Heslo Harland & Wolff
SLOVNÍK
NAJÍT
Hardtmuth
Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Hardtmuth". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Hardtmuth je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.
Nová kniha přibližuje dílo stavitele a průkopníka výroby tužek Hardtmutha
Brno 4. února (ČTK) - Jeho stavby zdobí Lednicko-valtický areál, jeho objevy zdokonalily tužku. Všestrannou osobnost Josepha Hardtmutha připomíná nová kniha. Vydal ji Národní památkový ústav pod názvem Hardtmuth, architekt knížat z Liechtensteinu. Kniha autorského týmu pod vedením historičky umění Lenky Šabatové popisuje architektovy známé i dosud opomíjené stavby a projekty v širším kontextu, informoval ústav v tiskové zprávě. Hardtmuth žil v letech 1758 až 1816, prosadil se jako knížecí architekt a stavební ředitel Lichtenštejnů. Dohlížel nad všemi jejich stavbami na moravských, východočeských a dolnorakouských majetcích. V Lednicko-valtickém areálu navrhl či realizoval řadu staveb, například Minaret, Belveder nebo Dianin chrám. Vedle toho byl i vynálezcem a zdatným podnikatelem. Výroba tužek pod značkou Hardtmuth Koh-i-noor pokračuje dodnes. Kniha se v úvodu věnuje životu Josepha Hardtmutha a dotýká se jeho vynálezů a podnikatelských aktivit. Druhá, obsáhlejší část popisuje stavební podnikání Lichtenštejnů na přelomu 18. a 19. století. Kromě Hardtmutha si všímá i dalších architektů, inženýrů a stavitelů, kteří v knížecích službách působili. Poslední část knihy tvoří katalog Hardtmuthova díla, zahrnující 77 známých realizací. V knize jsou otištěny všechny dosud známé Hardtmuthovy plány z fondů Moravského zemského archivu v Brně a knížecích sbírek. Plány a projektovou dokumentaci doprovází obrazový materiál, včetně dobových vedut a maleb zachycujících Hardtmuthovy letohrádky, zámky, chrámy či obelisky. Osobnost a dílo Hardtmutha momentálně připomíná také Národní technické muzeum ve výstavě, která v Praze potrvá do 26. března. Kromě jeho architektury sleduje také podnikatelskou cestu "od uhlu k tužkařskému impériu". tmd kšVýstava v technickém muzeu přibližuje osobnost Josepha Hardtmutha
Praha 28. června (ČTK) - Osobnost Josepha Hardtmutha (1758 až 1816), kterého mnozí mají spojeného hlavně s vynálezem tužky, představuje nová výstava v Národním technickém muzeu. Jmenuje se Hardtmuth: od uhlu k tužkařskému impériu a návštěvníky seznámí také s jeho projekčními a stavitelskými aktivitami ve službách knížecí rodiny Liechtensteinů, jimiž zanechal stopu na jižní Moravě i v severním Rakousku. "Široké veřejnosti, když se řekne jméno Hardtmuth, vyvstane na mysli především tužka a také minaret v parku lednického zámku. Domnívám se, že osobnost Josefa Hardtmutha a jeho pokračovatelů si zaslouží širší představení, neboť se nejedná pouze o knížecího architekta, ale také o vynálezce a podnikatele. V případě firmy Hardtmuth Koh-i-noor, která úspěšně funguje již více než 230 let, se jedná o klasickou ukázku rodinné firmy založené především na patentech svého zakladatele a na manažerském rozvoji firmy za jeho potomků. I tyto hospodářské dějiny jsou předmětem nové výstavy Národního technického muzea v Praze," uvedl jeho ředitel Karel Ksandr. V první části výstavy se autoři věnovali Hardtmuthovi jako architektovi. Vystavena je řada plánů, které jsou spojovány s osobou Josepha Hardtmutha, dochovaných i nedochovaných staveb. Hardtmuth je znám především díky svým realizacím, jako je Minaret či akvadukt v lednickém parku a lovecký zámeček Belveder u Valtic. Autoři výstavy neopomněli ani jeho spolupráci se zahradními architekty na vytváření krajinné kompozice, která je znát třeba v Lednicko-valtickém areálu, zapsaném na seznamu UNESCO, ale také na urbanistickém začlenění staveb do krajin různého typu na rakousko-moravském pomezí. Výstava je výstupem několikaletého projektu odborníků z tří institucí: Národního technického muzea, Národního zemědělského muzea a Národního památkového ústavu. Druhá část výstavy se zaměřuje na Hardtmutha coby podnikatele, vynálezce a zakladatele firmy ve Vídni, kterou jeho syn přenesl do Českých Budějovic, kde je v provozu do dnešních dnů. Provede návštěvníky historií firmy Koh-i-noor Hardtmuth od jejího počátku v roce 1790 do konce 20. století. Název firmy je odvozen od slavného diamantu. Roku 1802 si nechala firma patentovat recept na výrobu tuhy do tužek, ta sestávala ze směsi jemného jílu a grafitu. V další části je ve výstavě představen syn Carl, který otcem založenou továrnu přenesl roku 1848 do Českých Budějovic. Z počátku Carlovi pomáhal jeho starší bratr Ludwig, proto také továrna nesla od roku 1828 název L. C. Hardtmuth. Firma, která v průběhu své historie několikrát změnila své jméno, dosáhla světové proslulosti a stala se jednou z nejvýznamnějších firem českého, později československého průmyslu, uvádějí autoři výstavy. hrm snmJÁ ZLATOVNA .CZ