Hedvábná stezka

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Hedvábná stezka". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Hedvábná stezka je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Čína na summitu nepodepsala smlouvu o dalších dodávkách ruského plynu

Peking 18. října (ČTK) - Čínští představitelé nepodepsali smlouvu o dalších dodávkách ruského plynu ani o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Upozornil na to dnes list The Moscow Times. O projektu plynovodu se mělo jednat v úterý v Pekingu v rámci summitu věnovaného takzvané nové Hedvábné stezce, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. V ruské delegaci nechyběl vicepremiér Alexander Novak, který dohlíží na energetický sektor, šéf plynárenské společnosti Gazprom Alexej Miller a šéf ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin. Souhlas čínského prezidenta Si Ťin-pchinga se přesto nepodařilo získat, napsal citovaný deník. Při jarní návštěvě prezidenta Si v Moskvě Putin konstatoval, že projekt plynovodu Síla Sibiře 2 je ve "vysokém stadiu přípravy". Číně tehdy slíbil dodávky 100 miliard metrů krychlových ruského plynu ročně, což je pětkrát více, než do země nyní dodává ruský plynárenský gigant Gazprom. V konečné tiskové zprávě se ale čínský prezident o plynu nezmínil. Společné komuniké hovoří pouze o zvýšení spolupráce v energetice. Žádné dokumenty o projektu Síla Sibiře 2 nebudou podepsány, sdělil Peskov agentuře TASS. Gazprom další smlouvu s Čínou potřebuje. Po ztrátě evropského trhu po invazi Moskvy na Ukrajinu firma snížila vývoz suroviny na nejnižší úroveň od období posledních let Sovětského svazu a snížila těžbu téměř o třetinu. Za období od července 2022 do konce letošního června společnost vykázala čistou ztrátu přes jeden bilion rublů (kolem 239 miliard Kč) a dvě třetiny svých hotovostních rezerv vynaložila na pokrytí ztrát a výpadků hotovosti, napsal list The Moscow Times. Plynovodem Síla Sibiře 1, který byl uveden do provozu v roce 2019, by Rusko mělo v letošním roce dopravit do Číny asi 22 miliard metrů krychlových zemního plynu. Toto množství ale nahradí pouze osminu dřívějšího vývozu Gazpromu do Evropy, který na svém vrcholu dosahoval 170 až 180 miliard metrů krychlových ročně. Cena plynu Gazpromu pro Čínu je téměř dvakrát nižší než pro EU a pro Turecko: 271,6 USD za tisíc metrů krychlových oproti 481,7 USD, vyplývá z materiálů k návrhu rozpočtu Ruské federace na rok 2024. "Jakákoli představa, že kontrakty s Čínou poskytují nové zdroje příjmů do Putinovy vojenské pokladny, je pro Čínu špatná," řekl k možnosti nových velkých komoditních kontraktů Alexander Gabujev z berlínského Carnegieho centra pro studium Ruska a Eurasie. Michail Krutichin z poradenské společnosti RusEnergy nevylučuje, že Čína bude nakonec s projektem plynovodu Síla Sibiře 2 souhlasit, pokud se jí podaří vyjednat "velmi dobré ceny". Výstavba a spuštění plynovodu však podle něj bude trvat nejméně deset let a ztracené dodávky do Evropy stejně nenahradí. Závislost Ruska na Číně roste, konstatoval Filipp Ivanov z americké neziskové organizace Asia Society. Navzdory všem prohlášením o strategickém partnerství zůstávají čínské investice v Rusku neúměrně skromné, upozorňuje. "Čínské společnosti se obávají politických rizik, druhotných sankcí, korupce a celkové nepředvídatelnosti ruského trhu," shrnul. Síla Sibiře 1 je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do Číny. Na projektovanou kapacitu 38 miliard metrů krychlových by se potrubí mělo dostat v roce 2025. lsk ank

Putin před cestou do Číny znovu ocenil čínský mírový plán pro Ukrajinu

Peking/Moskva 16. října (ČTK) - Ruský prezident Vladimir Putin nadále vnímá čínské návrhy na mírová jednání jako možnou cestu k ukončení války na Ukrajině. Putin, který loni v únoru válku zahájil invazí na Ukrajinu, se tak vyjádřil v rozhovoru s čínskou státní televizí CGTN před svou chystanou návštěvou Číny, kde se má v úterý a ve středu zúčastnit summitu k projektu nové Hedvábné stezky. V poslední době se šéf Kremlu nezúčastnil několika zahraničních summitů kvůli zatykači Mezinárodního trestního soudu (ICC) v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska, 12. října se ale vypravil do Kyrgyzstánu na svou první zahraniční cestu od vydání zatykače, připomněla agentura AFP. Čína není signatářem Římského statutu, na jehož základě Mezinárodní trestní soud vznikl, takže nemá povinnost Putina zatknout. Peking kritizuje západní sankce proti Rusku, odmítá odsoudit ruskou agresi vůči Ukrajině a tvrdí, že zastává neutrální postoj. Na jaře čínská vláda představila svůj mírový plán pro Ukrajinu, k němuž je ale řada západních zemí skeptická vzhledem k těsným vztahům Číny a Ruska. "Doporučení Pekingu by mohla být realistickým základem mírových jednání," prohlásil Putin v rozhovoru s čínskou televizí, o němž dnes informoval Kreml. Ruský vůdce zároveň obvinil Ukrajinu, že mírovým rozhovorům brání. "Jak můžeme uspořádat jednání, když oni jednat nechtějí, a dokonce vydali dokument, který taková jednání zakazuje?" uvedl Putin na adresu Kyjeva, který opakovaně zdůraznil, že podmínkou pro zahájení jednání je stažení ruských sil z Ukrajiny. V interview s čínskou televizí Putin rovněž vyzdvihl čínský projekt nové Hedvábné stezky, který by podle Pekingu měl zlepšit obchodní propojení mezi Asií, Evropou a Afrikou. Ve světě čínská iniciativa vyvolává kontroverzní reakce. Západní země poukazují na nedostatečnou transparentnost projektu a podezírají Peking, že chce prostřednictvím nové Hedvábné stezky především rozšiřovat svou moc. Ekonomové také varují před přílišným zadlužováním chudších států zapojených do projektu. "Někteří lidé tento projekt vnímají jako snahu Číny ostatní ovládat, ale my to vidíme jako snahu o spolupráci," řekl Putin. Čína uvedla, že na mezinárodní fórum pořádané u příležitosti desátého výročí představení iniciativy nové Hedvábné stezky čínským prezidentem Si Ťin-pchingem přijedou zástupci asi 130 zemí. Ruský prezident se zúčastnil i předchozích dvou fór v letech 2017 a 2019. Dnes do Pekingu přicestoval například maďarský premiér Viktor Orbán, srbský prezident Aleksandar Vučić či keňský prezident William Ruto. Ten dnes uvedl, že požádal Čínu o další půjčku ve výši jedné miliardy dolarů, navzdory stoupajícímu státnímu dluhu. Peking půjčkami pomáhá financovat výstavbu přístavů, železnic či letišť, které by měly přispět k lepšímu obchodnímu a hospodářskému propojení Asie, Evropy a Afriky. Alexandr Gabujev z moskevského centra Carnegie agentuře AP řekl, že z čínského pohledu je "Rusko bezpečným sousedem, který je přátelský, je zdrojem levných surovin, podporuje čínské iniciativy na světové scéně a také disponuje vojenskými technologiemi, z nichž některé Čína nemá". "Pro Rusko je Čína záchranným lanem v době ruského brutálního útlaku Ukrajiny. Je to hlavní trh pro ruské zboží a je také hlavním zdrojem sofistikovaných technologií, včetně zboží dvojího použití, které míří do ruské vojenské mašinérie," prohlásil Gabujev. "Neočekávám, že by Rusko a Čína vytvořily vojenskou alianci. Obě země jsou z hlediska bezpečnosti soběstačné, těží z partnerství, ale nepotřebují jedna od druhé bezpečnostní záruky," podotkl Gabujev. "Nevznikne žádná vojenská aliance, ale obě země budou blíže vojenský spolupracovat," dodal. lcm jrm

SLOVNÍK NAJÍT