Heslo Epstein
SLOVNÍK
NAJÍT
EPPO
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "EPPO". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo EPPO je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Finanční kriminalita s vyplácením fondů EU roste, říká šéfka evropských žalobců
Praha 6. června (ČTK) - Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) na příští rok očekává dvojnásobek práce a žádá o zvýšení svého rozpočtu. Unijní fondy obnovy a odolnosti, v Česku vyplácené prostřednictvím Národního fondu obnovy, nezajímají jen státy, ale i zločince a mafii, říká šéfka evropských žalobců Laura Kövesiová. V rozhovoru s ČTK v Praze hovořila mimo jiné o skepticismu lidí i českých úředníků vůči svému úřadu, který podle ní může státům ušetřit miliardy ročně, a už tak činí nyní. "Minulý rok jsme u soudů vyjednali zmrazení majetků spojených se zločinnou činností v objemu 359 milionů eur (asi 8,5 miliardy korun), což je sedminásobek našeho rozpočtu. Jednoduše dáte do EPPO jedno euro a vrátí se vám sedm. Ukažte mi lepší investici," uvedla s nadsázkou Kövesiová. Úřad evropského veřejného žalobce zahájil činnost v roce 2021 jako nezávislý orgán EU, který má nyní kanceláře ve 41 unijních městech, z toho pět v Česku, a funguje ve 22 zemích unie. Po začátku fungování v tuzemsku převzal úřad na 60 případů datujících se do roku 2017, včetně případu údajného dotačního podvodu expremiéra Andreje Babiše (ANO). Nahlásit podezření na zločin k EPPO může každý občan i instituce; evropští prokurátoři se zaměřují na podvody s evropskými financemi zahrnující více než 10.000 eur (asi 2,35 milionu korun), přeshraniční daňové podvody zahrnující škody přes deset milionů eur (asi 235 milionů korun) a řeší také korupci a praní špinavých peněz. Českých prokurátorů EPPO je deset. Žalobci formálně spadají pod úřad v Lucemburku, kde EPPO sídlí, ale spolupracují s českou policií a případy žalují u českých soudů. "Ale bez odhalení zločinu není vyšetřování, bez vyšetřování není soud a bez rozsudku není ani navrácení odcizených peněz do státních rozpočtů," říká Kövesiová, která dnes v Praze jednala se zástupci ministerstva spravedlnosti a vnitra. "Měli jsme velmi konstruktivní jednání...ale u některých pozoruji jistou skepsi. Skepse je jedna věc, ale ignorování reality je věc úplně jiná," poznamenala šéfka evropských žalobců. Kövesiová kritizuje především neochotu některých evropských politiků uznat význam EPPO a otevřít více postů žalobce, protože si myslí, že jejich vlastní národní systémy se s hospodářskými zločiny vypořádají dostatečně. "Dám vám příklad. Při našem doposud největším vyšetřování jsme po 18 měsících odhalili ohromný karuselový (kolotočový) podvod pěti organizovaných kriminálních skupin, do něhož bylo zapojeno na 9000 společností, 600 lidí, a škody, které způsobil, jsou 2,2 miliardy eur (asi 52 miliard korun). A nejzajímavější na tom je, že zločiny byly spáchány na území všech 27 členských států EU a několika dalších," uvedla Kövesiová. Skupiny páchající tento typ hospodářské kriminality v dnešní době podle šéfky EPPO svoji činnost diverzifikují. "Řeší, v jakém státě bude nejlepší mít sídlo, v jakém státě vytvoří článek takzvaného chybějícího obchodníka, v jakém státě nejsnáze zneužijí finanční systém...tahle kriminalita už není jen národní," řekla Kövesiová. "Nebo jednoduše, když budete mít člověka, co se nechá uplatit v České republice, neinvestuje pak v tuzemsku. Raději si koupí pěkný dům na jihu Španělska," dodala Výhoda žalobců sdružených v EPPO podle Kövesiové mimo jiné je, že mezi sebou mohou rychle sdílet informace a mají navzájem přístup k datům. V Česku v roce 2022, za první rok plného provozu, zahájil EPPO 36 vyšetřování za celkové možné škody 200 milionů eur (asi 4,7 miliardy korun), vyplývá z výroční zprávy úřadu. Vojtěch Dvořáček rotEvropská prokuratura zahájila práci, chce bojovat proti zneužívání fondů
Lucemburk/Brusel 1. června (zpravodaj ČTK) - Evropská unie má ode dneška společný nástroj pro boj s podvody či zneužíváním společných fondů. Po mnoha letech diskusí a příprav zahájil činnost Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Podle jeho šéfky Laury Kövesiové by měl nyní výrazně vzrůst počet vyřešených případů hospodářské a finanční kriminality. "Jsme prvním skutečně účinným nástrojem pro ochranu vlády práva v EU. Na našem úspěchu závisí důvěryhodnost unie," prohlásila dnes někdejší šéfka rumunské protikorupční prokuratury Kövesiová. Pod sebou bude mít zástupce všech zemí EU vyjma Polska, Maďarska, Irska, Švédska a Dánska, které se na práci EPPO podílet nebudou. Kövesiová očekává, že prokuratura pomůže významně zvýšit počet odhalených trestných činů, které se budou vyšetřovat a dostávat před soud. Předpokládá, že se budou týkat hlavně veřejných zakázek, zemědělství či zdravotnictví. Nový úřad by podle ní také měl přispět k tomu, aby se ve všech zemích finanční a hospodářské zločiny vyšetřovaly stejně kvalitně."V některých členských zemích máme pět či šest případů za rok, v jiných stovku. EPPO to změní a je zjevné, že počet případů naroste," prohlásila Kövesiová. Unijní orgány odhadují, že EU kvůli různým finančním podvodům přišla jen v roce 2019 o zhruba 460 miliard eur (téměř 12 bilionů korun). Prokuratura počítá s tím, že ročně se bude zabývat přibližně 3000 případy. Podle Evropské komise bude práce prokuratury zvláště důležitá s ohledem na to, že nový rozpočet na období 2021 až 2027 a mimořádný fond koronavirové pomoci ekonomikám obsahují dohromady přes 1,8 bilionu eur (téměř 50 bilionů korun), což je historicky největší společný balík unijních peněz. Prokuratura má vyšetřováním a stíháním podvodů zamezit tomu, aby kdokoli tyto peníze čerpal neoprávněně. Činnost úřadu se však nebude dotýkat pětice států, mezi nimiž je Polsko a Maďarsko. Právě u těchto zemí má přitom komise dlouhodobě obavy o nezávislost justice na politické moci. "Zvláště Polsko a Maďarsko byly zeměmi, které jsem se hodně snažila přesvědčit, aby se přidaly k EPPO," podotkla dnes místopředsedkyně EK Věra Jourová odpovědná za dodržování evropských hodnot. Připustila přitom, že existuje souvislost mezi jejich rozhodnutím nepodílet se na činnosti prokuratury a jejich obavami z nového pravidla podmiňujícího čerpání z fondů EU mimo jiné nezávislostí justice. Kvůli jeho přijetí hrozily loni Varšava a Budapešť zablokováním sedmiletého unijního rozpočtu a letos se obrátily na soud EU. Jourová dnes odhadla, že komise by novou podmíněnost mohla začít v praxi uplatňovat ve druhé polovině roku. kpc ankJÁ ZLATOVNA .CZ