené ostatky čeká analýza DNA a patologické hodnocení. V katastru obce Čistěves archeologové odkrývají ze stejného období masový hrob padlých vojáků. Cenné nálezy archeologové objevili také při nedávno skončené sérii archeologických výzkumů v trase D35 v úseku dlouhém 10,5 kilometru mezi Hořicemi a Sadovou, které začaly v září 2022. Na tento prozkoumaný úsek současný výzkum navazuje. Například u Milovic u Hořic loni archeologové našli pozůstatky antické nádoby z pátého století před naším letopočtem s figurálními motivy. ku kš

Monumentální socha sv. Kryštofa u D35 musela být odstraněna, byla poškozena
Olomouc 1. listopadu (ČTK) - Po 16 letech musela být odstraněna z valu u dálnice D35 nedaleko Olomouce monumentální, bezmála čtyřmetrová socha svatého Kryštofa, patrona poutníků a cestujících. Jejím autorem je akademický sochař a malíř Marius Kotrba.

SLOVNÍK NAJÍT