Fremr

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Fremr". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Fremr je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Soudce Fremr podle ÚSTR musel vědět, že kauzu Olšanské hřbitovy vyšetřovala StB

Praha 19. října (ČTK) - Soudce a někdejší kandidát na ústavního soudce Robert Fremr při rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy v roce 1988 musel vědět, že případ vyšetřovala Státní bezpečnost (StB). Ve zprávě to uvedl tým Ústavu pro studium totalitního režimu (ÚSTR), který se Fremrovým působením v komunistické justici zabýval na základě žádosti prezidenta Petra Pavla. Po dohodě s prezidentskou kanceláří dvanáctistránkovou zprávu dnes ÚSTR zveřejnil na webu. Fremr se nakonec v srpnu kvůli tlaku ohledně svého působení v předlistopadové justici nominace na ústavního soudce vzdal. Vyšetřování tzv. případu Olšanských hřbitovů, ve kterém Fremr odsoudil tři mladíky kvůli vandalismu a dalším trestným činům, manipulovala podle archivních dokumentů StB. Fremr při projednání své kandidatury v Senátu odmítl, že by o tom tehdy věděl a že by rozhodoval vědomě a účelově na pokyn StB. "Soudce JUDr. Robert Fremr musel s naprostou jistotou vědět, že celý případ vyšetřovala Státní bezpečnost," stojí ve zprávě ÚSTR. StB podle historiků případ vyšetřovala, manipulovala a také zneužívala k mediální propagandě. Fremr, který mimo jiné souhlasil s natáčením dokumentu o procesu přímo v soudní síni, musel o propagandistických záměrech vědět, tvrdí ÚSTR. Tým zkoumal i Fremrovy rozsudky za komunistického režimu nad emigranty. Mimo jiné porovnával, zda byl ve srovnání s dalšími trestními soudci a senáty v Praze aktivistický. Fremrův senát na Obvodním soudu pro Prahu 4 se na souzení tehdy trestného nezákonného opuštění republiky podílel podle zprávy nadprůměrně. "Ve srovnání s ostatními soudy však nelze u Roberta Fremra konstatovat excesivní aktivismus, jaký projevovali někteří jiní soudci," uvedli badatelé ve zprávě. ÚSTR dodal, že morální rovinu či mezinárodní kontext nezkoumal. Zpráva v závěru uvádí, že Fremrova obhajoba vycházející z toho, že jednal v rámci tehdy platných zákonů a nemohl jinak, fakticky vydává mezinárodní pakty o lidských právech za pouhou deklaraci. "Tuto optiku, vycházející ze striktně pozitivistického pojetí práva, které ve skutečnosti právo degraduje na obhajobu bezpráví, je třeba s veškerou rozhodností odmítnout," zdůraznili historici. Fremra, místopředsedu Vrchního soudu v Praze a trestního soudce s mezinárodním renomé, nominoval do Ústavního soudu prezident Pavel. Fremr sice získal těsný souhlas Senátu, pak se ale objevily nové informace o jeho působení v 80. letech. Fremr poté oznámil, že se nominace vzdává. abz mha

Fremr ústavním soudcem nebude, kvůli tlaku se dnes vzdal nominace

Praha 14. srpna (ČTK) - Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr se ústavním soudcem nestane. Sám se rozhodl vzdát nominace kvůli mediálnímu tlaku, řekl dnes novinářům. Připustil, že nedokázal přesvědčivě eliminovat nedůvěru části veřejnosti ohledně jeho předlistopadového působení v justici, a uvedl, že nechce ohrozit důvěryhodnost Ústavního soudu. Zmínil, že důvěra společnosti je pro roli ústavního soudce klíčovým předpokladem. Zdůraznil, že svůj krok rozhodně nepokládá za doznání. 'Počítal jsem to a před listopadem jsem za sebou nechal zhruba tisíc rozhodnutí. (...) Plně respektuji, že z dnešní perspektivy se některá ta rozhodnutí prostě beze zbytku vysvětlit nedají. Mohl bych se zase bránit v dalších a dalších případech, ale jsem si v podstatě jist, že nikdy bych to úplně vysvětlit nedokázal,' uvedl. 'Chci zdůraznit, že jsem k tomuto rozhodnutí dospěl sám, nikdo mě k němu nenutil. (...) Nevybíravý mediální tlak ze strany některých médií – většina médií se chovala naprosto fér – byl již pro mě a mou rodinu nadále neúnosný,' pokračoval a poděkoval představitelům české justice, odborné veřejnosti, kolegům a přátelům, kteří ho podpořili. 'Jsou to právě oni, kteří mají největší osobní zkušenost s mou prací i mým charakterem. Kvůli nim jsem se svým rozhodnutím váhal,' sdělil. Fremra sice do funkce ústavního soudce schválil Senát, prezident Petr Pavel ale následně odložil jeho jmenování do doby, než prověří nové informace historiků o Fremrově rozhodování v trestních kauzách za minulého režimu. Soudce řekl, že prezidentovi oznámil své rozhodnutí dnes. 'Nemyslím, že to pana prezidenta překvapilo. Řekl mi, že by akceptoval jakýkoliv můj přístup v té věci. Říkal, že tomu rozumí,' popsal. K informaci, že prezidentův konzultační panel nabídl Pavlovi kvůli jeho nominaci svou rezignaci, Fremr uvedl, že by to bylo vůči členům panelu velmi nespravedlivé. 'Stěžejní informace, které sloužily jako argumenty proti mému jmenování, oni neznali. Vstupoval jsem do toho procesu hodnocení s představou, že za mnou nic špatného není, a rozhodně to nemohl tušit ani tento výběrový panel,' podotkl. 'Když jsem dostal nabídku, váhal jsem pro své členství v KSČ, ale jiné výhrady jsem tam vůči sobě a své práci neviděl,' doplnil. Fremr patří v ČR k nejzkušenějším trestním soudcům - soudí od roku 1982, byl místopředsedou Mezinárodního trestního soudu v Haagu a působil i jako soudce Mezinárodního soudního tribunálu pro Rwandu. Už minulý týden uvedl, že zvažuje, že se kandidatury k Ústavnímu soudu vzdá. Chtěl ale stejně jako prezident počkat na výsledky prověrky, aby jeho krok nemohl být vykládán jako doznání. Už dříve zdůraznil, že nebyl prodlouženou rukou komunistické Státní bezpečnosti. Aktuální zájem některých médií o jeho osobu tehdy označil za nefér kampaň, která obsahuje řadu polopravd i lží. Ústav pro studium totalitních režimů minulý týden na základě archivních spisů oznámil, že Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Opuštění republiky bylo podle tehdejšího trestního zákoníku trestné. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické. Média v posledních dnech rozebírala také Fremrovo rozhodování v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Trojici mladíků tehdy obžaloba vinila z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví. Fremr připustil, že kauzu zmanipulovala komunistická tajná policie StB. Uvedl ale, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem. Server Echo24 dnes také napsal, že Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců do vězení skladníka za hanobení republiky. Odvolací soud tento rozsudek později zrušil a propustil obžalovaného z vazby, kde si skladový dělník odseděl pět měsíců. Ústavní soud nyní prochází personální obměnou, protože řadě soudců skončil nebo skončí mandát. Prezident Pavel již jmenoval ústavními soudci pět svých nominantů: soudce Josefa Baxu, Danielu Zemanovou a Veroniku Křesťanovou, profesorku občanského práva Kateřinu Ronovskou a ústavního právníka Jana Wintra. Ústavních soudců je nyní 14 z předpokládaných 15. Nový předseda instituce Baxa k tomu uvedl, že jeden chybějící soudce nepředstavuje pro chod soudu problém. tep mha

Echo24: Fremr v roce 1985 poslal do vězení dělníka za hanobení republiky
Praha 13. srpna (ČTK) - Soudce a kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele, uvedl dnes server Echo24 s odvoláním na tehdejší rozsudek. Fremr uvítal odklad svého jmenování k ÚS, zvažuje i to, že se místa vzdá
Praha 10. srpna (ČTK) - Bývalý místopředseda Mezinárodního trestního soudu Robert Fremr uvítal, že prezident Petr Pavel odložil jeho jmenování ústavním soudcem. V pořadu Interview ČT24 dnes řekl, že zvažuje, že se místa u soudu vzdá. Fremr odsoudil v 80. letech za emigraci 172 lidí, vyplývá podle ÚSTR z archivů
Praha 10. srpna (ČTK) - Soudce Robert Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. Angyalossy: Rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako selhání soudců
Brno 10. srpna (ČTK) - Předlistopadové rozsudky za opuštění republiky nelze hodnotit jako osobní či profesní selhání soudců, míní předseda Nejvyššího soudu (NS) Petr Angyalossy. Vynést zprošťující rozsudek nad emigranty prakticky nebylo možné, a to ani s odkazem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který soudci nemohli zohlednit. Baxa: Debata o roli soudců před rokem 1989 je cenná, ale přichází pozdě
Brno 10. srpna (ČTK) - Veřejná debata o fungování předlistopadové justice, kterou vyvolala nominace Roberta Fremra na ústavního soudce, je cenná, ale přichází pozdě, uvedl v rozhovoru s ČTK předseda Ústavního soudu (ÚS) Josef Baxa. Odsouzený v kauze Olšan tvrdí, že Fremra upozorňoval na manipulace StB
Praha 10. srpna (ČTK) - Alexander Eret, kterého nynější kandidát na ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v tzv. kauze Olšanských hřbitovů, tvrdí, že Fremra při hlavním líčení opakovaně upozorňoval na manipulace ze strany vyšetřovatelů StB. Soudce emigrantů věděl, že porušuje mezinárodní pakt, uvedl šéf ÚSTR
Praha 8. srpna (ČTK) - Soudce, který odsoudil v 80. letech emigranta za nedovolené opuštění republiky, věděl, že porušuje mezinárodní pakt. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy to dnes uvedl ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Podnět k obnově řízení v kauze Olšanské hřbitovy předalo NSZ pražským žalobcům
Praha 4. srpna (ČTK) - Podnět k obnově řízení v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988, ve které obžalobu zmanipulovala komunistická tajná policie (StB), předalo Nejvyšší státní zastupitelství Brně pražským městským státním žalobcům.

SLOVNÍK NAJÍT