Durynsko

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Durynsko". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Durynsko je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Historický úspěch krajní pravice, píší zahraniční média o volbách v Německu

Londýn/Vídeň/New York 2. září (ČTK) - Německá krajní pravice slaví na východě Německa historické vítězství. Tak dnes hodnotí britská BBC nedělní vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Durynsku a její druhé místo v Sasku. Rakouský deník Die Presse napsal, že Němci na východě země volili mezi morem a cholerou, kdy většinu získali superpopulisté z AfD a z levicově protestního Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW). "Výsledky znamenají pro krajní pravici první vítězství v zemských volbách od konce druhé světové války, ačkoli má jen malé vyhlídky na sestavení vlády v Durynsku, protože ostatní strany s ní spolupracovat pravděpodobně nechtějí," uvedla BBC o durynském vítězství AfD. Portál britské veřejnoprávní vysílací společnosti poznamenal, že hlavními tématy pro voliče AfD byly migrace a azyl pro běžence. "Nedělní volby podtrhly nepopularitu německého vládního semaforu," dodala BBC s použitím neoficiálního, ale rozšířeného názvu vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP). Jako semafor se koalici říká, protože barvy vládních stran jsou červená, zelená a žlutá. Rakouský list Die Presse označil povolební situaci na východě Německa za zkoušku demokracie. "Že východní Německo funguje jinak než západní, je skutečností už dlouho. Pryč jsou časy, kdy po revoluci v Sasku a Durynsku vládli ve stylu zemských knížat politici CDU Kurt Biedenkopf a Bernhard Vogel dovezení ze západu ze Severního Porýní-Vestfálska a z Porýní-Falce," napsal deník. Podle něj se volbami propast mezi západem země a východní částí, která bývala komunistickou Německou demokratickou republikou, ještě více prohloubila. Východní Němci se podle Die Presse od svých západních krajanů stále více oddělují. "Pěstují si zvláštnosti a podivnosti, které se 35 let od pádu zdi zdají být bludné," dodal deník. Rakouská veřejnoprávní televize ORF uvedla, že AfD a BSW se podělily o východoněmecké dědictví. Toto dědictví podle redaktorky Birgit Schwarzové patřilo kdysi postkomunistické Levici a Křesťanskodemokratické unii (CDU). Obě strany byly totiž na východě země velmi populární a měly charakter lidových stran, naopak strany koalice kancléře Olafa Scholze takovou podporu v regionu nikdy nezískaly. Francouzský list Le Figaro napsal, že AfD dosáhla v Sasku a v Durynsku rekordních výsledků, čímž v konečném důsledku oslabila Scholzovu vládu, a to jen rok před spolkovými volbami. Také Le Figaro upozornil, že i přes volební úspěchy to bude mít AfD s hledáním koaličních partnerů složité, protože ostatní strany tvrdí, že s Alternativou spolupracovat nebudou. Východní Němci se podle amerického deníku The New York Times (NYT) přiklonili k extrémům, což lze chápat jako varovný signál o kondici německé demokracie. AfD list označil za krajně pravicové uskupení a BSW pak za novou stranu, která je zakořeněná v krajní levici. NYT poznamenal, že volby byly v Berlíně bedlivě sledovány jako měřítko vzestupu extremistických stran z obou částí politického spektra a také jako slábnutí pozic centristických stran současné vládní koalice. "Bylo to poprvé od konce nacistické éry, co nějaká krajně pravicová strana vyhrála zemské volby," dodal deník. zpt ank

V Durynsku vyhrála volby AfD, v Sasku je těsně druhá, ukazují výsledky

Drážďany/Erfurt (Německo) 2. září (zpravodaj ČTK) - Nedělní zemské volby v Durynsku vyhrála strana Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. V Sasku skončila těsně druhá za konzervativní Křesťanskodemokratickou unií (CDU). Vyplývá to z předběžných výsledků, které v noci na dnešek zveřejnily statistické úřady obou východoněmeckých spolkových zemí. Zatímco AfD slaví, pro strany celoněmecké vládní koalice kancléře Olafa Scholze skončily volby debaklem. Sociální demokraté si připsali jen jednociferné zisky, zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) se v Durynsku ani nedostali do sněmu. Čekají se náročná povolební jednání o vzniku zemských vlád, s AfD žádná ze stran spolupracovat nechce. Předběžné výsledky po sečtení všech hlasů zhruba odpovídají prognózám, které v neděli zveřejnily veřejnoprávní stanice ARD a ZDF po uzavření volebních místností. Potvrdilo se tak, že poprvé od druhé světové války zvítězila v zemských volbách strana řazená ke krajní pravici. AfD je kvůli svým aktivitám v hledáčku spolkové kontrarozvědky. Durynská i saská tajná služba ji dokonce označují za stranu s prokazatelně extremistickými snahami. V Durynsku i Sasku získala AfD přes 30 procent hlasů. Vzhledem k odmítavému postoji ostatních stran ale zřejmě v žádné ze zemských vlád neusedne. V Durynsku podle zemského statistického úřadu zvítězila AfD s 32,8 procenta hlasů, druhá CDU výrazně zaostala a získala 23,6 procenta. V Sasku podle místního statistického úřadu zvítězila CDU dosavadního zemského premiéra Michaela Kretschmera se ziskem 31,9 procenta. AfD skončila jen těsně druhá s 30,6 procenta hlasů. V obou spolkových zemích, které vznikly po zániku Německé demokratické republiky (NDR), se na třetím místě umístila nová levicová protestní strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), která se odštěpila od postkomunistické Levice. Stranou se stala přitom teprve v lednu. V Durynsku získala podle odhadu 15,8, v Sasku 11,8 procenta hlasů. BSW kombinuje levicovou hospodářskou politiku a politiku skeptickou k imigraci. Kritizuje rovněž protiruské sankce a vyzývá k jednání s Ruskem o dosažení míru na Ukrajině, kterou Moskva před dvěma a půl lety napadla. Debaklem skončily zemské volby v Sasku a Durynsku pro strany Scholzovy vládní koalice. Jeho sociální demokraté (SPD), kteří v roce 2021 vyhráli celoněmecké parlamentní volby, získali v Sasku 7,3 procenta hlasů a v Durynsku dokonce jen 6,1 procenta. To je nejhorší výsledek SPD v některých zemských volbách od vzniku spolkové republiky v roce 1949. Zelení se v Sasku dostali do sněmu jen těsně s 5,1 procenta hlasů, v Durynsku pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do zemského parlamentu ani nepřekonali. Dostali jen 3,2 procenta hlasů. Třetí člen ústřední vlády v Berlíně - Svobodná demokratická strana - nebude v příštích čtyřech letech zastoupen ani v jednom ze sněmů. Vládní politici už v neděli označovali výsledky za zklamání a vyzývali vládu k lepší práci. Řádné celoněmecké volby se budou konat příští rok v září. V Durynsku se do zemského sněmu dostala ještě postkomunistická Levice tamního současného premiéra Boda Ramelowa. Získala 13,1 procenta hlasů. V Sasku skončila Levice pod pětiprocentní hranicí, díky takzvaným přímým mandátům, kdy mohou lidé hlasovat kromě stranických kandidátek i pro konkrétní politiky, bude ale v parlamentu zastoupena. Jeden přímý mandát takto získali i Svobodní voliči (FW). Volby provázela vysoká volební účast. V Sasku činila 74,4 procenta, před čtyřmi roky to bylo 66,5 procenta. V Durynsku přišlo k urnám 73,6 procenta voličů, v roce 2019 to bylo 64,9 procenta. V obou spolkových zemích čekají teď politiky složitá jednání. Po zveřejnění nedělních odhadů se zdálo, že by mohla CDU v Durynsku složit koalici s SPD a BSW, podle předběžných výsledků ale většinu hlasů mít nebudou a budou muset přizvat ke spolupráci Levici, ať už přímé či nepřímé. CDU přitom s krajně levicovou stranou dlouhodobě spolupracovat odmítá, řada křesťanských demokratů má problém i s BSW, jejíž zakladatelka Wagenknechtová byla v NDR členkou komunistické Sjednocené socialistické strany (SED). CDU ale vylučuje rovněž spolupráci s krajně pravicovou AfD. V Sasku se rovněž podle odhadů zdálo, že by Kretschmer mohl pokračovat v dosavadní koalici s SPD a zelenými, předběžné výsledky ale ukázaly, že většinu nezískali. V Drážďanech se tak zdá být nejpravděpodobnější vznik koalice CDU, SPD a BSW. Jaromír Mrhal jd

SLOVNÍK NAJÍT