Heslo GMU

Globsec

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Globsec". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Globsec je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Kara-Murza: Společná úsilí lidí ve svobodném světě jsou silnější než diktatura

Praha 31. srpna (ČTK) - Společná úsilí dobrých lidí ve svobodném světě jsou silnější než diktatura. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to dnes řekl propuštěný kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza. Byl si jistý, že v sibiřském vězení umře, uvedl. Kara-Murza dlouhodobě vystupoval proti prezidentu Vladimiru Putinovi a lobboval u západních vlád za uvalení sankcí na Rusko a jednotlivé ruské občany za porušování lidských práv. Propuštěn byl v rámci nedávné rozsáhlé výměny vězňů mezi Ruskem a západními zeměmi. "Byl jsem si jistý, že umřu v tom sibiřském vězení," řekl Kara-Murza. Když začala invaze na Ukrajinu v únoru 2022, nenapadlo ho odejít a zůstal v Rusku, uvedl. Řekl, že vždy vyzýval své ruské spoluobčany k odporu proti diktatuře a necítil by se, že má právo to dělat, kdyby byl někde daleko v bezpečí. Hodně lidí se podle něj cítí podobně. "Věřím tomu, co dělám, věřím ve svojí zemi, záleží mi ní. Myslím, že moje země si zaslouží lepší budoucnost než žít pod agresivními zločinnými vrahy," uvedl. Opozičního představitele, bývalého koordinátora hnutí Otevřené Rusko, publicistu a kritika Kremlu loni v dubnu poslal ruský soud na 25 let do vězení, shledal ho vinným mimo jiné z vlastizrady. Ruský odvolací soud v červenci verdikt nad ním potvrdil. Mnoho Rusů podle něj neví, co se na Ukrajině děje. Od února 2022 se cenzura dostala na naprosto bezprecedentní úroveň, podotkl. Naprostá většina Rusů je podle něj vystavená každodenní propagandě, lidé nemají přístup k objektivním informacím. Když někteří politici, analytici i novináři ve svobodném světě mluví o tom, že Rusové podporují invazi na Ukrajinu, je potřeba si uvědomit, že se jedná o diktaturu, uvedl. "Není tam svoboda médií, není tam svoboda informací," řekl. Aby lidé mohli něco podporovat, musí o tom podle něj vědět a nesmí se bát následků. Největší zodpovědnost, kterou teď Kara-Murza cítí, je hájit a mluvit jménem stovek a stovek lidí, kteří v Rusku zůstali. Je podle něj mnohem snazší někoho zastrašit, vyvíjet na něj nátlak, mučit ho v tichu a vakuu, než když lidé dávají pozor. "Je důležité, aby svět viděl, slyšel a všímal si," řekl. Ve vězení po něm chtěli, aby podepsal žádost o milost, ve které měl přiznat svou vinu, uvedl Kara-Murza. "Řekl jsem jim, že to nepodepíšu," řekl. Když ho vzbudili ve tři hodiny noci, myslel si, že ho zabijí, popisoval průběh svého propuštění. "Když jsme sdíleli své zážitky v letadle, tři nebo čtyři další lidi si mysleli totéž," řekl. Nikdo podle něj nevysvětlil, co se děje a proč. Rusko, Spojené státy a některé další evropské země si na začátku srpna vyměnily v Turecku vězně. Mezi lidmi, které propustilo Rusko, jsou byli dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich a bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan. Výměna se týkala i rusko-americké novinářky Alsu Kurmaševové, která před zadržením žila v Česku, a ochránce lidských práv ze sdružení Memorial Olega Orlova. tej rdo

Srbský prezident vyjádřil pochyby ohledně brzkého vstupu své země do EU

Praha 31. srpna (ČTK) - Srbský prezident Aleksandar Vučić vyjádřil pochyby, že se jeho země stane brzy součástí Evropské unie, rozdíly v řadě oblastí jsou podle něj nyní příliš velké. Jakkoliv je začlenění do bloku strategickým cílem Bělehradu, nyní se chce soustředit na ekonomiku a zlepšování životní úrovně Srbů. Černohorský prezident Jakov Milatović je naopak přesvědčen, že jeho země vstoupí do EU už v roce 2028. Oba státníci to dnes uvedli v debatě na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze. Srbsko si je vědomo, že se součástí EU nestane, dokud s blokem nesladí svou zahraniční politiku, uvedl Vučić s odkazem na postoj své země k Rusku nebo nezávislosti Kosova. "Evropská unie se bude muset smířit s tím, že v některých otázkách asi uvažujeme jinak," dodal a připustil, že i před samotným Srbskem je mnoho práce, například v oblasti reforem soudnictví. To kritici označují za poplatné Vučičově vládě. "Nebudu lhát vlastním lidem," uvedl k možnosti brzkého vstupu. Pro Srbsko je podle něj nyní důležité zlepšovat kvalitu života Srbů. "Snění je dobré, ale nakonec musíme pro naše lidi něco reálně udělat," uvedl. Milatović řekl, že jeho země je oproti Srbsku na vstup do EU daleko lépe připravena. Je součástí NATO, používá euro, plně s EU sladila svou zahraniční a bezpečnostní politiku, navíc je coby malý stát s více než 600.000 obyvateli snadno integrovatelná. Vyzval, aby EU využila novou energii v Bruselu danou ruskou agresí na Ukrajině a více se věnovala integraci západního Balkánu. "Myslím, že vstup Černé Hory do EU v roce 2028 by byla událost daleko přesahující význam Černé Hory, protože by to byl pozitivní signál pro všechny ostatní, že přístupový proces žije," řekl Milatović. Zdůraznil, že i pro Černou Horu bylo složité přijmout protiruské sankce, neboť například v oblasti cestovního ruchu pocházelo ještě před pěti lety 30 procent příjmů balkánské země z Ruska. Přesto Podgorica toto podle Milatoviče nelehké rozhodnutí učinila. EU dává státům západního Balkánu - Srbsku, Černé Hoře, Severní Makedonii, Albánii, Bosně a Kosovu - perspektivu členství. Integrační proces se ale v posledních letech dostal do slepé uličky kvůli neschopnosti vlád provést kýžené reformy jakož i složitým otázkám vyplývajícím z politického uspořádání, které v regionu vzniklo po rozpadu bývalé Jugoslávie v 90. letech. Zatím poslední zemí regionu, která se stala členem bloku, bylo v roce 2013 Chorvatsko. Loni schválila EU takzvaný plán růst růstu pro západní Balkán, který má jeho integraci i s pomocí dodatečných finančních nástrojů urychlit. Srbská opozice Vučiče dlouhodobě obviňuje, že zemi odvádí z cesty do EU a místo toho prohlubuje vztahy s Ruskem a Čínou. To Vučić odmítá s tvrzením, že usiluje o dobré a vzájemně prospěšné vztahy se všemi státy. V debatě poukázal na to, že Srbsko se sice nepřipojilo k protiruským sankcím, zároveň však ruskou invazi na Ukrajinu odsoudilo. Odmítl také, že by pěstoval zvláštní osobní vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. abl rdo

Spojenci by neměli omezovat Ukrajinu ve využití zbraní, míní dánská premiérka
Praha 31. srpna (ČTK) - Spojenci by neměli omezovat využití zbraní dodaných Ukrajině. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekli dánská premiérka Mette Frederiksenová i finský prezident Alexander Stubb. Konflikt mezi Ruskem a NATO nelze vyloučit, zopakoval generál Řehka
Bratislava 31. května (zpravodaj ČTK) - Konflikt mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí nelze do budoucna vyloučit, řekl dnes v diskusním panelu na mezinárodní bezpečnostní konferenci Globsec náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka.

SLOVNÍK NAJÍT