Horáková

Přehled zpráv, označených klíčovým slovem "Horáková". Zprávu otevřete kliknutím na její úryvek. Heslo Horáková je charakteristické pro obsah těchto zpravodajských sdělení. Seznam zpráv je seřazen od nejnovější po nejstarší zprávu. Limit zobrazení: 50 záznamů.

Česko si dnes připomene oběti komunismu, vzpomínat se bude v Praze i regionech

Praha 27. června (ČTK) - Lidé v Česku si dnes připomenou 74 let od popravy političky Milady Horákové ve vykonstruovaném procesu komunistického režimu a uctí památku i dalších popravených, umučených a vězněných z politických důvodů. V Praze se pietní akty při příležitosti dnešního Dne památky obětí komunistického režimu uskuteční na Újezdě nebo v pankrácké věznici, kde byli političtí vězni popravováni. Vzpomínat se bude také v Plzni, Kutné Hoře nebo v Malé pevnosti v Terezíně na Litoměřicku. Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 lidí pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek. V hlavním městě se politici památce těchto obětí dopoledne pokloní u pomníku Horákové vedle Poslanecké sněmovny a pomníku obětem komunismu na Újezdě. Hodinu po poledni se uskuteční už tradiční vzpomínková akce v areálu pankrácké věznice, kde byla Horáková popravena 27. června 1950. Spolu s ní tam byli v tento den popraveni po vykonstruovaném procesu i právník Oldřich Pecl, štábní strážmistr SNB Jan Buchal a novinář Záviš Kalandra. Místo uložení ostatků Horákové je dodnes neznámé. Urny s popelem Pecla a Buchala jsou podle badatelů v hromadném pohřebišti na motolském hřbitově v Praze. Kalandra figuruje na seznamu popravených a zemřelých politických vězňů, jejichž zpopelněné ostatky podle Vězeňské služby rozsypali dozorci v 60. letech minulého století na bývalém popravišti pankrácké věznice. O objevu tohoto pohřebiště archeologové informovali loni v červnu Organizace Člověk v tísni k dnešnímu významnému dni připravila na dopoledne v Praze pietní happening s názvem Den Příběhů bezpráví. Během něj studenti přepaží Karlův most zátarasy sestavenými z portrétů a krátkých medailonků obětí, které zemřely při pokusu o překonání hranice. Z piet mimo hlavní město se jedna uskuteční dopoledne v Malé pevnosti Terezín, kde Horákovou jako účastnici protinacistického odboje věznilo za druhé světové války gestapo. Právnička, národněsocialistická poslankyně a bojovnice za práva žen Horáková aktivně vystupovala i proti komunistickému režimu. V roce 1950 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti za údajnou špionáž a velezradu. Popravena byla navzdory přímluvám osobností z celého světa. Byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a popravili v politickém procesu. ktp mha

Desítky lidí si dnes na Vyšehradě připomněly památku Milady Horákové

Praha 26. června (ČTK) - Desítky lidí si dnes na pražském Vyšehradě připomněly památku političky Milady Horákové, kterou před 74 lety po vykonstruovaném soudním procesu popravili komunisté. Piety se zúčastnila také například neteř Horákové nebo politička Věra Kovářová (STAN). Právnička a národně socialistická politička Horáková byla odsouzena v roce 1950, její poprava se stala symbolem politických procesů v komunistickém Československu. Uctít památku političky přišlo dnes odpoledne do vyšehradské baziliky svatého Petra a Pavla zhruba 60 lidí. 'Je mi velkou ctí, že mám možnost účastnit se této události stejně jako loni. Moje teta byla vždy součástí naší rodiny, i když ji popravili. Její myšlenky a její osobnost stále s námi žije. Jsem ráda, že český nastolený systém se snaží na ni nezapomenout,' řekla ČTK Milena Bartosiewiczová, neteř Horákové. Lidé po pietě položili květiny na symbolický hrob Horákové a k památníku obětí nacismu a komunismu z řad kněží, řeholnic a řeholníků na Vyšehradském hřbitově. Pietní akt pořádal Klub Milady Horákové spolu s Gymnáziem Milady Horákové a vyšehradskou kapitulou. Milada Horáková se narodila 25. prosince 1901. Po studiu práv vedla na pražském magistrátu oddělení sociální péče. Působila v ženském hnutí, byla členkou sociálních spolků. Za války se zapojila do odboje, byla za to v roce 1944 odsouzena k osmi letům vězení. Po válce byla zvolena poslankyní za národně socialistickou stranu. Mandát po komunistickém převratu v únoru 1948 na protest složila. Zatčena byla 27. září 1949. Později byla obviněna z velezrady a spiknutí. Politický proces se 13 členy údajné ilegální skupiny skončil v režii sovětských poradců v červnu 1950 pro Horákovou rozsudkem smrti. Milost pro ni žádali světoznámé osobnosti, například Albert Einstein, sama Horáková požádat odmítla. Podle Paměti národa bylo za komunistického režimu od roku 1948 do roku 1989 spácháno 248 justičních vražd. Horáková byla jedinou ženou, kterou komunistická justice nechala popravit z politických důvodů. puz ptd

SLOVNÍK NAJÍT